Radiožurnál: Ozvěny dne 27.04.2011

Moderátor: Veronika Sedláčková, Hosté: Pavel Rychecký, Jiří Havel, Ladislav Jakl

Čas vysílání: 18:12:25

Audio záznam je na konci textu

Moderátor (Veronika Sedláčková):

vláda utrpěla další porážku. Opozice slaví úspěch se svou stížností na změny v podpoře stavebního spoření. Ústavní sud dnes odmítl úsporná opatření kabinetu a lidé by tedy alespoň prozatím o zvýhodněný státní příspěvek přijít neměli. Soudci s okamžitou platností zrušili zpětné 50% zdanění státní podpory za loňský rok a snížení státního příspěvku se má kabinet znovu pokusit prosadit ve Sněmovně. Tentokrát ovšem ne ve stavu legislativní nouze. Proti dnešnímu verdiktu se ohradil prezident V. Klaus. Řekl, že Ústavní soud se pohybuje mimo ústavu a vstoupil do čisté politiky. Já zvu do vysílání předsedu Ústavního soudu Pavla Rycheckého. Dobrý den.

Host (Pavel Rychecký, předseda Ústavního soudu):
Dobrý večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane předsedo, proč zejména ústavní soud rozhodl, jak rozhodl a zrušil ona úsporná opatření vlády, spojená s podporou stavebního spoření?

Host (Pavel Rychecký, předseda Ústavního soudu):
To je velice prosté. Ústavní soud a jeho hlavní, dokonce historická a klasická funkce, je zde od toho, aby posuzoval, zda napadené zákony jsou nebo nejsou v souladu s ústavním pořádkem. To posuzování se stává z několika kroků. 1. takovým krokem je posouzení, zda byla napadena norma nebo zákona, přijat způsobem, který je v souladu s ústavou. Tzn. s ústavou, stanoveným procesem, procedurou přijímání zákonů. Pokud ta posuzovaná norma obstojí v takovém testu, pak je funkcí Ústavního soudu, zdůrazňuji, že každého, pokud je napaden i obsah normy z hlediska souladu nebo nesouladu s ústavním pořádkem se základními principy. V daném případě Ústavní soud dospěl k závěru, že způsob, a není to nový závěr, my jsme tak učinili před měsícem v tzv. škrtech sociálních. Pokud se týče způsobu přijetí tohoto zákona, to jest vyhlášení stavu legislativní nouze, že tento způsob byl v daném případě protiústavní, protože nenastaly takové mimořádné okolnosti, jako je třeba válečný stav, ohrožení práv a svobod občanů, mimořádné hrozící

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Já se chci jenom doptat prakticky. Stavební spořitelny ale už od státu obdržely státní příspěvek za loňský rok zdaněný 50 %. Převedly ho na účty klientů. Znamená to Vaše dnešní rozhodnutí, že jim stát musí částku automaticky doplatit?

Host (Pavel Rychecký, předseda Ústavního soudu):
To je ta 2. část, ten 2. výrok našeho rozhodnutí, a to je ta část zákona, kde Parlament v legislativní nouzi přijal novelu zákona daně z příjmu a zpětně zdanil jakoby příjem, ten nárok, který vznikl už v minulém roce všem účastníkům státního spoření, kteří splnili ty podmínky. Ta daň je přitom ve výši toho snížení, které je stanoveno 2. částí toho zákona, jinými slovy, je to vlastně jenom krycí manévr. Jedním ze základních principů všech demokratických právních řádů na světě, je za pravé, tzv. přímé retroaktivity. Tzn., zákony nesmějí zpětně změnit, zrušit nebo jiným způsobem zasáhnout do práv, která již existují a vznikla podle práva platného v době, kdy vznikla. Ten zákaz zpětné retroaktivity není samozřejmě absolutní, avšak v trestním právu, když nový zákon je výhodnější pro toho pachatele, ta naopak se použije, a ne ten zákon, platný v době…

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Ale to není tento případ. Já jsem se ještě chtěla zeptat, pane předsedo Rychecký, vím, že nekomentujete výroky prezidenta, ale přeci jenom, dotkl se Vás ten dnešní, že se Ústavní soud pohybuje mimo ústavu a vstoupil do čisté politiky tímto svým rozhodnutím?

Host (Pavel Rychecký, předseda Ústavního soudu):
Já opravdu zásadně nekomentuji výroky politiků, jenom jestli se nemýlím, pan prezident je v Černé Hoře a je tedy evidentní, že vůbec nečetl nález Ústavního soudu, o kterém vyslovil tedy tento svůj závěr. To mě trochu překvapuje. Ten nález je rozsáhlý. Má asi 50 stran a jak jsem právě říkal, z části dokonce dává za pravdu vládě a parlamentu říká ano, nikdo nemá nárok, aby navždy měl snížený ten státní příspěvek. To je dobrodiní státu, že přispívá. To co jsme odsoudili, byla jednak procedura, a jednak jak jsem řekl ten případ, kdy zpětně to, na co už vznikl nárok, bylo o 50 % okleštěno.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Uvádí předseda Ústavního soudu Pavel Rychecký. Děkuji Vám za to, nashledanou.

Host (Pavel Rychecký, předseda Ústavního soudu):
Nashledanou a hezký večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Dalšími hosty večerních ozvěn jsou europoslanec za soc. demokracii Jiří Havel, dobrý den.

Host (Jiří Havel, europoslanec za ČSSD):
Dobrý večer.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Dobrý den i Vám.

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR):
Dobrý den.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane Jakle, není to po prvé, co V. Klaus kritizuje Ústavní soud, že překračuje svoje pravomoci, konkrétně, že tedy vystupuje z rámce ústavy. Proč v tomto případě měli ústavní soudci vstoupit do politiky podle prezidenta?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR):
Věci, které právě reprezentuje problematika, např. stavebního spoření, tzn., státem selektivně zvýhodňovaných některých skupin obyvatel nebo zvýhodňování některých aktivit, některých činností, na úkor ostatních daňových poplatníků, to je vlastně hlavní podstata politiky. K tomu chodíme k volbám a očekáváme, že o těchto věcech se naší volení zástupci pohádají a na základě váhy našeho hlasu, o nich rozhodnou. Čili rozhodnou o tom, jestli ten, kdo se má poměrně dobře a může si tedy dovolit stavební spoření, má nárok na peníze svých kolegů, daňových poplatníků, sousedů, spoluobčanů, kteří třeba nemají absolutně šanci na takový příspěvek dosáhnout, protože jsou mnohem chudší a nikdy nebudou pomýšlet na svoje vlastní bydlení. Čili pokud si někdo myslí, že stát má právo na takovéto více méně asociální opatření, tak to projeví jako svůj politický názor. Pokud si někdo myslí, že je to neoprávněný politicky věcně transfer mezi lidmi, a že navíc neúměrným způsobem zatěžuje státní pokladu ve chvíli, kdy zrovna její kondi

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Tedy to vysvětlení, proč je to politická reakce podle Hradu, pane Havle, vláda má čas do konce roku, abychom šli přímo k meritu věci, aby v Parlamentu prosadila snížení státního příspěvku na stavební spoření. Vadilo by sociální demokracii toto snížení, i kdyby proběhlo v řádné parlamentní proceduře, tedy ne v té legislativní nouzi?

Host (Jiří Havel, europoslanec za ČSSD):
Já bych jenom 1 malou špičku. Kolega Jakl zapomněl na 1 věc, že to stavební spoření původně prosazoval právě V. Klaus. Teď k té Vaší otázce. Ono mi nám to vadilo v obou případech, protože tak, jak jsou nastaveny reformy současné vlády, tak jde o to, že nesmírně dojí, berou peníze střední třídě. A toto bere peníze střední třídě. Čili pro nás je to problém i v tomto případě, ale pokud bychom byli řádně parlamentně přehlasováni, všechno by bylo v pořádku, pak musíme zaklapnout kufry a konstatovat, ano došlo k tomu v souladu s právem. Ten problém, který nastal, tady byl v tom, že vláda to neudělala v souladu s právem a tím pádem Ústavní soud ji potrestal.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Co říkáte na výhrady, které zmiňuje i ministr financí, že vláda bude muset 6 mld. Kč, které vypadnou v rámci těch úsporných opatření, která nezačnou platit, vzít někde jinde, že budou někde jinde chybět. Neobáváte se, že třeba těm potřebnějším?

Host (Jiří Havel, europoslanec za ČSSD):
Já se obávám spíše 1 věci, a to, že Ministerstvo financí o této věci vědělo od začátku. Od začátku mělo k dispozici analýzy, které říkaly, postupujete retroaktivně. 2. věc v tuto chvíli, bylo jasné, že i v tom 2. případě, protože se postupovalo v legislativní nouzi. Je tady už precedens Ústavního soudu. Tzn., že mě překvapuje, že Ministerstvo financí v tuto chvíli už nemá připravenou nějakou ústupovou cestu, jak tento problém řešit. Ono o tom problému ví půl roku, a teď před námi dělá překvapeného? To je všechno.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Pane Jakle, obecně. Myslíte si, že je nutné snížit státní podporu stavebnímu spoření, když odhlédneme od toho dnešního verdiktu Ústavního soudu?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR):
Já tedy přesně nevím, kterého V. Klause měl pan europoslanec na mysli, když říkal, že prosazoval stavební spoření, to nevím, zda oba myslíme stejnou osobu. Vy se mě teď ptáte na politický názor. Já nejsem politik, ale odpovím Vám. Podle mne je podpora jakékoliv selektivní činnosti ve svůj vlastní prospěch na úkor ostatních daňových poplatníků nesprávná, nespravedlivá k těm ostatním, neefektivní, nefunkční. Vlastně přeměňuje určité volné statky, které jsou k dispozici, k volné úvaze, jenom k jednomu typu použití, aniž by stát zdůvodnil, proč si zrovna myslí, že by se mělo vyrábět víc betonu, víc cihel, víc zdí a oken. Jaký užitek z toho mají ti ostatní, kteří v tom bydlet nebudou, a přesto na to přispívají. To je politický názor, ale dovolte mi, abych se vrátil ještě k té právní stránce věci. Je pravdou, že prezident republiky v Černé Hoře nemohl číst celý nález Ústavního soudu, ale ty hlavní 2 argumenty zná. 1. je projednání této novely, této změny ve stavu legislativní nouze. To je skutečně věc sporu, jestli

Moderátor (Veronika Sedláčková):
A pane Jakle, když někteří ekonomové oceňují, že dnešní verdikt Ústavního soudu vrací poměry do rámce právního státu, protože změny připravené vládou prý podkopávaly jistoty, co se týká oslabení ochoty podnikat, investovat. S tím nesouhlasíte?

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR):
Ano, to je ta 2 výhrada nebo to souvisí s tou 2. výhradou Ústavního soudu. Stát mění parametry v mnoha jiných ohledech. Stát svými institucemi prostřednictvím např. bankovní rady mění úroky. Stát mění daňové sazby a těžko bychom mohli z toho odvozovat, že člověk, který na základě určité dané reality, provedl krásná rozhodnutí v očekávání, že tomu za rok, 2, 3 bude takto a najednou někdo z politických důvodů změní daně, že bychom se snad všichni měli soudit, protože jsme něco prodali, něco nakoupili. Z toho přeci nelze vyvodit žádný náš nárok na to, že všechny naše rozhodnutí budou navždy státem garantována. Navíc to zdůvodnění předsedy Ústavního soudu, že tím zdaněním příspěvku pro stavební spoření byla dotčena nějaká práva lidí, no tak z toho by plynulo, že lidé mají právo na peníze ostatních lidí a na tyto transfery a to skutečně není….

Moderátor (Veronika Sedláčková):
To už jste zmiňoval. Pane Havle, máte už jen krátkou chvíli. Myslíte si Vy, že to může oslabovat jistotu lidí, když vláda zasáhne takto rychle do jejich prozatímních práv nebo jistot?

Host (Jiří Havel, europoslanec za ČSSD):
Nikoliv. Tam se jedná o ohrožení právních jistot a do těch bylo zasaženo. Ústavní soud vůbec nezpochybnil to právo státu do toho zasáhnout. Naopak řekl, že to právo má. Jenom řekl, že vláda to udělala a Parlament špatnou cestou. Tzn., že ona to nemůže udělat retroaktivně zpětně, ale může to udělat směrem dopředu, a to Ústavní soud naopak potvrdil. Takže já si myslím, že tady to vůbec není v tom rozporu, o kterém mluvil kolega Jakl.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Konstatuje Jiří Havel, europoslanec za sociální demokracii. Děkuji také tajemníkovy prezidenta republiky Ladislavu Jaklovi, pánové nashledanou.

Host (Ladislav Jakl, tajemník prezidenta ČR):
Nashledanou.

Host (Jiří Havel, europoslanec za ČSSD):
Nashledanou.

Moderátor (Veronika Sedláčková):
Přidáme ještě názor komentátora Jana Macháčka v pravidelné poznámce večerních ozvěn.

Redaktor (Jan Macháček):
Ústavní soud rozhodl, že lidé mají nárok na státní příspěvek na stavební spoření za rok 2010 v plné výši. To stát přijde asi na 6 mld. Kč. Od letoška může být státní příspěvek snížen, ale vláda si to musí v parlamentu nechat schválit v rámci normálního legislativního procesu. Už nesmí používat tzv. legislativní nouzi, tedy přijímat novely zákonů, bez možnosti normální oponentury. Vládním politikům, nesoucím odpovědnost za hospodaření tohoto státu se to pochopitelně nelíbí. Je však třeba říci, že vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska, byla spíše překvapivě krotké a v normě. Rozhodnutí je třeba respektovat, o peníze bohužel přijde někdo, kdo je bude potřebovat. Oproti tomu se prezident V. Klaus nebral servítky. Ústavní soud podle něj vstoupil do politiky a pohybuje se mimo ústavu. Nato existují 2 pohledy. Ústavní soud by měl na základě podnětu posuzovat, zda jsou zákony v normě s ústavou, ale kulturu jejich přijímání by měl ponechat na parlamentu. Z tohoto hlediska je parlament sám už dost dospělý na to