ČT 24 – Hyde park Čas vysílání: 19:30:00

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Hezký večer Vám všem. Právě teď začíná mimořádný hyde park ČT 24. Plány pro dnešní díl jsme operativně změnili poté, co jsme se dozvěděli, že od 19 hodin má znovu jednat K9. A tak budeme společně čekat na výstup z této klíčové schůzky. Den, kdy prezident Václav Klaus odkryl svou strategii pro následující hodiny a dny, den, kdy po dlouhém čekání Alexandr Vondra nabídl k dispozici, den kdy jsme se dozvěděli, že v bytě Kristýny Kočí, mělo být odposlouchávací zařízení. Tak, to jsou další střípky příběhu, kterým v poslední době žije ČR. No a i dnes večer o tom budeme debatovat s Vámi, i s mnoha našimi hosty. Pokusili jsme se během krátké doby zajistit co nejsilnější sestavu pro ten dnešní večer. Takže jaká jména Vás čekají? Tomáš Halík, filosof a teolog., původně avizovaný host. Doplní ho, mimo jiné Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře, který by měl vstoupit z pražského Klárova. Z Klárdifu Jiří Křiváň, profesor na Kárdyflos cool, jeden z našich největších expertů na ústavní právo. Jaroslav Nýl za byznys, prezident Svazu průmyslu a dopravy. Martina Lustigová, analytička ČT, Georg Mesežnikov, politolog z institutu pro veřejné otázky, přeloženo do češtiny, to je slovenský institut v Bratislavě. Abychom porovnali tu českou a slovenskou politickou scénu, protože obě naše vlády jsou prakticky stejně staré. Tolik tedy namátkou z toho, co náš čeká. Samozřejmě budeme reagovat podle toho všeho, co se bude dít. Způsob, jak vstoupit do dnešního Hyde parku, je stejný jako vždycky. www.hdyparkct24.cz, to je naše adresa, kde najdete standardní mechanismy. Pojďme si ale teď nejdřív zrekapitulovat ve zkratce poslední události, tedy ty dnešní. Je 12 hodin, poledne a na Pražském hradě vystupuje prezident Václav Klaus.

Host (Václav Klaus, prezident republiky):
Chtěl bych ubezpečit každého, veřejnost i politiky, že rozumím svým ústavním povinnostem ohledně jmenování demise, případně odvolávání vlády, či jejích jednotlivých členů. A jistě budu tyto své ústavní povinnosti dodržovat. Nicméně, než přijmu demisi, či demise, nebo než vydám rozhodnutí o odvolání toho, či onoho ministra, budu vyžadovat plán, projekt, záměr, dalšího fungování vlády ČR od předsedy vlády. Mým zájmem je nedopustit, abychom se pustili do neorganizovaného chaotického procesu. Takže možná aby to bylo úplně jasné a nebyly nějaké desinformace, tak zopakuji klíčovou větu tohoto mého prohlášení, než přijmu demisi, či demise, nebo než vydám rozhodnutí o odvolání toho, či onoho ministra, budu chtít mít na stole plán dalšího fungování vlády ČR.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Jasná slova prezidenta republiky. Jak to bylo dál? 15:00, na ČT 24 sledujeme živě ministra Vondru, který je už několik týdnů pod tlakem kvůli kauze Promopro.

Host (Alexandr Vondra /ODS/, ministr obrany):
Samozřejmě jsem si vědom toho, že mě stálý tlak v posledních měsících osobně oslaboval a podkopával moje reformní úsilí. Místo toho, abych jako ministr obrany obhajoval zásadní změny ve svém resortu, tak se ze mě stával jakýsi mistr sebeobrany. Což byl jistě zájem všech těch, kterým se mnou prosazované úsilí nelíbí. I přes výše řečené, jsem se dnes rozhodnul a teď upozorňuji na přesně to, co říkám, rozhodnul jsem se nabídnout svou pozici, plně k dispozici předsedovi vlády, abych nebránil širším změnám v celé vládě a umožnil další fungování trojkoaličního kabinetu. Nemůžeme se tváří tvář pádu dalších a dalších ekonomik v Evropě a stále se prohlubujícímu rozpočtu ČR, zaseknout na personálních otázkách této vlády. Tato vláda nesmí být ani o pravdivých, ano o vykonstruovaných kauzách, či kauzičkách, ani o vztazích mezi jednotlivými ministry, ale o reformách, které tato země nutně potřebuje.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Je odpoledně po vystoupení Alexandra Vondry logicky všichni čekají na další krok. Co na to všechno řekne TOP 09?

Host (Petr Gazdík /TOP 09 – STAN/, předseda poslaneckého klubu):
Poslanecký klub TOP 09 a starostové je přesvědčen, že program současné vlády je programem rozvoje a prosperity ČR. A učiníme vše proto, aby tento program byl naplněn. Poslanecký klub TOP 09 a starostové, plně podporuje předsedu vlády Petra Nečase v personálních návrzích, které dnes předložil prezident republiky. Poslanecký klub dále zdůrazňuje, že TOP 09 a starostové, jsou jedinou koaliční frakcí, která netrpí žádným korupčním skandálem. Je proto přesvědčen, že personální změny ve vládě, se ministrů z klubu TOP 09 a starostové netýkají. Poslanecký kub TOP 09 a starostové plně podporuje své ministry v jejich reformním úsilí.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Tak, takto jsou tedy rozdané pozice jednotlivých vládních stran po dnešním odpoledni. Všechny vládní strany, jejich zástupci, jejich hlavní reprezentanti se, jak jsme už říkali, sešli v 19 hodin na K9 my budeme právě dnes večer čekat, jak to tam dopadne. Jestli dojde k nějakému posunu a dozvíme se něco zásadnějšího o tom, jak by měly případně tedy vypadat další kroky. Mezi tím ovšem přišly další informace o tom, že v bytě Kristýny Kočí mělo být údajně odposlouchávací zařízení. To všechno samozřejmě vzbudilo další rozruch. Eva Davidová, naše kolegyně to sleduje na místě u inkriminovaného domu. Takže Evo, my se ptáme, co pro tuto chvíli o této záležitosti víme?

Živý vstup, Eva Davidová, ČT, redaktorka ČT, Praha:
Pěkný večer. Tak my víme, že Kristýna Kočí měla indicie o tom, že je odposlouchávána, je sledována, konkrétně tvrdí, že je věděla, že někdo odposlouchává její mobilní telefon. Proto se před třemi dny najala soukromou detektivní agenturu. Detektivové dnes pozdě odpoledne přijeli do jejího bytu a našli opravdu aktivní odposlouchávací zařízení. Ta štěnice byla maličká. Byla schovaná uvnitř ve skříni, kdy byly taky šperky a nějaké oblečení. Nicméně Kristýna Kočí tvrdí, že byla necelé dva metry od její postele a považuje to celé za bezprecedentní útok do svého soukromí. Objevil tam sice její přítel tuhle štěnici, nicméně policisté jsou stále ještě na místě. Prohledávají její byt, protože zatím není jasné, jestli v jejím bytě nemohou být také nějaká podobná další zařízení. Nám se podařilo zjistit, že byt, kde Kristýna Kočí už dva měsíce bydlí, je nejspíš v majetku Ministerstva pro místní rozvoj. Nicméně zatím to nemáme potvrzeno. Slyšela jsem, že je to ubytovna pro zaměstnance Ministerstva. Takže i tuhle skutečnost potvrzujeme. Byl tady i Stanislav Huml, další z v uvozovkách rebelů VV, který si také nechal prohledat svůj byt. Nicméně tam detektivové nic nenašli. A za účasti Policie bude zítra prohledán byt také třetího z odpadlíků Jaroslava Škárky. To jsou zatím informace, které máme z místa.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, my Evo děkujeme. Určitě se ještě za tebou vrátíme, pokud to bude opodstatněné a dozvíme se něco více o tomto malém takovém mikropříběhu, který je součástí toho všeho. Martina Lustygová, analytička ČT a avizovaný host původní dnešního Hyde parku, profesor Tomáš Halík, katolický kněz, teolog, filosof, dobrý večer,

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Dobrý večer

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Pane Halíku, jak to všechno vnímáte? Nad čím kroutí hlavou celý národ už několik dní.

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Jako dobrodružný film. Je to veliká krize. Je to krize nejenom vlády, je to krize toho nejdůležitějšího kapitálu, který demokracie má. A to je kapitál důvěry. Já si myslím, že praskají vředy. A z toho vytéká hnis. Ale každá krize je zároveň taky šance. A já myslím, že bude strašně záležet na tom, jestli ti, kteří budou mít možnost reagovat na té politické scéně, se skutečně pokusí ten hnis vymačkat anebo jestli ten hnis zaplaví českou politickou scénu.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Tak to byl výkop do dnešního dílu. Martina Lustigová, jak čte ty nejnovější zprávy z dnešního dne. Martino, co můžeme očekávat od té K9?

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Tak katy před K9 byly jasně rozdány. Tos teď Pavlo připomněla. Ale musíme čekat na to, jak K9 dopadne a jak strany přistoupí například k avizovanému možnému odchodu Alexandra Vondry. Jestli to uspokojí VV a stáhnou třeba požadavek na odchod Ivana Fuksy, dalšího ministra, kterého oni by rádi.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
To znamená, že myslíš, že by mohl být třeba i nějaký kompromis?

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
To může být kompromis, ale na druhou stranu tady není kompromis ze strany Top 09. TOP 09 stojí za svými ministry a stojí za Miroslavem Kalouskem.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Pane Halíku, Pavel Růžička, když hned vystřelím jednu z diváckých otázek, co si myslíte o panu Bártovi?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Já si myslím, že tady předvedl něco, co tady skutečně v téhle té podobě ještě nebylo. Pokus vlastně založit při soukromé bezpečnostní agentuře jako takovou speciální divizi politickou stranu. Přivést tam velký kapitál peněz, vycouvat z té bezpečnostní agentury a dát do čela známou mediální tvář komerční televize, pár blondýnek, krásné heslo boje s korupcí. Ale vlastně tahleta taktika, kterou sledoval zřejmě dlouhodobě, tam ohromně vycházela. Nejprve dobyly to nejdůležitější pro ně Ministerstvo, Ministerstvo vnitra, Policii, odkud by hrozilo největší nebezpečí. To, že lidé spojeni se soukromou bezpečnostní agenturou dostanu do své režie Státní policii, to j něco o čem se mnohý agenturám ve světě zdá. Ale Česká republika je myslím jediná země na planetě, kde se to podařilo. Samozřejmě, že to udělali natolik chytře, že do toho čela postavili toho člověka z Televize, který formálně nemá nic společného s agenturou. A defakto ji řídil ten vlastně otec zakladatel té agentury Vít Bárta. Já si myslím, že je to inteligentní člověk. Jistě i na tom Ministerstvu dělal některé zajímavé a úspěšní věci. Ale celkově tento plán zcela cynického spojení podnikatelského subjektu s politickou stranou, navíc jaksi s heslem boje proti korupci, to je skutečně nóvum. A já si myslím, že tito lidé si neuvědomují, jak dalece tu celkovou politickou garnituru poškodili. Navíc do pozice Ministerstva školství, ministra školství postavili člověka absolutně nekompetentního, který tam dělal jeden zmatek, jeden skandál za druhým. V oblasti, která je tak strašně důležitá, reforma školství, a obklopil se velmi podivnými lidmi. Tohleto skutečně musí přestat. A já si myslím, že je dobře, že se premiér takříkajíc pochlapil a ten jeho požadavek odchodu těchto ministrů z vlády, je myslím naprosto legitimní a z něho nemůže ustoupit.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Nicméně, ještě tedy budeme muset počat, cos e z toho všechno vyvrbí, jak se to bude postupně odkrývat, jaké hry za tím teoreticky mohou být. A podobně. Jinak, tady byla další otázka, která v podstatě od Pavla Mičudy navazovala na to, co bylo řečeno. S dovětkem, jestli je pro Vás Vít Bárta důvěryhodný. Když to rozšíříme, pane profesore, Vy máte zkušenosti i psychologické, praktické i teoretické z Vaší dlouhé životní kariéry. Když se díváme právě na všechny ty aktéry, které tady pozorujeme, a je zřejmé, že někdo z nich asi musí lhát. Jak to čtete, právě coby psycholog?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Tak samozřejmě je to z velké části intuice nebo vyhodnocení informací, které mám více méně z tisku, z médií. Já do těch věcí, do zákulisí nevidím. Ale pan Bárta pro mě skutečně není věrohodný typ člověka. Já bych ale také úplně nevěřil těm, kteří se v té straně postavili proti němu. To, že dával jakési dárečky chudým poslancům a půjčoval jim něco, co oni vlastně nechtěli a nepotřebovali, a to takovouhle formou. Aniž by jaksi podepsali jakékoliv prohlášení, jakékoliv potvrzení, to je myslím pohádka, kterou trošku uráží inteligenci lidí, kterým to předkládá. Na druhé straně ale ani ti vzbouřenci, v kterých se jaksi hnulo svědomí, pro mě nejsou úplně věrohodní. Zatím to třeba za pana Michálka, na kterého jsem se velmi dobře informoval i v jeho okolí, bych asi dal ruku do ohně. Za tyto lidi bych ruku do ohně nedal. Myslím si, že tam skutečně se rozehrávají všelijaké hrátky. Ale nemyslím si, že by pan Bárta a celá tahleta jeho instituce, si zasloužila důvěru.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, díky za tuto odpověď. My už teď můžeme přivítat, v dnešním mimořádném Hyde parku, který čeká na výsledek K9 Ladislava Jakla, jednoho z prezidentových mužů takříkajíc. Dobrý večer, pane Jakle, děkujeme, že jste pozitivně odpověděl na naši žádost o vystoupení v Hyde parku. Hezký večer.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Dobrý večer.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Pan prezident nám odpoledne řekl, že jeho neklid a nejistota narůstá. Proč zejména?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Víte, posledního tři čtvrtě roku u nás vládne vládní koalice. Ale není zcela samozřejmé, že vládne zrovna tato koalice. Ani jedna ze stran vládní koalice nevyhrála volby. Čili není žádnou samozřejmostí, že premiér je zrovna ze strany, ze které je a že koalici tvoří zrovna tato trojice. To, že máme zrovna tuto vládní koalici a ne jinou, třeba za účasti vize voleb ČSSD. To je tím, že tyto tři strany byly schopny velmi rychle po volbách uzavřít dohodu, uzavřít koaliční smlouvu, která zaručovala, že vládu, kterou by tato koalice sestavila, získá celkem bez problémů v Poslanecké sněmovně jasnou většinu 118 hlasů. A proto také prezident republiky na základě této dohody, této smlouvy jmenoval tuto vládu. Nyní je mnoho důvodů se domnívat, že tato koaliční smlouva je zpochybněna. Možná už dávno zrušena, porušena, zmuchlána a zahozena. To my přesně nevíme. V každém případě je minimálně zpochybněna. A myslím, že je velmi legitimní, když se pan prezident ptá, jak to vlastně je. Tak na základě těch některých hodně ostrých ultimativních požadavků z různých směrů, z různých stran, jak jsme je slyšeli za poslední víkend, tak je to ještě koalice, platí ještě koaliční smlouva, nebo ne. A v tom případě jak z případné náhrady lze odvodit jistotu nebo vysokou pravděpodobnost, že budeme mít i nadále stabilní vládu. To jsou si myslím velmi očekávatelné a legitimní požadavky pana prezidenta co se týkají legitimity a co se týká zdravého rozumu, prezident republiky v podobných chvílích za posledních osm let vždy požadoval před hlasováním o důvěře, nebo před podobnou kritickou situací, jasné slovo. Tak kdo bude hlasovat pro tento koncept, kdo podpoří tuto vládu, na základě jaké dohody? To teď úplně není jasné. Buď někteří, kteří vyvolali ty některé kroky z těch posledních dnů, vůbec nemají jasno a riskují a hrají vabank. A prezident republiky má trošku v tom ústavním systému jiné úkoly. On má pečovat o politickou stabilitu a nemá se nechávat zatáhnout do her vabank s nejasným koncem, kde další krok povede možná do prázdna. Anebo možná někdo chce vyvolat divoké hlasování možná o důvěře, jehož výsledek by byl obrazem možná nějakých pokoutných dohod s přeběhlíky, nebo komunisty, nebo nevíme s kým. Proto ten požadavek, že udělá další své ústavní kroky. To znamená, přijme případné demise, nebo návrhy na odvolání ministrů. Až poté, co dostane od politické scény v tuto chvíli, od koalice, nějakou jasnou záruku, že se na něčem dohodli, že tady máme nějaké řešení. O podobě toho řešení pan prezident neříká vůbec nic a neklade si v tomto smyslu žádné podmínky.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Jen chce vědět, co bude prostě dál. Ano.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
A chce určité ujištění, že vědí všichni, jaké budou jejich další kroky.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano. Počkejte prosím s námi. Jenom poprosím teď Martinu, aby nám řekla, když nahlédneme do ústavy, co ta doslova a do písmene říká o této situaci?

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Doslova a do písmene článek 74 ústavy ČR prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Faktem ale je, že tam nejsou žádné termíny. To znamená, že prezident může mít nějaký čas, neříkám na rozmyšlení, to určitě ne, ale na to, aby zjistil, jaká je aktuální politická situace.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
A proto chci také podotknout, že je tam rozdíl pokud podá ten daný ministr sám demisi, anebo jestli ho chce odvolat předseda vlády. Je to tak?

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Přesně tak. Pokud ministr podává demisi, tak tam je větší prostor na nějaké vyjednávání. I prezident do toho vyjednávání, samozřejmě není to přesně dáno v ústavě, ale mohl by zasáhnut, mohl by s tím ministrem mluvit o tom, jaké jsou důvody dané demise. Mohl by vyjednávat i s předsedou vlády a tak dále. Ale když dá předseda vlády jasně najevo, že daného ministra prostě nechce, což je případ, že navrhne dané odvolání, tak je ta situace úplně jasná.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Vracím se tedy znovu na Ladislava Jakla. Pane Jakle, vnímá pan prezident v tomto směru nějaký rozdíl mezi situací Víta Bárty a těch dalších ministrů za VV?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Pochopitelně prezident republiky umí číst, a tedy umí číst i ústavu.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Jistě, ale co to znamená přeloženo do jeho praktických kroků?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Nepochybně. Ale v tuto chvíli není v zásadě nutno ty případy nijak zvlášť rozlišovat a vytahovat jednotlivé kostičky z toho systému. Zvlášť v situaci, kdy slyšíme, že možná nás čekají ještě další demise, nebo odvolání. Důležité teď je něco jiného. Jestli ty kroky, které teď jsou prezidentovi navrhovány, nemohou vést k povalení vlády k jejímu zásadnímu zpochybnění. A tedy prezident se celkem legitimně ptá, víte, co bude dál, jaké máte promyšlené další kroky, pokud mě do toho chcete zatáhnout.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, jsme diváků v diváckém pořadu. Takže pojďme na Michala Krajdla. Pane Jakle, pokud toto jednání K9 dopadne nedohodou, je schopen Václav Klaus toto dnešní stanovisko míst i v příštích dnech? Pokud jsou zde strany, které jsou do sebe zakouslé a nebudou schopné dohody, nebylo by lepší nějaká reakce na politické scéně, třeba vyslovení nedůvěry? To by na jedné straně přineslo posun v této situaci, ale také komplikace s dalším vývojem sestavení vlády, nebo cestu současných voleb. Jaký je Váš názor? Možná jinými slovy, když to zjednodušíme tu otázku, jak to teď vidí časově pan prezident s tím čekáním na plán B?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Divák se ptá velmi dobře. Protože momentálně nevíme, jaký bude vývoj situace. Ale možná v tuto chvíli v pondělí v půl osmé, nebo kolik je, několik desítek minut, nebo několik hodin po vyjasnění těch stanovisek, nemá cenu psát nějaké katastrofické scénáře. K9 jednání, jak oni sobě říkají, špiček koaličních stran, probíhá, nepochybně bude probíhat a prezident republiky chce věřit, že budou probíhat zodpovědně a že z nich něco vypadne.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, povězte nám, jak rychle by si představoval, že mu bude představen ten další plán?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Prezident republiky neřekl žádné limity a asi ani by to nebylo moudré dávat nůž na krk zodpovědným rozumným politikům a zkušeným lidem. Oni pochopitelně vědí, že ta situace je rozkolísaná, nestabilní. A vyžaduje nějaké řešení. Je to v zájmu všech zúčastněných stran, aby se na něčem konečně shodli. A jak říkám, prezident ale chce vědět, co to bude.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano. My si vezmeme další otázku pro Vás na Chatu. A podíváme se, kdo nám ji poslal.

Chat, Golem:
„Dobrý den. Myslíte si, že nedodržování ústavy a kladení si podmínek ze strany prezidenta, respektive, jeho dlouhodobé, viz. Lisabonská smlouva, uzurpování si moci, na kterou nemá z ústavy právo, je minimálně stejně nebezpečné, jako uplácení politiků?“

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
A řeknete nám k tomu víc? Vy čekáte kritiky, že prezident, ano, posloucháme Vás.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Prezident republiky Václav Klus nikdy v životě ústavu neporušil, neporušuje ji ani v tomto případě. Už vůbec ne u Lisabonské smlouvy ani v žádných jiných. Že by hlava státu, která má nějaké ústavní povinnosti, ústavní úkoly, se nemohla v určitých zásadních chvílích ptát, a dávat si nějaké podmínky, potom zařiďme hlavu státu, jako robota na dálkové ovládání z nějaké kanceláře. Nevím teď přesně z které. A nemusí to být zvolený živý politik. A to si myslím, že by možná byla chyba.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Naši hosté Tomáš Halík a Martina Lustigová možná komentář k tomuto, protože pan Halík se tu ošívá.

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Já s neošívám, já se usmívám. Já se obávám, že Václav Klaus bude podobně jako v případě Lisabonské smlouvy zneužívat tuhletu nejasnost v ústavě. A bude se snažit.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Tou nejasností míníte vymezení časové lhůty?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Chtěl jsem říct, kdy přesně má udělat ten krok, který udělat musí. Obával bych se, že se bude snažit nějakým způsobem toho Víta Bártu udržet ve hře. Protože to byl člověk, který mu byl velmi blízko, s kterým nějakým způsobem pravděpodobně jsou trošku podobné krevní skupiny.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Martino!

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Já možná jenom k tomu Vítu Bártovi. V sobotu odpoledne prezident Klaus popřel, že by s Vítem Bártou byli přátelé. Měl u novinářů na toto téma řeč a říkal, že ho viděl, a teď mě Pavlo oprav, jestli si to pamatuji dobře, dvakrát v životě. Nebo spolu mluvili snad dvakrát. A co se týká ještě té ústavy, nebo myslím jakoby ten, nemyslím třeba jmenování vlády a tady ty formální věci, co se týká té ústavy, tak možná to je na politicích, aby udělali nějakou komplexnější revizi ústavy. Protože o tom se u nás mluví vždycky, když se objeví nějaký problém.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
A pak je to na interpretacích, protože samozřejmě každý to vykládá jinak.

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Když je klid, tak se k tomu politici prostě nehrnou.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Formulace, v rámci které se tam prezident může nějak pohybovat, takže tak činí. Některým se to zdá nad rámec, některým se to zdá ještě v rámci těch mantinelů. Dobře. Pane Jakle, posloucháte nás ještě stále, předpokládám?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Poslouchám ano.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano. Jak Vy vnímáte tedy tu údajnou blízkost jakoby pana prezidenta a Víta Bárty, o které se spekulovalo, jak tady teď připomínala Martina, sám o víkendu říkal, že se viděli jenom párkrát. Tak jaký je tedy jeho náhled na tuto postavu české politické scény?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Já nevím. Já jsem s panem prezidentem o panu Bártovi nikdy nemluvil, ani jsem je nikdy neviděl pohromadě, pokud vím.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Vážně?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Setkali se dvakrát při oficiálních příležitostech. Já se také pousmívám, když slyším pana profesora Halíka s jeho básnivými výrazy typu hnis a krevní skupiny. Já nevím, s kým je krevní skupina pan Halík, s kterým z hráčů, s kterým z miliardářů. Možná já nevím, já sám nevím, jakou mám krevní skupinu. To je přece mediální hra sesáčkovat nějaké lidi, aby se nám do nich lépe strefovalo. Samozřejmě musím zcela odmítnout tvrzení pana Halíka, že Václav Klaus jakkoli zneužívá své ústavní povinnosti. Pan Halík má akorát jiný názor. Strašně by si přál jiného prezidenta, jinak jednajícího. To je jeho právo, možná že se jednou dočká. A už ho jednou měl. Ale teď je na hradě Václav Klaus, který má jiné názory a rozhodně nezneužívá ústavu, že by byly nějaké nejasnosti. Víte, žádná ústava na světě v takových chvílích samozřejmě žádné termíny neklade. Protože by z toho vznikaly další nástroje, vymáhání nátlaku jeden na druhého. Je velmi správné, že v některých věcech existuje nějaký prostor pro úvahu. A těžko někdo z politických hráčů, který samozřejmě pečuje o důvěru veřejnosti, si dovolí dlouhodobě ignorovat nějaké věci, nebo přehlížet. To je přece jeho zodpovědnost. Říkat tomu nejasnosti a říkat tomu zneužívání, pane profesore, počkejte si na nějakého prezidenta své krevní skupiny, třeba se dočkáte brzo.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Pane profesore, budete tedy čekat trpělivě, nebo jak to teď vidíte po této reakci? Chcete ještě nějak argumentovat panu Jaklovi?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Čekám trpělivě. Ne, ne, ne to bysme zbytečně zdržovali přestřelkami. Já respektuji, že ve své roli pan Jakl prostě říká, to co říká. To je jasné.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
My se můžeme podívat na další otázku. Jestli se nemýlím, tak byla po sociálních sítích. Tak teď tu není vidět. Ano, zdá se, že už nabíhá. Zdeňka. Pane Jakle, Zdeňka se ptá takto.

Facebook, Zdeňka:
„Nemá na současné situaci podíl také pan prezident, už proto, že umožnil vznik této vlády? Nebyl náhodou málo prozíravý? Nejednal překotně? Proč nedal šanci ČSSD, která fakticky volby vyhrála?“

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Ta otázka je velmi legitimní. Proč nedostala, jak je českou ústavní zvyklostí, šanci ČSSD. Víte, právě jsem o tom mluvil před několika minutami. Bylo to z toho důvodu, že ČSSD neměla žádného koaličního partnera. Nepřišla s nikým, kdo by byl ochoten s touto stranou dát dohromady nadějnou sestavu, která by měla šanci na většinu. Zatím co ty tři druhé strany, podobně jako třeba na pražském Magistrátu, se stalo úplně totéž. Strana, která vyhrála volby, nenašla koaličního partnera, tak ti druzí v řadě se domluvili tady také. Stejně tak druzí, třetí, čtvrtí v řadě se domluvili, utvořili společnou většinu. Kdyby tehdy prezident republiky navzdory této jasné dohodě, která skýtala důvěru, dával první pokus Sociální demokracii, tak by jenom proběhlo první kolečko, které by trvalo zhruba dva, nebo tři měsíce. Sestavovala by se vláda. Nějakou dobu prezident by ji jmenoval. Ta by požádala o důvěru, po dalším měsíci by ji nedostala a pak teprve by přišel druhý na řadu. To celé by mohlo trvat několik měsíců. A ČR si nezasloužila být tak dlouho bez vlády, zvlášť, když před tím jeden a půl roku vládla vláda vlastně bez politického mandátu a úřednická. Takže to byl ten důvod. Ale ta otázka je legitimní. Myslet si, že prezident republiky mohl vymyslet nějakou jinou konstalaci, jinou většinu, to opravdu nemohl, ta je výsledkem voleb.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Nepřipadá Vám trochu zvláštní, že se teď všichni jakoby diví, že jen tak souvisí VV a ABL, když spousta těch informací byla dost známá už v době, kdy ta koalice vznikala?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
To je správná otázka. Já když jsem někdy před rokem ještě před volbami dostal v nějakém Chatu otázku na to, co říkám řečem o tom, že VV jsou jedinou záchranou české politické scény, tak jsem na to odpověděl, jestli to nejsou spíš „kecy veřejné.“ Řeči o tom, že existuje jediná záchrana a samozřejmě, že o tomto propojení všichni vědí rok, tři čtvrtě roku, půl roku, dva měsíce, tři měsíce. Mě tyto náhody, prostě kdy náhodně se v médiích otevírají některé věci, mě náhodné nepřipadají. Vždy to časování je tak, aby některým silným, vlivným skupinám posloužily, jiným uškodily. Nemysleme si, že média v tom hrají nějakou nevinnou nestrannou roli. To by byla náhoda asi taková, jako kdybychom do krabičky dali nějaké pružinky, ozubená kolečka, hřídele a teď jsme s tím zaklepali a vypadly z toho švýcarské hodinky. Já takovým náhodám nevěřím.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
No, a když už mluvíte právě o tomto, jaká silná vlivová skupina by podle Vás mohla stát za celou touto záležitostí? Máte nějakou hypotézu svoji vlastní.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Víte, o tom já vůbec nechci spekulovat. A jsem v této věci stejný pozorovatel světa kolem sebe jako Vy, jako všichni diváci. Nemám k tomu žádné nějaké speciální informace. Ale nedělám si iluze., žijeme v reálném světě. Podobných mocenských finančních zájmových politických skupin všelijak propletených mezi námi existuje, snaží se nějak dostat k moci, k vlivu, snaží se dostat k politice, buď přímo otevřeně a nechají se u toho načapat. Nebo méně otevřeně. A v takovém světě žijeme, z toho se asi hroutit není možné. Že se takové vlivy dostanou do médií, tomu také nikdy nezabráníme. Je to tak všude na světě. Jenom by diváci, čtenáři, posluchači, si měli u každé informace, kterou čtou, poslouchají, říct, proč nám to říkají zrovna teď, proč zrovna v tomto rozsahu? Proč nám zase neříkají něco úplně jiného? A proč teď hrají tuto hru a vysílají zrovna tento gradovaný scénář.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
No víte, ono je v tom dost těžké se vyznat samozřejmě.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Já si nedělám žádné iluze.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, na to se chci zeptat. Petr se ptá, že by ho zajímal Váš názor na MF dnes vůči Vítu Bártovi a VV. Ale rozšířím to o celou řadu dotazů, které tady padaly v v pátek na Jaroslava Kmentu. Kdy se mnozí diváci podivovali právě nad tím načasováním. Takže jak, celkově když to spíš berete v tomto směru práci médií v této situaci?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Já si o tom nedělám své iluze. Já myslím, že jako věci, načasování a že některé informace vyplavou a jiné dlouhodobě vůbec nevyplavou, to není nijak náhodné. Prostě žijeme ve světě reálných zájmů. Hlavně si nemysleme nikdy, že když něco jakékoli médium, noviny, Televize, přijde s nějakou senzací, nějakou událostí, že to je kvůli tomu, že někde poctivý investigativní novinář seděl někde na hrušce a tam tři dny mrzl, než něco zjistil. Ne, byl osloven nějakou jinou zájmovou skupinou, která potřebovala trošku pošťouchnout svoje konkurenty a prostě předala nějaký materiál. Takhle dnes média běžně pracují.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Jan Hejl navazuje na to, o čem tu byla řeč před chvilkou. Pane Jakle, to že Dobeš byl členem představenstva ABL, se vědělo, to že Bárta byl majitelem ABL se vědělo, neměl mít pan prezident výhrady vůči těmto lidem už při jmenování vlády? Tedy řekněme výhrady mnohem silnějšího charakteru, aby případně na to nějak víc upozornil?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Víte, já myslím, že si ti, kdo jsou pozorní, někde na internetu tyto výhrady najdou. Prezident republiky už před rokem říkal, že to není strana klasického typu ukotvená v nějakých idejích. Já jsem říkal něco podobného. Dodával jsem k tomu, že snad možná jejím prostřednictvím se ukážou na české politické scéně některé zajímavé perspektivní osobnosti. Také jsem si nemyslel, že to je strana, která vznikla na základě souboru myšlenek, ale spíš zájmu. Ale znova zase tu otázku otočím. On prezident, když se dohodnou politické síly, a udělají koalici, dneska někteří říkají, nechceme koalici s ABL. S firmou přece není možné uzavírat koalici. Ale před tři čtvrtě okem to bez mrknutí oka udělali. A to tak všechno změnil jeden článek? To přece tak naivní nebudeme, že najednou obrátil celý svět. A najednou všichni, jak Alenka v říši divů zjišťují, co všechno je možné se stát. To všechno věděl každý, kdo tady chodí a dívá se kolem sebe. Nemyslím jenom tady na Klárově.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, teď zase vložíme názor pana profesora Halíka na to, co zaznělo před chviličkou. Tedy, míním ta média a hry rozehrávané přes média a schopnost novinářů se tomu vůbec bránit těm potenciálním manipulacím.

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Tak do jisté míry tady bych s panem Jaklem souhlasil. Samozřejmě, že existují propojení mezi různými politickými subjekty a mezi různými médii. A samozřejmě, že jsou tady hry zájmu. Neviděl bych to jako absolutní záležitost. Myslím si, že přece jenom existují někteří novináři a některá média, která nejednají pouze na objednávku. Jsou věci, které byly dosti zřejmé dlouho. Například o té straně VV. Ale přeci jenom když se objevili lidé, kteří položili jakési důkazy na stůl, že je tohle pan Škárka a paní Kočí, ať už jednali s jakýmkoliv úmyslem, ta v okamžiku, kdy tyhlety věci zveřejnili, tak je prostě třeba jednat. To je patrné.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano. Teď si tedy vezmeme otázku z Facebooku, která je na pana Jakla. Ještě než uzavřeme ten rozhovor s ním, protože je venku.

Facebook, Oldřich Koláčný:
„Měl bych dotaz na pana Jakla. A sice by mě zajímalo, jak respektive kam, si prezident v pracovně uložil ono pero, které si vzal při návštěvě jižní Ameriky?“

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Tak ta je možná trochu úsměvná, protože řada lidí dnes naráží na video, které se stalo hitem internetu českého.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
To nevím, ale každý, kdo byl v životě na jakékoli zahraniční návštěvě, tak ví, že se při té příležitosti dělají propisky, na které je emblém té návštěvy a je určen těm hostům. Když k nám někdo přijede na Pražský hrad, tak také dostane propisku s tím emblémem. Takže když někdo samozřejmě chce z něčeho udělat nějakou kauzu, tak ji udělá. Já bych ještě k té minulé debatě. Víte, stojím tady na Klárově a mudruji tady o ABL Věcí veřejných, já se k tomu necítím o nic povolanější, než kdokoli z posluchačů, kdokoli z diváků. Já prostě mohou jenom vysvětlit stanovisko prezidenta republiky, který nijak nepodráží legitimitu nějaké kritiky, nebo nějakého zpochybnění jakéhokoli politika. To je promyšlené pokračování a nemohou vést k chaosu, který by neposloužil nikomu. Anebo nemohou vést nějakým dalším pokoutným dohodám a byly by neprůhledné a umožnily by průsak dalších podivných zájmů do české politiky. Proto si stanovil celkem srozumitelné podmínky, které si myslím koalice a zodpovědní politici, celkem dobře čtou.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Nezlobte se, pane Jakle, nechci to tady vůbec nějak nabobtnávat a tak dál, ale protože tolik diváků se ptalo na ono pero, řekněte, proč pan prezident tedy alespoň to pero si třeba nějak nevzal až poté a proč to učinil tímto způsobem?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Nevím, jak to mám vědět?

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Dobře. A pan Halík?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Mě se to líbilo. Jak říká Babička od Boženy Němcové, že dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí. Tak proč by pan prezident neskočil.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Tak to je spíš taková úsměvná historka. Teď přeˇjdeme k těm vážným věcem, které se dějí. Možná ještě úplně na závěr. Martino, z politologického poměru, chceš nějakou otázku na pana Jakla a další kroky napa prezidenta?

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Mě by zajímalo, jak prezident bude nadále postupovat. Protože my už jsme tady mluvili o tom, co mu předurčuje ústava, jak by měl jednat, ale možná, jestli pan Jakl ví, by mě zajímalo, v řádu kolika hodin, či dnů třeba přijme buďto demisi anebo onen návrh na odvolání ministrů?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Víte, to je pořád stejná otázka, kterou dneska dostávám už asi po čtvrté. Teď není míč na straně pana prezidenta. To teď vůbec nezáleží na něm. Teď záleží na koaličních partnerech, jestli se sejdou, jestli se produktivně domluví, jestli z nich vypadne něco, co prezidentovi poskytne nějaké záruky toho, že se ústavními kroky, které se od něj očekávají, neocitneme v nějakém chaosu, v nějaké krizi. Takže teď rozhodně není na tahu pan prezident.

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Dobře, Vy říkáte, jestli se koaliční partneři produktivně domluví, tak co když se produktivně nedomluví, abych přijala tento slovník?

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Ano, tak se mě přijďte zeptat.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Dobře. My si tedy počkáme na to, co se bude dít dál, počkám si samozřejmě na tu dnešní K9. Stejně jako velmi zvědavě na to čeká pan prezident a taky Ladislav Jakl, kterému tímto děkujeme za účast v Hyde parku. Nashledanou, hezký večer.

Host (Ladislav Jakl, ředitel politického odboru prezidentské kanceláře):
Já děkuji za pozvání a zdravím diváky.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Sledujete toto mimořádné vydání Hyde parku ČT 24 k tomu, co se děje na české politické scéně. Jedná K9, začalo to v 19 hodin. Jak jsme říkali, jakmile budeme mít nějaký výstup, tak samozřejmě přineseme brýfing, nebo případné jakékoli vystoupení jednotlivých reprezentantů této vládní koalice. Mezi tím co tady mluvil pan Jakl, tak ovšem usedla do studia naše kolegyně Zuzana Tvarůžková. Zuzko, hezký večer.

Host (Zuzana Tvarůžková, redaktorka ČT):
Hezký večer.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
A to proto, jak jsem tady dostala letmou informaci, že by si nám měla říct něco víc o tom, jak je to s tím odposlouchávacím zařízením v bytě Kristýny Kočí?

Host (Zuzana Tvarůžková, redaktorka ČT):
Ano. Přesně, jak je to s odposlouchávacím zařízením nevím, nevím, kdo ho to tam přinesl. To předpokládám, že to zjišťuje Policie. Nicméně my jsme se snažili zjistit, co je to za objekt, co je to za byt, ve kterém poslankyně Kristýna Kočí bydlí. Tak jako už naznačovala Eva Davidová přede mnou, protože jsme ve spojení s ní, jedná se skutečně podle výpisu z katastru nemovitostí o objev, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj. A to znamená, je to ten komplex budov, Ministerstvo pro místní rozvoj sídlí na Staroměstském náměstí. Toto je vchod z ulice Salvátorská. A nám se podařilo dovolat Kristýně Kočí, která již opustila policejní výslech, tudíž jako nechtěla s námi hovořit příliš zdlouhavě. Ale když jsme ji konfrontovali s tím, jestli se skutečně jedná o služební byt, tak nám to potvrdila. Její slova zněla asi v tom smyslu, že je z toho tak trochu vyděšená. Přecejen jedná se o byt služební, který jí nabídl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Bydlí v něm od 14. února. Je tam kamerový systém, je tam samozřejmě zajištěna i ochrana v jakémsi režimu policejním, nebo možná i vládním. A zároveň nám řekla, že Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj, tam má byt v záloze. Tudíž, on tam nežije, ale má možnost samozřejmě přebývat i v něm. Samozřejmě je to prostor pro ilusi, co to může znamenat. Kdo je samozřejmě tím, kdo přinesl štěnici a pokud s eto potvrdí, to je práce pro Policii.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Takže to je to co zatím víme?

Host (Zuzana Tvarůžková, redaktorka ČT):
To je to co zatím víme.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
To co nám v tuhle chvíli můžeš říct. Budeme čekat na další informace. A to i od Evy Davidové, která je přímo u toho domu, jak jsme viděli na začátku dnešního vydání. Pane profesore, Váš komentář k tomu, co tady sledujeme, takovéto metody špiclování a neustálé mluvení o nějakých odposlouchávacích zařízeních, analyzátorech hlasů a prostě podobné věci, které se řeší v posledních týdnech?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
To je samozřejmě znepokojující. Jakmile se tahleta technika používá tímto způsobem, vstupují do politiky tyhlety špiclovací metody, tak to je totálně nepřípustné. Je to samozřejmě něco, co lidé objevili v tom programu Víta Bárty, že musíme používat všechny tyhlety metody. On to používal v době, kdy měl tu soukromou agenturu. Ale zřejmě se toho nezřekl. Lidé kolem něho se toho nezřekli v okamžiku, kdy vstupovali do politiky. Já se domnívám, že to vyvolává skutečně nejistotu. Bude to nahrávat ještě k různým takovým paranoidním tendencím. To co se tady děje, opravdu je něco, co zpochybňuje nejen demokracii, ale také právní řád. Já si myslím, že to co je nejdůležitější bránit, je právní stát, právní řád. A že tady musí ty orgány činné v trestním řízení, Policie a tak dále, musí tady prostě jednat. Není možné, aby ty kauzy byly odloženy. Byla odložena kauza pana Drobila, mnoho věcí zaniklo. Vpadá to, že se vždycky otevře nějaký skandál. A když ten příslušný politik týden nezdvihá telefon, tak se objeví prostě jiný skandál a ten ho překryje, lidé na to zapomenou. Ale pak se to všecko navrší a pak to někde skutečně praskne. Teďka ty věci praskly a je třeba tu bezprostřední věc řešit, ale je třeba se zamyslet vůbec nad celou tou sérií těchhle těch událostí, které tady v poslední době narůstaly skutečně neúnosnou měrou.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Na Facebooku se podíváme na to, co nám píše Laco.

Facebook, Laco:
„Jestliže Nečas bez konzultace s Johnem podal prezidentovi odvolání Dobeše a Johna. Tak porušil koaliční smlouvu. Protože součástí koaliční smlouvy je výčet jmen ministrů za VV včetně předsedy. Tak koaliční smlouva už neplatí, je to tak?“

Host (Martina Lustigová, analytička České televize):
Ne tak koaliční smlouva platí, neplatí, nevíme, co se teď povedlo na K9 samozřejmě. Ale ten výčet jmen ministrů se může měnit samozřejmě, protože to by znamenalo, že by se nemohl změnit za celé to čtyřleté volební období. A to, že mají opustit vládu ministři John, Dobeš, vedle nabízené demise ministr Bárty, to už koneckonců byl výsledek té páteční K9, takže premiér Nečas nepochybně informoval VV o tomto svém záměru. A premiér je ten poslední, ten kdo má poslední slovo a ten který odpovídá za vládu, takže když nechce mít některé ministry ve svém týmu, tak je tam prostě mít nebude.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Ano, my jsme tady před chviličkou také měli otázku na demokracii a vůbec její budoucnost od jednoho z diváků, pane profesore. My pozorujeme nejenom tady v Hyde parku v poslední době, já ji můžu i přečíst, vidím, že tady je na Chatu, ona už se tady právě chystala.

Chat, Martin Štěpánek:
„Dobrý večer. Pokud demokracie padne, jaký systém ji podle Vás nahradí?

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Souvisí to možná s tím, že i diváci si kladou tu otázku, jestli ten stávající systém, nejenom u nás v ČR, ale vůbec v těch našich končinách, v té západní civilizaci, je do budoucna funkční, tak jak jsme ostatně i o tom diskutovali na Hyde parkové stránce na Facebooku.

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Tohle je jedna z nejvážnějších otázek naší doby. Samozřejmě jedna věc jsou tyhlety korupční a jiné aféry, druhá věc je, jestli to co se děje u nás, není vlastně nějakým aspektem širší krize demokratického systému jako takového. Mně se zdá, že ano, že vlastně ta klasická demokracie, tak jak jsme ji znali třeba v naší republice, nebo v Československé republice do roku 48, a na kterou jsme chtěli jaksi navázat po roce 89, je svým způsobem mrtvá. Že skutečně ten proces globalizace posouvá ty politické procesy někam úplně jinam. Ta klasická demokracie byla střižena na formát národního státu. Ty národní státy, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, přestávají hrát roli toho zásadního subjektu politiky. V tom procesu globalizace je nutné, aby ty národní státy se stále více sdružovaly do těch nadnárodních celků. Samozřejmě to přináší veliké problémy. Ale je to prostě ekonomická politická nutnost, jestliže mají třeba čelit konkurenci těch jiných podobných systémů. No a samozřejmě také do toho přistupuje ta role těch nadnárodních ekonomických celků, které hrají také velkou politickou úlohu. To prorůstání politiky a ekonomie nejen v tom vulgárním slova smyslu, jak jsme to viděli třeba na té kauze, o které tady mluvíme. Ale obecně to je určitý trend, který vidíme přinejmenším v celé západní civilizaci. Takže prostě ten klasický systém sociálního státu, který byl spojen s tou klasickou demokracií, je něco, co není financovatelné. Čili je třeba, aby všechny moudré hlavy promýšlely nějaký moudrý systém, co z těchto prvků je možné aplikovat na té vyšší globálnější úrovni. Já si myslím, že ten nejcennější prvek je skutečně právní stát, právní kultura. Protože demokracie také předpokládá určitou úroveň vzdělanosti. A také prostě ta vzdělanost klesá. Lidé přestávají samostatně přemýšlet, přestávají číst. Školské systémy jsou ve veliké krizi. Úroveň našich žáků v rámci třeba EU, se nyní ukázalo, poklesá. Takže všechny tyhlety věci hrají do rukou kritikům demokracie. To co může nahradit, to je samozřejmě otevřená otázka. Jistě že ta bezprostřední krize demokracie nahrává lidem, kteří pošilhávají po diktátorských režimech, nahrává o chaosu, nahrává určité apatii lidí. Protože jestliže nastává to, co u nás třeba nastává, lidé si zvolí určitou stranu, ta vyhraje ve volbách, ale nakonec rozhodnou prostě ty počty, které vytvářejí koalice. A je to v logice, je to prostě právní systém. Mají na to právo. Tak samozřejmě, že si mnozí voliči řeknou, tak proč vlastně k těm volbám chodíme, když ten náš hlas rozhoduje tak málo. Pak jsou tady ty veliké problémy generační, že. Ta mladá generace skutečně je nějakým způsobem znechucena tím stávajícím politickým systémem. Tohleto vidíme v mnohých státech. Já to zřetelně vidím u nás. Když jako naslouchám v aule Karolina Karlovy univerzity ty promoční projevy čerstvých absolventů, tak to jsou dneska revoluční řeči. Ti lidé jsou skutečně rozzlobeni.

Moderátor (Pavlína Kvapilová):
Revoluční říkáte?

Host (Tomáš Halík, filosof, teolog):
Ano. Tam prostě mluví o tom, že žijeme ve státě, s kterým se nemohou ztotožnit. Spoustu nadaných mladých lidí uvažuje o emigraci. To je opravdu velmi znepokojující.

Moderátor:
No ta slova o revoluci, ta se netýkají jenom těch mladých lidí, my to tady čteme v poslední době docela často, vám mohu říct, na našich sítích. Podíváme se na twiteru, demokracie selhala už dávno, nám píše někdo z diváků, nejlepší volbou by byla absolutní monarchie s prvky přímé vlády obyvatel čili nějakých referend, je vidět,l že mnozí také přemýšlejí o tom, co by teoreticky mohlo nastat, pokud bychom tedy tento systém měli nějak vyměnit. Co na to odpovíte?

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Tak tohle by bal ta nejhorší varianta, jak přímá demokracie je velmi nebezpečný model. Já si myslím, že je stále důležitá ta parlamentní demokracie, ikdyž prochází těmito problémy, zvlášť v době, kdy je ta úloha některých médií., které dokážou prostě vyvolat určité kampaně, atd., ty nálady ve společnosti mohou vést prudkým a velice nebezpečným zvratům, čili já si myslím, že je třeba, aby tady byl jakýsi prvek, který není jenom tou přímou demokracií a neodráží jenom ty bezprostřední emoce a absolutní monarchie si myslím, že je také něco, co bychom si nepřáli, já si dovedu představit tu konstituční monarchii, protože dneska se zdá, že vlastně i ty demokracie trochu stále více nahrávají takovému postupnému předávání rodů, že mnohdy už prostě synové nastupují i na ty prezidentské posty. To nebyl jenom Bush, je to mnohde na světě, takže jakási kontinuita, je něco, po čem zřejmě se ozývá jakési volání, já si myslím, že by tady skutečně na té politické scéně měla být jakási instituce, která nepodléhá tomu bezprostřednímu střídání, samozřejmě, že to střídání je nutným předpokladem demokracie, střídání vlády, ale kdyby tady bylo něco jako je v Anglii monarchie, která nerozhoduje, ale je přece jenom jakýmsi nebo má být, když je to samozřejmě ta královská rodina prochází velmi velkými krizemi, ale m,á být stabilizujícím prvkem, má být něčím, co jaksi spíše formuje určité zásady. Tohleto měl být Senát, že by to byla taková ta rada moudrých, která nebude jenom podléhat.

Moderátor:
Tak asi ale moc dobře víte, jaká je realita a názor řady občanů na Senát. Martino.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Já si možná dovolím dvě poznámky ještě k tomu předchozímu dotazu, možná spíše absolutistická monarchie a prvky přímé demokracie a referendum, to nejde dohromady, už to známe z historie, absolutistická monarchie to je .

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Buď a nebo

Martina Lustigová, analytička České televize:
Buď a nebo, přesně tak rozhoduje prostě monarcha a není to model pro 21. století absolutistická monarchie, pro 21. století v Česku a konec konců, pokud je tady volání po monarchii, takl je to velmi jednoduché, existuje v Česku Monarchistická strana a ta pokud by bylo tak silné to volání, tak by nepochybně ve volbách uspěla.

Moderátor:
No, ne, zamysleme se možná nad postavou té otázky, protože lidé si kladou, co by mohlo následovat, možná jim právě chybí to, že je nějaká silná akce ve smyslu tedy akceschopnosti tváří tvář problémů, že místo toho vidí hašteření neustálé dohady, neustálé skandály a podobně, k tomuto možná v podtextu taky směřuje, samozřejmě nikdo z nás neví asi přesně jaký systém by to mohl nahradit, ale v podtextu, jak říkám z toho, co sem chodívá,. Je možná i toto. Podíváme se na chatu, Martin Zil, dobrý večer, jak se vám jako teologovi a filozofovi dívá na současnou politiku, neměli by tito reprezentanti národa být národu především vzorem z morální a etického hlediska, možná ještě navážu jednou z otázek, která získala dost palců, nezdá se vám, že současným politikům chybí pokora? Všichni se ohánějí pouze svými právy, ale na práva druhých kašlou, ono je vůbec nezajímá, jaké dopady budou mít jejich zákony na obyčejné lidi, hlavně, že zbude dost na ně samotné.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Tohle je samozřejmě pravda, já bych ale nechtěl jaksi sklouznout do něčeho, čemu můj kolega Václav Bělohradský říká morální kýč. My se musíme dívat skutečně také realisticky na to, že politikové na jednu stranu obrážejí také stav společnosti, to přeci jenom není nějaká třída úplně odtržená, ona se bohužel někdy potom odtrženou stává, že ten systém moci, peníze, možnost mnohé věci ovlivnit, ty jsou mocným svodem, a aby si člověk zachoval pokoru, aby si zachoval určitý odstup od sebe sama, aby si Zachoval zdravou mysl, aby si zachoval ten kontakt s lidmi mimo tu třídu moci, to vyžaduje určitou morální sílu a tuhletu morální sílu já u většiny těch politiků skutečně nevidím, na druhé straně, ale by bylo asi naivní očekávat, že z nich bude nějaká třída vzorných. Myslím si, to slovo dialektický je z profanované, ale že tady skutečně je takový vzájem,n ý vztah mezi politiky, kteří do jisté míry přece jenom určují i skrze média, určují, jakousi morální atmosféru ve společnosti a jestliže lidé vidí stále že těm lidem nahoře prostě procházejí tyhlety skandály a přece jenom se nějak vždycky udrží, tak si řeknou proč bych to nedělal také já a na druhé straně ale také jsou jistým zrcadlem stavu společnosti.

Moderátor:
261015828, samozřejmě i dnes funguje toto telefonní číslo, kdopak ho použil, tady je Pavlína, dobrý večer.

Telefonický dotaz
Dobrý večer.

Moderátor:
Posloucháme vás.

Telefonický dotaz:
Dobrý večer, já zdravím pana profesora a moc mu děkuji za poslední knížku, je báječná a jinak bych se ho chtěla zeptat, pane profesore, prosím vás, co má dělat obyčejný člověk, který má tuto zemi, je nabádán, aby šel k volbám, jde tedy k volbám, zdá se, že volí nejmenší zlo a pak to dopadá tak jak to dopadá a opět je frustrován. Co má dělat, když v této zemi žije rád, celý život pracuje, vychovává děti dobře, co má dělat.

Moderátor:
Ano děkujeme za otázku, která jistě také reprezentovala širší řadu názorů.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Je to strašně těžká otázka, kterou já si také kladu a tuhletu chvíli vlastně na ní nedokážu odpovědět. Já si myslím, že člověk musí sledovat, prostě+ tu politickou scénu, snažit se přemýšlet, jistě, že je to vždycky nějaká volba menšího zla, já také nenacházím na té politické scéně žádný subjekt, se kterým bych se mohl plně identifikovat, právě potíže, sám se prostě neztotožňuje ani s tou pravicí, ani s levicí, já si myslím, že tady má být prostě jak solidní strana typu té sociální demokracie, tak solidní strana, typu nějaké pravicové liberální strany, že mezi nimi má být férová soutěž, ale my prostě v téhleté současné situaci, já se skutečně bojím třeba těch příštích voleb, kdyby měly nastat brzo, já vidím tu vládu jako velmi problematickou, ale vlastně bych si přál, aby dostala ještě určitou šanci, protože má provést jisté reformy, které jsou nezbytné, které jsou i nepopulární, které by stejně musela dělat i vláda z jiné politické garnitury a já si myslím, že i ta sociální demokracie dneska zase, ikdyž to třeba volá po těch předčasných volbách, že si dobře uvědomuje, že by se dostal do situace velmi složité a že prostě ten výsledek voleb by asi mnoho nepřinesl a především ta kultura té předvolební kampaně byla tak otřesná, že by ještě víc znechutila lidi, já si nedovedu představit, že by tady během několika měsíců vyvstalo něco, co by právě odpovědělo na tyhlety naléhavé otázky, které vyslovila posluchačka, kterou já si také kladu, prostě hledáme ty lidi, kterým bychom mohli dát důvěru a je jich skutečně bohužel asi jako šafránu.

Moderátor:
Ano, reformy, to bylo často skloňované slovo v poslední době, kolem toho se točily aktivity samozřejmě také této vlády, takže, jedna otázka, která nasbírala hodně palců a směřuje k nim. Domníváte se, že tzv. reformy navrhované touto vládou jsou legitimní a mají smysl, když u nás bují korupce, jsou legální anonymní akcie, politici jsou díky imunitě beztrestní, stále neexistuje zákon o státní službě, atd., mají lidé stále platit do děravého cedníku?

Tomáš Halík, filozof, teolog:
To je naprosto legitimní otázka a naprosto zřejmý pocit, vláda, která vyžaduje reformy, které budou spojeny s tím, že se lidé uskromní, že budou šetřit, tak taková vláda má jeden zásadní předpoklad, že skutečně musí bojovat s korupcí. Jestli takovéhle vláda bude sama postižena korupcí, tak prostě nemá morální legitimaci tyto věci vyžadovat a skutečně to, o čem divák hovoří, že zde není ten zákon o státní službě, to že ta imunita poslanců stále ještě nemá ty zcela přesné hranice, ostatní věci, to je signál, že skutečně zatím si spíše mluvilo o těch reformách než že by se uskutečnily, z těch reforem ta vláda zatím odhlasovala především omezení pomoci zdravotně postiženým lidem, těm, kteří to nejvíce potřebují a ty ostatní věci, ta především ta reforma školství, tak to bylo svěřeno člověku skutečně kompetentnímu, čili já si myslím, že tady bylo mnoho řečí, málo skutků, ale snad by tváří v tvář téhleté situace se ta vláda ještě mohla nadechnout a ještě mohla některý z těch kroků udělat.

Moderátor:
Ano, možná tímto přecházíme plynule k dalšímu hostovi, Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy, vítejte, Pane Míle, dobrý večer.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Dobrý večer.

Moderátor:
Pojďme tedy rovnou ostře do toho, tady bylo nakousnuto téma těch reforem a vůbec, jaké si legitimnosti těchto akcí, v souvislosti s tím vším nazvěme to jednoduše pro zjednodušení té otázky, zlým, co se děje a co lidi vnímají jako nespravedlnost a problém.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
To je těžký pořad vy víte, že se mi sem nechtělo tedy, ani ne kvůli fotbalu, obdivuji lidi, ono je to smutné téma, upřímně řečeno, protože lidi šli před rokem a půl k volbám s tím, že volí ty politiky a strany, kteří za a) budou realizovat reformy, budou skutečně dělat něco s neskutečnou korupcí, budou já omezovat, bohužel jsme toho svědky všichni tady nejen byli navrženy, ale aby byli i komunikovány k veřejnosti srozumitelnou formou a aby pochopitelně potom došly konkrétním krokům, aby se uvedly v život a to se v podstatě neděje, zatím jsme svědky toho, že se řeší buď vnitropolitické problémy jednotlivých partají nebo mezi sebou navzájem a všechno podstatné a důležité se v podstatě odsouvá, takže pro mě osobně je z toho takový výsledek, že slušný lidi jsou dále o to víc otráveni z politiky, o to méně budou chtít do politiky vstupovat, o to méně se budou chtít s politiky stýkat popřípadě pro ně pracovat protože prostě budou mít pocit, že se taky zašpiní, občas si říkám, jestli to není účel /výpadek zvuku/, kteří budou řídit a ovlivňovat nás všechny. Já jsem přesvědčen, že ten svět nečeká, když se podíváte na okolní trhy, tak prostě ten stav veřejných financí ČR do pořádku nedala, neudělal konkrétní kroky aby se to zlepšilo a nás se dřív či později dotkne to, že ty úrokové sazby na naše dluhopisy budou moc jít velice rychle nahoru. Za posledních 10 let jsme zvedli dluhovou službu z 25 miliard na téměř 100 miliard, to je děsivé číslo a děsivé tempo, tak velké tempo zadlužování v podstatě mely jen ekonomiky řecké a možná Irsko, ale úplně z jiných důvodů dneska, že jo, takže ČR v podstatě nemá už kam čekat a já bych si přál, aby došlo za a) k vyřešení té situace co nejrychleji, ale hlavně aby potom tady byla vláda, která bude konat, která skutečně bude mít tah na bránu a aby to byla vláda, které alespoň částečně navrátí jaksi chuť lidem tady nejen žít, ale platit tady i daně, protože zatím musím říct, že my všichni jsme daňový poplatníci a to, co za naše peníze je předváděno a co musíme sledovat, je docela smutné dovadlo a myslím, že nikoho z nás netěší a já doufám, že ani větší část politické reprezentace dneska ne.

Moderátor:
Tak to jste řekl jasně, smutné divadlo, Jaroslav Jordán se ptá takto, lidé z byznysu, je pro vás a pro byznys velký problém neprůhledné financování politických stran, kde peníze tečou z veřejné kasy přes firmy zpátky k politikům? Jak to tedy vnímají lidé, kteří se pohybují v tom ekonomickém světě, které vy znáte a za které byste tady možná mohl tlumočit nějakou určitou linku, pokud existuje na to společný názor, dá-li se to tak definovat nebo samozřejmě každý asi má svoje specifické vidění té věci a těžko generalizovat, ale přesto.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Tak je to pochopitelně velký problém, protože základem je to, aby ten stát byl štíhlý, aby méně přerozděloval, tím je menší šance pro korupci, zatím to tady vypadá tak, že v podstatě ze státních zakázek se přeneseně přes spřátelené společnosti financují politické strany, respektive někteří politikové nebo na ně napojení kamarádi, myslím si že je tady hodně velké hnutí z oblasti podnikatelů z byznysu, které prostě je proti tomu, bojuje proti tomu, dělá maximum, aby se ta situace změnila, aby se zavedl nejen transparentní systém zacházení a řízení státního rozpočtu, který je nám slibován 5, 6, 7 let a ještě se tak nestalo, ale aby i veřejné zakázky se dostaly pod větší kontrolu, ten tlak tady je, podle mě za těch posledních 20 let podnikatelé udělali ohromný kus práce, posunuli se úplně někam jinam, výrazně dopředu, zapomeňme na některé podnikatele, kteří jsou nazýváni podnikateli a v podstatě to s podnikáním nikdy nic moc společného nemělo, věnuje se těm , kteří skutečně dávají každý den práci desítkám lidí, kteří z ničeho vybudovali ohromný firmy, dneska funkční i v evropském měřítku, těmhle lidem to vadí a podle mě tohle je jediná cesta, jak to změnit. Jestli to nezačneme měnit teď, tak já mám velké obavy, že ten trend, který byl nastolen před 8 lety to znamená odchod řady firem do zahraničí, se ještě zrychlí. My dneska jsme svědky, že už jsou to i středně velké firmy, které odchází do zahraničí a já mám velké obavy, že čase, to budou i malé společnosti, ony neopustí ČR, ale budou výrazně optimalizovat přes zahraniční subjekty placení daní v této zemi a od toho pak už není návratu zpátky a hlavně otrávíme novou generaci, ta tady prostě nebude chtít být a nebude chtít už tady platit nejen ty daně, ale v podstatě splácet ty dluhy, které my jsme v podstatě nadělali.

Moderátor:
Ano, teď se dostáváme k průniku toho, co tady oba dva pánové říkali a Tomáš Halík to chce doplnit, mám na mysli tedy to odcházení nebo nějaké otázky, jak mladých lidí tak firem

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Já s ním hluboce souhlasím, myslím si, že teďka bylo řečeno mnoho velmi podstatných věcí, jednal., že bychom, měli možná provést takovou analýzu, co tito politici dělají nebo kolik procent času a energie věnují pro ČR a kolik věnují pro tu vlastní politickou scénu, pro ty věci, které ti vlastní strany spojuje atd., zdá se že prostě toto pohlcuje největší energii. Potom bych velmi souhlasil s tím, že skutečně se blýská na lepší časy myslím v té podnikatelské sféře, v té mladší generaci, u nás také před krátkou dobou to slovo podnikatel bylo chápáno téměř jako sprosté slovo a bylo to chápáno podobně jako dneska je ta pověst politiků,, ale já se také setkávám s řadou podnikatelů, prostě špičkových podnikatelů, zejména té mladší generace, kteří si skutečně uvědomují, že je třeba jít jinak kteří se zajímají také o ty morální otázky chtějí podporovat kulturní věci a tady, že tady roste také při nejmenším určité nezanedbatelné procento podnikatelů, kteří chtějí jinak a kteří mohou vlastně té podnikatelské sféře vytvořit trochu lepší autoritu, doufejme, že něco podobeného by mohlo nastat i v té politické sféře, že alespoň část těch politiků ukáže, že prostě nejede v tom, co se tady okolo nás děje, protože ta rezignace mladých lidí a to velké nebezpečí že mladí lidé a mozky mladých lidí, to je ten největší poklad tohoto národa, že ti lidí budou odcházet do zahraničí. Ty možnosti, které dneska mají, jsou ohromné.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Vyznělo to trošku jako Věř a víra tvá tě uzdraví.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
No ale ta víra se musí realizovat v činech.

Moderátor:
Přemysl Vaculík, pane Míle, nezdá se vám absolutně divné, když ministr dopravy pozastaví zakázky za miliardy y následně se vynoří kauza na jeho diskreditaci? Nemůže být toto celé jen objednávkou velkých firem, aby tato vláda padla jen z důvodů že rýpe do zaběhnutého systému rozdělování velkých peněz majitele firem ze státního sektoru? Tak vidíte zatím skutečnou snahu Víta Bárty nebo jenom dobrý marketing, jak mu podsouvají někteří další, že zase tolik jsme toho od něj neviděli?

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Já bych začal úplně tím prvním krokem, jestli máte uzavřenou platnou smlouvu, to znamená přestat platit na základě uzavřené platné smlouvy s tím, že sdělím, že partnera nechám vyhladovět a on potom jakoby „vyměkne“, je hodně nestandardní krok, místo sdělení stavíme draho, neefektivně a nekvalitně v řadě případů a pojďme to tedy systémově změnit, jsme se pustili do války,, co se týče těch firem podle mě ty velké firmy jsou povětšinou zahraniční firmy, to znamená ne řekněme napojený na stát a vlastnicky už vůbec ne a nepřeceňoval bych zase jejich schopnosti, že by byli vlastně tak silní, že by se rozhodli jaksi zlikvidovat jednoho ministra, skutečně si myslím, že v tomto případě to je trošku o něčem jiném a ten problém přece stavebních zakázek, výstavby silnic, dálnic u nás je někde jinde, to je odložená spotřeba. To, co my jsme udělali, není úspora, reálná úspora nastane ve chvíli, kdy budeme stavět efektivněji za méně peněz a s vyšší kvalitou, ale zatím jsme se rozhodli, že pozastavíme x staveb, to znamená, uděláme je někde jiné a někdy později, takže v tom ta reálná úspora není. Myslím si, že pan Bárta má nestandardní metody a myslím si, že upřímně řečeno za touto kauzou bych neočekával žádné hnutí podnikatelů nebo někoho obdobného z velkých firem, jestli se to nelíbí těm, kteří žili jaksi z různých provizí, zakázek a okolo takové té šedé ekonomické zóny, to bych nenazýval podnikatelé, to jsou možná zaběhlé toky peněz, pro financování všech možných jiných činností, které s podnikáním nemají co společného a jestli v tom někdo jel, tak potom předpokládám a doufám, že to někde někdy taky vyšetří a příslušné lidi za to potrestá, protože to je reálný trestný čin, a ta příležitost tady za poslední rok určitě k tomu, aby se zveřejnili, v případě, že takové věci byly, aby se zveřejnily ty doklady, tak ta šance tady byla. Já si myslím, že se to udělat potom mělo, jestliže ta věc skutečně takto byla, ale osobně nepředpokládám, že by ty největší firmy byly tak skutečně výkonné, spíše si myslím, že to vždycky funguje v té šedé zóně okolo, jakkoli v případě této kauzy je otázka, jestli to má vůbec co do činění s aktivitou na Ministerstvu dopravy. Těžko říct, nevím, jakkoli v případě této kauzy je otázka, jestli to má vůbec co do činění s aktivitou na Ministerstvu dopravy. Těžko říct, nevím.

Moderátor:
To na co čekáme dnes večer, je jak dopadne K9, slova mluvčího vlády Jana Osúcha teď tady u nás na ČT24.

Jan Osúch, mluvčí vlády:
Hezký večer, dámy a pánové, dovolte mi abych vám tlumočil stanovisko koaličních lídrů ve formátu K9 po dnešním večerním jednání, lídři koalice se shodli na tom, že zástupci tří koaličních stran vyjádřili vůli pokrčovat v koaličním projektu, o jehož podmínkách budou dál jednat. Závěr těchto jednání se odrazí v písemném dodatku ke koaliční smlouvě. Tolik stanovisko po dnešní K9, díky za pozornost.

Moderátor:
Ano, tak to bylo velmi stručné sdělení od představitelů vládní koalice pro dnešní večer, zájem vládnou dál společně sestavování jakéhosi koaličního dodatku, na který tedy musíme počkat jednoduše a stručně řečeno, Martino komentář tvůj bezprostřední.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Tak je evidentní, že teď nemá mysl počítat ta tzv. přeběhlíky, počítat možnou podporu pro dvoukoaliční vládu, je zřejmé, že koalice chce pokračovat v podobě ODS, TOP 09, VV, alespoň pro dnešní večer, protožes v české politice se všechno mění minutu od minuty nebo hodinu od hodiny, ten písemný dodatek je ke koaliční smlouvě, ten bude velmi zajímavý a upřímně řečeno mě teď vteřinu po tom, co Jan Osúch domluvil, nenapadá o čem bude, jestli to bude možná t bude změna jednotlivých resortů, dovedu si představil že premiér nečas nebude chtít mít VV na Ministerstvu vnitra, bude jim muset dát jiný resort , může tam být nějaká rošáda mezi jednotlivými resorty a samozřejmě premiér řekl tuším v sobotu, že žádný ze 14 ministrů nemá své místo jisté, takže tam může být dohoda na tom, kdo by další mohl odejít, ale konkrétně teď říct neumím, kdo odejde.

Moderátor:
Jak to dopadne podle vás, pane Míle, slyšíme tady jakési deklarace tedy o tom, že se pokusí udržet ten koaliční projekt pohromadě, to je zřejmé,l jak to čtete vy?

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Ne, já si myslím, že vláda pokračovat bude, já jsme ani nic jiného upřímně řečeno nepředpokládal, pro mě Jan je spíše smutným zjištěním, že kdyby se postavila vláda na úplně jiném půdorysu s jinou stranou, že by to nebylo výrazně lepší, z toho já mám spíše po pravdě řečeno tavby, ale já bych si skutečně přál to, co si asi přejeme my všichni, aby skutečně tohle byl signál k tomu, že se udělá harmonogram, věcný, časový, konkrétních kroků, reformních kroků, který zásadním způsobem dají do pořádku stav veřejných financí, protože jinak zatím to zadlužování pokračuje vesele dál a jestliže tento program bude do 14 dnů prostě předložen a bude do září zrealizován, což si myslím, že po roce činnosti by ta vláda ,měla být schopna udělat, tak pán Bůh zaplať, jestliže ne, tak ta vláda ztratila jakýkoli smysl toho, aby vládla další dva roky a více méně je to jenom marnění času, takže já doufám, že k tomu dojde, držme palce nám všem.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Možná ještě jedna věc, vůle pokračovat v koaličním projektu, možná je to věta určená ani ne tak nám tady ve studiu nebo lidem, ale možná je to věta mířená na Pražský rad, prostě prezident dostal jasný signál, jak ta vláda dál bude pokračovat¨, ví jaký je plán a možná už mu nebude nic bránit v tom, aby, jak je v Ústavě dáno, prezident republiky odvolal člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.

Moderátor:
Pane profesore.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Já si taky myslím, že tohleto bude ten první krok,že bude pokus o jakousi rošádu a kompromis, aby ty VV neztratily svoji tvář, tak se budou snažit uhrát, některé ty osoby asi neuhrají, prostě ty nezkompromitovanější neuhrají, tahleta klíčová ministerstva, pravděpodobně ODS udělá ten jeden ústupek v případě ministra Vondry, ale to všechno uvidíme, já si myslím, že skutečně ta hra je rozehraná,l že by bylo asi dobře, kdyby ta zrekonstruovaná vláda dostala šanci v tom pokračovat, ale musí si uvědomit, že má nad sebou Damoklův meč, musí uvědomit, že veřejnost,l média, opozice bude hlídat každý krok a že by se z tohohle měla skutečně poučit, že nyní už nemohou si hrát mezi sebou prostě o své písečky, ale začít řešit ty skutečné bolavé problémy, ty velké re¨formy, aby to bylo v takovém autu, že jo, to byla záležitost například té reformy zdravotnictví, ta lékařská kauza, tak já tady stále dostávám hrozné dopisy od lidí, že jsme podpořil tu lékařskou výzvu, ono to bylo trošku jinak, já jsem řekl, že proti té podobě té výzvy mám veliké výhrady, ale že jsme přesvědčen, že ten problém je v tom, že ten systém zdravotnictví je špatně nastaven, že je tam korupce, že je tam špatná léková politika, že je tam, špatná politika zdravotnických pojišťoven a že ty peníze, které tam tečou, by měli být používány lépe, například na to, aby se zvýšily ty platy zdravotníků, lékařů a zdravotníků, a jestliže se to řešilo tím, samozřejmě bohužel se na tom podepsala i ta nešťastná kampaň části těch lékařů, že to hloupé heslo Náš exodus, váš exitus atd., ale že se podařilo vnutit veřejnosti představu, že lékařům jde jenom o to zvýšení platů a že na konec tohleto nastalo, do značné míry, ale to, co mělo nastat, ta reforma zdravotnictví , to aby ty peníze prostě nebyly někde se našly, aby se prostě ti lékaři uklidnili, ale že se tady provede skutečně dobrá reforma toho zdravotnického systému, o které se tady hovoří 20 let, ale žádná ta vláda to neudělala, tak já chápou,. Že ti lékaři prostě použili mimořádné prostředky, aby té vládě řekli, tak konečně s ním něco udělejte, ona s ní vlastně to podstatné neudělala, takže mnoho těch reforem prostě zůstalo na rovině rétoriky ne na rovině čin. Tohleto by se teď mělo změnit a ta vláda dostane-li šanci, tak by si mněla být vědoma, že jí všichni budou hlídat, jestli jedná.

Moderátor:
Ano, diváci samozřejmě už komentují to, co slyšeli, ten skutečně mikrostatemant, to mikro vyjádření Jana Osúcha, mluvčího vlády ČR, který nám oznámil, že koalice je připravena pracovat na tom, aby společně pokračovala, což zřejmě v této chvíli už činí, pravděpodobně předpokládám, se pustili do tvorby onoho koaličního dodatku a jak to komentujete. Jiří Vojáček, vláda „budeme se držet koryt, kdyby hrom bil“ Mirek Trengler, po sdělení vládního tiskového mluvčího mám pocit, že si z nás vládní strany dělají dobrý den, Petr Suchánek, ha, ha Klaus zavelel, sklaply kufry a karavana kráčí dál, ale Nečas by teď měl podat demisi, protože je totálně ztrapněn, tak moc to zatím naši diváci nevzali, to jsou alespoň první bezprostřední komentáře, pane Míle, když už jsme u osoby pana premiéra, jak vnímáte jeho akceschopnost a to, co zatlím dělá tváří v tvář té situaci složité?

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Vy mě dostáváte do situace, kdy jsem podobně komentoval vystupování předsedy vlády Špidly, na některé věci, je slušnost a poctivost řekněme podmínkou nutnou nikoli postačující. Já si myslím, že předseda vlády má být hodný vodič zlých psů a ne má-li povahu principu slušnou si hrát na zlého a razantního, a předseda vlády má mít tu schopnost, tomu čemu se říká leadershift a tahle vláda v podstatě dochází evidentně na neschopnost řízení změny, komunikace změny, krizový managament, to je to co v podstatě nastoupila, to je to, co každý podnikatel zná, každý manager, který řídil podnik v krizi, musel provést určitou změnu, ví jak je nutné tuhle oblast ,komunikovat, to znamenaná, premiér je ve složité situaci u své strany a pochopitelně i směrem ke koaličním partnerům a bude hodně těžko hledat půdu pod nohama. Já si myslím, že jestli bych mohl poradit, já jsme se vždycky řídil tím heslem, že jsem si vybíral podřízené, kteří byli všichni chytřejší jak já a schopnější, takže bych možná doporučil, aby si do vlády vzal lidi, kteří jsou výrazně lepší a schopnější než je on sám a nebál se jaksi koučovat ten tým, dát mu jasné mantinely, jasný směr, jasný harmonogram a pochopitelně dohlížet n a to, aby byl naplňován a řekněme komunikovat to s veřejností, to je věc, kterou by měl dělat. Předseda vlády tady není od toho, aby trávil 14 hodin denně za psacím stolem, aby pracoval, aby tisíce věcí četl, to není jeho role, to bohužel a myslím si nebo přál bych mu, aby to v podstatě změnil v případě, že nedojde k té změně, tak bude mít větší a větší problémy a to, co jsme byli svědky, teďka se bude v podstatě opakovat během dalších pár měsíců v jiném,. V bleděmodrém.

Moderátor:
Další komentáře Michala Kajdl vzkaz od K9 takovouto formou stručně a nepřímo bez možnosti položit otázku je pohrdání veřejností, myslí si Michal, Václav Štěpař,. Tak jsme se dohodli a hurá do kantýny na párek a rum za dvacku, teď vážně pokud součástí dohody je odchod Johna a Dobeše bez toho, aniž by skončil Kalousek, tak už si piště epitaf na politický hrob. Martino tímto směřuji teď k tobě a k těm případným šachům v sestavě té vládní sestavy, tedy v tom, jak bude vypadat příští kabinet, potom, co dnes nabídl svou funkci Alexandr Vondra, tak jak myslíš, že je to rozehrané uvnitř té koalice?

Martina Lustigová, analytička České televize:
Neměli jsme možnost po jednání K9 teď mluvit s některými s těch politiků, ale Alexandr Vondra pravděpodobně z vlády odejde, když dnes nabídl funkci k dispozici určitě to nebylo bez vědomí premiéra Nečase, ta jeho pozice byla už dlouhodobě neudržitelná na jeho odbod tlačila opozice, zvažovala i hlasován í o nedůvěře vládě, na jeho odchod tlačili koaliční partneři, takže už jsem si neuměla moc dlouho představit, že by Alexandr Vondra ve vládě nadále seděl, otázka je, jak to bude s Radkem Johnem, jestli přijde jenom o křeslo ministra vnitra a nebo jako předseda koaliční strany zůstane ve vládě na některém jiném ministerstvu, protože velmi pravděpodobná je ta rošáda. Nop velký otazník je nad osudem Miroslava Kalouska, jehož odchod požadují VV a TOP 09, alespoň zatím odpoledne před tou K9 bylo to stanovisko jednoznačné, Miroslava Kalouska nedáme, respektive nedáme žádného z ministrů, protože se svými ministry jsme spokojeni, říkali politici TOP 09.

Moderátor:
Ano ostatně Vít Bárta a Miroslav Kalousek se měli zeptat údajně, což je zajímavá okolnost jistě v této situaci.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Rozhodně ano, ale bylo to chvíli předtím, než jsme začali vysílat, takže podrobnosti upřímně řečeno neznám.

Moderátor:
My každopádně voláme na všechny strany. Jinými slovy snažíme se zjistit, kolegové, kteří jsou v zákulisí, něco víc o tom, co se na té koalici odehrálo. Vypadá to, že to bude velmi těžké. Každopádně v akci jsou také kolegové z Událostí, komentářů po celý den. Takže doufejme, že v krátké době se dozvíte něco víc o tom, co se peče na té koaliční úrovni. Na Facebooku se ptá Honza. Dobrý večer. Nemyslíte si, že tento vývoj u nás je částečně přirozený? Myslím si, že západní demokracie, třeba USA, si podobným vývojem také prošly a teď jsou mnohem vyspělejší díky zavedeným protikorupčním mechanismům. My se k tomu snad časem taky dostaneme. Tak pane Míle, často je tady takový názor, že v zahraničí je vlastně všechno lepší. My jsme včera nadhodili divákům, že bychom taky udělali trochu takový pokus o srovnávací seriál, abychom zjistili realisticky, k čemu bychom se mohli upínat. Nebo taky jestli náhodou podobné mechanismy skutečně nefungují i jinde a jestli v tomto směru si třeba mylně nemyslíme, že jsme až takový unikát světový.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Takhle. Korupce funguje všude na světě. Politická korupce pochopitelně i ve Spojených státech, v Německu, v Anglii, všude jinde. Možná v jiných mechanismech. Ne tak brutálně jako u nás. Každopádně ta společnost má daleko větší vůli to řešit. I ti politikové. Ty elity prostě tomu nenechávají volný průběh. Ale berte to jako můj osobní názor. Podle mě ten základní rozdíl je v tom, že vy nemusíte souhlasit s tím, co dělá řekněme Barack Obama ve Spojených státech jako prezident, ale v principu se nestal prezidentem proto, aby jaksi zajistil peníze pro sebe nebo pro svoji stranu. To nebyl hlavní úkol. On přišel a chtěl být prezidentem proto, aby posunul Spojené státy nějakým směrem, který jemu teda vyhovuje. Můžete na to mít každý nějaký názor. Ale nepřišel tam s tím, že v uvozovkách tu situaci, že si teď naplní kapsy a zajistí se. A já mám občas pocit, že v zemích typu ČR a některých zemích okolo nás prostě se řada lidí stala politiky proto, aby se zabezpečila. A to je ten základní rozdíl, který bych viděl třeba v porovnání i s Německem. Paní Merkelová se určitě nestala kancléřkou nebo šéfovou největší politické strany v Německu proto, aby se finančně zajistila. Přišla s vizí, že chce posunout Německo jaksi směrem dál, celou tu společnost dopředu. A to bych řekl, že je asi největší rozdíl v porovnání s některými lidmi, které já dneska vídám řekněme v České televizi jako představitele, politické představitele, kde mám prostě pocit, ano, dostal se tam a je tam proto, aby zajistil zdroje pro tohle, pro tohle, pro tohle a pro sebe, ale to přece není cíl. A to je možná ten největší rozdíl, když se zeptám teda na domácí a zahraniční politickou scénu a řekněme na ty vyspělejší země.

Moderátor:
No někdo by vám možná mohl zase namítnout, že když sledujeme tu stávající situaci a to, co se děje kolem Víta Bárty a podezření, která jsou tedy spojená s ním, jestli taky na druhou stranu, samozřejmě s tím, že čekáme na to, jak to všechno dopadne, jak to vysvětlí, jak se to případně vyšetří atd., to předesílám, tak jestli teoreticky taky ale není problematické, když ten člověk zase má hodně peněz.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Ne, takhle, já jsem mluvil o tom, co je motivem vstoupit do politiky. Jestli je tam motivem si vydělat a vydělat si ještě více nebo je tam motivem udělat něco pro tu zem. Můj pocit je, že mnoho lidí v ČR vstupuje do politiky proto, aby buď jaksi zajistili sebe nebo své kamarády okolo. A teď je jedno, jestli tu částku, kterou při vstupu do politiky měli 500 tisíc korun, 20 tisíc korun nebo 500 milionů. To je teďka v podstatě jedno. A co se týče pana Bárty, já si myslím, že velká část občanů si musí klást otázku, co tady dělaly různé zpravodajské služby, jestli náhodou tedy jaksi… Buď ty sdělený Mladý fronty jsou nepravdivý a nebo jsou pravdivý, ale pak na to ty služby měly upozornit a ne proto, že by špehovaly politiky, ale proto, že celkem logicky musí se infiltrovat a fungovat i ve směru řekněme k bezpečnostním agenturám. To znamená, dřív či později na to museli narazit. Tak si občas kladu takovou otázku sám pro sebe, jestli třeba důvod neodvolání některých lidí není buď proto, že informace Mladé fronty nejsou pravdivé anebo že to je natolik normální, že jsme si na to zvykli a není důvod ty lidi odvolávat. Ale každopádně mně to přijde docela alarmující a myslím si, že by se nemělo zůstat jenom u tohoto. Mělo by se pokračovat v podstatě dál, protože toto je příležitost k určité očistě a buď ji jsme ochotni realizovat anebo chceme jenom o tom povídat. Chceme-li o tom povídat, tak prosím.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Já si myslím, že taková ta patologie, ty patologické rysy jsou samozřejmě všude, ale že u nás ta patologie začíná být chápána jako norma, jako něco samozřejmého. To, že někde půjdou kariéristé za penězi a mocí, to je zřejmé. Ale že se to bude chápat jako něco, co je vlastně normální, že když prezident Nixon jednou veřejně zalhal, tak prostě musel podat demisi. Kdyby šel do školy našich politiků, tak se zasměje, řekne, já jsem mystifikoval a co má být. A prostě jede se dál. Takže to, co také společnost je schopna jakoby spolknout a vyplývá to z toho cynismu, který je samozřejmě odrazem toho, co vidíme u těch politiků, ale co společnost do značné míry přijala, že oni jsou tedy rošťáci, to je samozřejmé, víme, že to jsou všechno rošťáci, nic od nich dalšího nečekáme. A to je potom takové spojité nádoby. Že s to chápe jako něco, co je vlastně samozřejmé. Čili k demokracii patří také určitá morální kultura, patří tady skutečně ta přítomnost té občanské společnosti, která vytváří jakousi tu základní strukturu, kde se předávají hodnoty. A to je něco, co pořád se u nás podceňuje. Že jsou tady ty mechanismy, mnohokrát jsme o tom mluvili, že jsou tady ty mechanismy trhu a mechanismy voleb. Ale tohleto jsou jako orgány v těle, ale že tady nějakým způsobem nefunguje ta cirkulace krve. A to je právě ta občanská společnost, ta komunikace. Demokracie je určitá kultura komunikace mezi lidmi. Také to, že ti politici nejsou schopni a ochotni ty své kroky srozumitelně vysvětlit. Že vidíme ten arogantní styl. To je něco, co mně strašně vadí. Bylo by dobré také naslouchat jenom třeba stylu, jak ti lidé hovoří. Zkusme jednou si udělat analýzu prostě rétoriky a řeči a dikce Víta Bárty, Kalouska, prezidenta Klause. To je prostě specifická dikce, v které já prostě cítím tu neúctu k lidem.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Samozřejmě tam cítíte, jestli lže nebo ne.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Já bych možná jenom připomněla, když je tady to znechucení těmi skandály, aférami, mystifikacemi, tak já bych se jenom vrátila dávno do české historie, československé historie. Za první republiky nebylo o mnoho lépe. Za první republiky existovala řada skandálů. Samozřejmě politici odstupovali, neodstupovali. Byly tam různé tlaky. Dnes je skoro nemyslitelné, že by se jeden politik zbavil svého konkurenta, řekněme v uvozovkách, mystifikací, že ten konkurent trpí syfilitidou a to zatemňuje jeho mozek. To se dělo za první republiky. Takže ani tehdy…

Moderátor:
Ano. To jsou mystifikace z jiné doby. Říká Martina Lustigová, která…

Martina Lustigová, analytička České televize:
Přesně tak. Tak jenom abychom nehleděli na dnešní dobu tak černě, že i tehdy to nebylo růžové.

Moderátor:
Ano. Chtěla jsem jenom připomenout, Martino, že ty jsi, coby historička, vystudovaná expertkou právě na období první republiky, takže o tom bys nám tady mohla vyprávět docela dosti.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Ale nebudu. Nebojte.

Moderátor:
Každopádně určitý prvek idealizace tu může být ve srovnávání jak s tím zahraničím, tak když se díváme do té minulosti. Ale zase bychom si měli taky umět přesně pojmenovat, co je skutečně špatně. Po telefonu další z vás. Tady je Pavlína. Kdopak to je? Hezký večer.

Neuveden:
Dobrý večer. Tady je posluchač z Prahy. Buďte tak laskavá, já myslím, že by stačilo k vyřešení této krize, kdyby náš pan prezident měl daleko větší pravomoci, než má. Protože takový schopný politik, jako je Václav Klaus, by zdaleka krizi nepřipustil a pokud by vznikla, že by ji rychle vyřešil. Takže prosím vás, návrh můj, resp. otázka, bude mít příští pan prezident větší pravomoci než ten současný?

Moderátor:
Ano. Děkujeme za otázku. Hosté odpovídají.

Martina Lustigová, analytička České televize:
Tak základní otázka, co se týká příštího prezidenta, je, jak bude volen. Jestli bude volen přímo anebo jestli bude volen parlamentem. To je velký otazník. Koaliční smlouva a vládní program předpokládá přímou volbu. Ty debaty probíhají, ale dokud nebude přímá volba v zákoně, tak tomu skoro neuvěřím. A co se týká těch pravomocí, tak ty budou souviset. A tady taky není shoda mezi jednotlivými stranami, jestli pravomoce prezidenta měnit nebo neměnit. Ale myslím, že kdyby se měnily, tak strany je spíše oslabí.

Moderátor:
Mohl by to být lepší systém se silnějším prezidentem?

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Já si myslím, že prezidentovy pravomoce se budou škrtat. A že přímá volba nebude. Ale berte to jako můj osobní odhad.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Já si myslím, že by nebylo dobré, abychom přecházeli na prezidentský systém. Ať už prezidentem bude kdokoliv. Že by prezident měl skutečně být spíše jako morálně-duchovní autoritou. Někým, kdo předkládá určitou vizi, kdo je komunikátorem, kdo se snaží o konsensus ve společnosti a kdo je trošičku mimo takový ten mechanismus těch politických šarvátek. Já bych skutečně chtěl, aby to byl trochu jiný typ, trochu jiné patro politiky. A tento člověk nemusí mít mnoho moci, ale je strašně důležité, aby měl důležitý morální vliv.

Moderátor:
Ano. Divákům zopakujeme. Těm, kteří třeba čekali na výstup té koalice a možná přepnuli, že výstup z koalice zatím byl velmi velmi kratičký a to jenom ústy vládního mluvčího Jana Osúcha, který konstatoval, že koalice má zájem pokračovat a v tuto chvíli pracuje na jakémsi koaličním dodatku, který by měl specifikovat okolnosti této další spolupráce v rámci současné vládní koalice. My si vezmeme ještě teď otázku z Facebooku, než pustíme domů pana Míla. Jan Filip. Dobrý den. Otázka nejenom pro pana Halíka. Docela se osobně divím, že v této kauze média zcela opomíjí největšího zákulisního hráče a kmotra ODS pana Langera. Nemyslíte, že právě on vyvolal a řídí za pomoci přeběhlíků onu kauzu? Děkuju za odpověď.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
O tomhle nemám dost informací. Nerad spekuluji o věcech, o kterých nic nevím.

Moderátor:
Pan Míl bude spekulovat?

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Nebudu. Já jako upřímně opravdu nevím. Mě život naučil, že za řadou věcí není žádná konspirace jenom mnohdy lidská hloupost a neschopnost a řada náhod, než sofistikovaný nějaký připravený program. Takže nevím.

Moderátor:
Takže se podíváme na Facebooku na Karla Zelinku. My se zaměřujeme pořád na politiku a demokracii. Není problém spíš v sociálním zřízení a samotné formě kapitalistické společnosti, která vyčerpává zdroje jak lidské, tak zemské, v systému hodnot, které jsou dnešní společnosti prezentované? Tak možná tím to uzavřeme. Poslední otázku dáme panu Mílovi, než odejde.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Já myslím, že my v podstatě jsme vytvořili společnost, která odpovídá nám lidem. My v podstatě jsme nějak vyrostli, jsme nějak vytvořeni a je nám to vlastní. Takže aniž bych chtěl nějak se pouštět do nějakých historických souvislostí nebo něčeho. Podle mně se lepší systém moc extra vymyslet nedá a je to o fungování elit a osobností, komunikace k sobě navzájem. Já mám vždycky úplně husí kůži, když slyším někoho, kdo říká, pojďme bombardovat někoho někde, vyšleme letadla, začněme válčit. Tak si vždycky jenom říkám, vraťme se na zem. Každý se někdy narodil, každý měl někde nějakou maminku a rodiče. Ti ho vypiplali a teď ho pošleme někam bojovat. Možná bychom měli začít od takových maličkostí typu respekt jeden k druhému, vytváření té občanské společnosti. Všimněte si dvě věci, které to úplně, pro mě jsou signifikantní. Správný soudnictví u nás začalo fungovat deset let po revoluci a občanský zákoník, který by reflektoval, skutečně reflektoval změněnou dobu a který by byl základem normy chování mezi lidmi, mezi společností a řekněme mezi institucemi, ten nejsme schopni a ochotni přijmout posledních dvacet let. Pořád stojíme na tom, který tady vznikl v podstatě v padesátých letech. Podle mně tohle je největší chyba, největší škoda a je to věc elit a je to věc toho, aby v podstatě fungovalo vymáhání práva. Ve chvíli, kdy tyhle věci začnou krůček po krůčku se dávat dohromady, začnou fungovat, tak já jsem přesvědčen, že se ta atmosféra ve společnosti začne měnit. Ono k tomu není moc co potřeba. Jenom tu vůli a jít krůček po krůčku. A když se tohleto povede, tak uvidíte, že prostě i ten pohled na ten svět bude trošičku jiný. Já si nemyslím, že to je vliv kapitalistické společnosti samo o sobě. Když se podíváte na monarchii, fungovala podobně, ať teda odpovím na tu otázku. Socialismu nefungoval o nic lépe. Je to o tom, jak uspořádat chování lidí s jejich vlastními pozitivními i negativními vlastnostmi. A od toho funguje právo. A já si myslím, že náš největší problém v dnešní době je mizerná vymahatelnost práva a v podstatě svým způsobem zcela nefunkční společenské elity. Nejen ty politické. A to bych řekl, že je asi největší problém ČR dneska. Ale berte to jako můj osobní názor.

Moderátor:
Čekal byste, že i lidé třeba vyjdou do ulic? Už se to taky v poslední době objevuje častěji třeba právě na těch sociálních sítích jako projev právě té zloby nad tím vším, co se děje.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Lidi, aby šli do ulic, tak potřebují někoho, kdo to zorganizuje v naprosté většině. A potřebují nějaký veliký impuls. Ani k jednomu nedochází. Některé organizované protesty jsou organizovány spíš v pozadí politicky než cokoli jiného. Já bych se bál něčeho jiného. Já bych se bál toho, co jsem říkal dva tři čtyři roky zpátky některým předsedům vlád. Způsobem, jakým to vedete, povedete k tomu, že naše děti nebudou ztotožněný s touto zemí, nebudou tu zemi mít tak rádi jako naši prarodiče. Protože když si vezmete zpátky na rok 1990, tak lidi dávali pozemky na Ingolstadt zadarmo. Když si vezmete naše prarodiče, kteří byli ochotní bojovat za republiku, bojovat za vlast, za svobodu, tak já si nejsem jist, že kdyby k takovým výzvám došlo dneska, jestli se takový počet lidí s takovým ohromným sebezapřením, hrdinstvím prostě najde. Takže podle mně to, co my riskujeme, je ztráta zájmu nových generací, nastupující generace o tuto zem, o tuto společnost, o to žít tady, splácet ty dluhy i starat se o nás, až budeme v podstatě v důchodu. A to bych řekl, že je největší chyba politických reprezentací a společenských elit do budoucna. Prostě otrávenost nastupující generace z toho, co tady je. A tady bych skutečně řekl, že je potřeba to zásadním způsobem změnit. A jestli k tomu nedojde, budeme mít my problém, až nám bude těch šedesát, sedmdesát, osmdesát.

Moderátor:
Pane Míle, vám děkujeme, že jste přišel. Vy jste říkal do 21. Tak už jsme to trošičku přetáhli.

Jaroslav Míl, prezident, Svaz průmyslu a dopravy:
Hezký večer. Děkuji za pozvání.

Moderátor:
Pěkný večer i vám. A mezitím půjdu pro další otázku, která přichází prostřednictvím Facebooku. A je od Zdeňka Krejčího. Dobrý večer. Otázka pro všechny hosty. Myslíte si, že by české politice pomohla absolutní výměna všech politiků? Předčasné volby by přeci nic nezměnily. Jen by stály další zbytečné peníze a politici by nadále zůstali stejní, jen na jiných postech. Tak kromě toho ta okolnost, která je taky často zmiňována v diskusích v poslední době, že předčasné volby by byly pro politické strany velmi náročné už proto, že mají velké dluhy a z tohoto důvodu by se jim jistě do toho moc nechtělo. Ale pojďme odpovědět na to, co se ptá Zdeněk, pane profesore.

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Já si nemyslím, že by výměna všech politiků změnila tu situaci zásadně. Já bych se skutečně obával těch předčasných voleb právě z těchto důvodů, že tady nevidím zřetelnou alternativu. Zatím ze strany opozice slyšíme kritiku, oprávněnou kritiku toho postupu vlády. Ale nevidím tam ani osobnosti, ani program, který by skutečně mohl bezprostředně představit nějakou kvalitnější alternativu. Já se opravdu obávám toho, o čem teďka tady mluvil pan Míl, že to může vést k takové otrávenosti, apatii zejména té mladé generaci, která uvolňuje prostor pro jednak demagogy, kteří strhují potom ty lidi, kteří příliš nepřemýšlejí a mají takové zkratkovité emocionální reakce. Anebo prostě ty politické pragmatiky, kteří už vědí, že prostě nad sebou nemají ten Damoklův meč té občanské společnosti, která prostě ve volbách změní tu situaci. Také si nemyslím, že dnes by nějaké ty velké organizované protesty mohly k něčemu vést. Snad ti politici nejsou slepí a hluší, snad vidí, že ta společnost je skutečně dnes naštvaná. Kvůli tomu nemusí se zaplňovat Václavské náměstí. Kdyby na tom Václavském náměstí vystoupili lidé, kteří přinesou jasný alternativní program a jsou schopni do těch věcí jít, tak to je něco jiného. Ale tady skutečně ty strany jsou zadlužené, ta volební kampaň by zase byla stejně trapná, jako byla ta minulá. Tady se musí skutečně něco udělat pro tu změnu té politické kultury a to nebude výměnou politiků. To bude prostě záležitost přece jenom přinejmenším několika let. Lidí, kteří by měli vytvořit takové ty skupiny odborníků, kteří budou se snažit těm politikům dodat skutečně myšlenky, kde ti politici sami to nemohou změnit. Ale přece na západě existují u každé strany velmi kvalitní skupiny odborníků, z univerzitních odborníků, z expertů všeho druhu, kteří jim pomáhají formulovat programy, řešit problémy. Já tohleto tady prostě nevidím. Ti politici se často obklopují skutečně lidmi velmi nekvalitními. A potom tady také není takové to bezprostřední zázemí v rovině těch náměstků. Např. moji polští přátelé mi řekli, když spadlo to letadlo s těmi polskými politiky, tak ono se zase nic tak strašně nestalo bezprostředně, protože u nás je zvykem, že na té rovině náměstků jsou prostě experti, kteří jsou tam dlouhodobě. To nejsou jenom straničtí exponenti nebo lidé, kteří mají nějakou trafiku za zásluhy, ale kteří prostě znají tu problematiku a ta ministerstva jedou dál. A u nás prostě do té pozice náměstků se dostávali lidé za ty politické zásluhy a zase je prostě tahleta vrstva těch lidí okolo těch ministrů často ta vrstva, od které skutečně nepřichází ty kvalitní odborné impulsy. Tohleto myslím, že by se mělo změnit.

Moderátor:
Ano. Ještě dáme slovo Martině. Ale nejdřív teď, protože už máme spojení s dalším naším hostem, se podíváme na Slovensko. samozřejmě i na Slovensku velmi pozorně sledují to, co se děje tady u nás na české politické scéně. Ono je to zajímavé už z toho důvodu, že vláda česká i slovenská jsou si dost podobné, co se týče složení a také vlastně jsou u své práce prakticky stejně dlouho, protože volby byly na Slovensku krátce po těch našich, loni v Červnu. Grigorij Mesežnikov je politolog z Institutu pro veřejné otázky v Bratislavě. Dobrý den. Tak s jakými pocity to tam sledujete?

Grigorij Mesežnikov, politolog, Institut pro veřejné otázky, Bratislava:
No sledujeme to samozřejmě s velkým zájmem, protože vnitropolitická situace v ČR je důležitá. Je důležitá jednak proto, že je to náš nejbližší soused. Máme s ČR velmi dobré vztahy a samozřejmě pohyby na české politické scéně se velmi citlivě vnímají na slovenské politické scéně. Jednak jsou tu partnerské politické strany. A samozřejmě to, že i na Slovensku přibližně ve stejné době byl vytvořený nový vládní kabinet, který skutečně typologicky se podobá na ten současný český vládní kabinet. Jsou i další podobnosti. Protože na Slovensku také, kromě toho teda že působí středopravá vláda, do vlády se dostaly dvě nové politické strany. A sledujeme velmi pozorně vývoj ve vládní koalici v ČR. Samozřejmě něco může být vnímané jako určité poučení, ale jsou tu i určité odlišnosti a myslím si, že i o těch má smysl pohovořit.

Moderátor:
Je to taky podobnost právě třeba v nástupu těch dvou stran, které byly dost velkou neznámou v době voleb, byť Věci veřejné nebyly úplně novou stranou, ale mluví tady samozřejmě o Věcech veřejných a o tzv. Sazce na Slovensku. Jak byste vy tedy viděl to srovnání v kontextu toho, co se děje?

Grigorij Mesežnikov, politolog, Institut pro veřejné otázky, Bratislava:
No tak jsou tady podobné črty ale samozřejmě i odlišné črty. Tak teď se ukazuje, že strana Věci veřejné byla vytvořena sice jako nová strana, ona působí už déle na české politické scéně, ale ne jako celonárodní strana, opravdu je to do jisté míry… Ale na Slovensku strana Svoboda a Solidarita vznikla jako projekt ideologický, kdežto v případě Věcí veřejných zřejmě šlo o snahu propojit ekonomické a politické zájmy. Strana Svoboda a Solidarita byla založená liberálním ekonomem Richardem Sulíkem. Nebyly tam v pozadí žádné jiné zájmy než to, co Richard Sulík prezentuje jako určitou vizi štíhlého státu. Tato strana se ideologicky o mnoho jasněji zadefinovala hned na začátku jako strana ekonomického liberalismu. Před několika měsíci byla akceptovaná tato strana v Evropské liberální demokratické a reformní straně. Takže je to už víceméně standardní strana a je o cosi zdá se stabilnější, i když členská základna je velmi nízká, jen pár set členů. Momentálně teda tvoří členskou základnu Svobody a Solidarity, ale mám pocit, že i po těch zkušenostech z posledního období v ČR tato strana podle mně je stabilnější a má podle mně nadějnější vyhlídky na to, aby setrvala jako stálá součást stranického systému.

Moderátor:
Řekněte nám, pane Mesežnikove, jak to teď vidíte po tom roce, pokud jde o akceschopnost obou daných vlád? Protože pozice, pokud jde o vlastně její sílu v parlamentu, u té české vlády byla lepší než u té slovenské. Ale najednou, kdy to srovnáváme, tak vidíme, že slovenská vláda udělala vlastně víc práce, dalo by se říct. Souhlasil byste s tímto tvrzením?

Grigorij Mesežnikov, politolog, Institut pro veřejné otázky, Bratislava:
No tak to by bylo potřeba samozřejmě porovnat podrobněji výsledky činnosti obou vládních kabinetů. Je pravda, že současná česká vláda zatím má větší podporu, stabilnější podporu v parlamentu. Ten rozdíl je podstatně vyšší. Na Slovensku ta většina je o mnoho těsnější. Ale možná na Slovensku určitou výhodou současného vládního kabinetu je to, že jednak navazuje na politiku druhé Dzurindové vlády i typologicky je to vláda podobná, podobné orientace. A možná to, že tato vláda nastupovala po vládě Roberta Fica, byla to levicově nacionalistická vláda, která fakticky blokovala ty předcházející reformy, takže ta situace byla o cosi jasnější a možná minimálně v rovině odstraňování deformací způsobené přecházející vládou opravdu vláda Ivety Radičové byla o cosi efektivnější. Ale já bych to teď nehodnotil takto příkře, protože i současný český vládní kabinet podle mně ještě má šance na to, aby některé ty reformní kroky, které byly naplánované a připravované, uskutečnil.

Moderátor:
Ano. My jsme slyšeli. Já bych zopakovala tu zprávu z dnešního večera, která je důležitá. Po K9 sice známe jenom krátké prohlášení, ale projevila ta stávající koalice vůli dál jednat a setrvat tedy v tomto složení. Takže vy si myslíte, že se jim to podaří nějakým způsobem ustát s určitou obměnou?

Grigorij Mesežnikov, politolog, Institut pro veřejné otázky, Bratislava:
Já si myslím, že je důležité to vyhlášení zástupců všech třech stran, že ta společná vůle přetrvává zůstat v této vládní sestavě. Ta programová blízkost tam je. Teď jde o to, jak se vládní koalice vypořádá s tím problematickým vývojem v pozadí, zejména strany Věci veřejné. Víme, že i v jiných stranách jsou určité problémy, ale já vidím, že zatím minimálně na úrovni vedení všech tří stran je dostatečná vůle v této koalici setrvat. Nepozoruji snahy tu vládní koalici rozbít. Navíc jsou určité zkušenosti, ne velmi příznivé, pro ČR, kdy Topolánkova vláda vlastně v důsledku ztráty většinového postavení přišla o svoji moc a já si myslím, že to nemělo pozitivní efekt na vývoj v ČR, zejména i v kontextu toho, kdyby se to událo. Takže předpokládám, že čeští politici jsou poučení z toho, co se tehdy odehrálo a nebudou některé chyby opakovat.

Moderátor:
Děkujeme i vám. Hezký večer do Bratislavy. Martino, co jsi chtěla říct k té kompletní případné výměně politiků?

Martina Lustigová, analytička České televize:
Výměna politiků. V loňském roce se po volbách, květnových volbách do Poslanecké sněmovny mluvilo o kroužkovací revoluci. Ta výměna politiků byla v Poslanecké sněmovně opravdu nebývalá. A nakonec do sněmovny se dostala úplně nová strana, strana Věci veřejné. A teď tady sedíme a řešíme vládní krizi nebo povídáme si o vládní krizi. Takže nevím, jestli ta kompletní výměna by byla nějaké řešení.

Moderátor:
Tomáš. Dobrý den. Je možné nějakým způsobem zmenšit moc médií a reklamy na rozhodování voličů, aby se lidé nerozhodovali podle poslední aféry nebo silných slov. Co mám dělat nebo co máme dělat jako mladí lidé, kteří chtějí, aby lidé o politice přemýšleli? No tak to je dost závažná otázka na konec dnešního vydání. Pane profesore?

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Myslet, myslet, myslet. Myslet vlastní hlavou. Všechny informace, které člověk dostává, se dívat na ně s nadhledem. Je mnoho způsobů, jak sledovat média. Buď tím, že se člověk na to dívá jako na zábavný pořad, protože někdy už lidé takto to vnímají, jak jeden politik napadá druhého a dívají se prostě na to jako na ragbyové utkání. Jako na součást toho zábavního průmyslu. Nebo je možné si do toho promítat svoje vlastní emoce, svoje znechucení, svoje pocity agresivity. Ti politici se pak pro nás stanou jakýmisi fackovacími panáky, na které nedosáhneme fyzicky, ale můžeme dosáhnout těmi svými agresivními slovy atd. Anebo se na to můžeme dívat kriticky, ale s takovým pocitem spoluzodpovědnosti. Já teďka možná vypadnu z role, v které tady jsem, ale musím přiznat, že kromě toho, jak mě to myšlenkově a emocionálně zajímá, tak že se za ty všechny lidi taky modlím. I za toho Klause, kterého nemám moc rád. A za všechny, aby měli tu sílu, tu zodpovědnost.

Moderátor:
To by bylo špatné, kdybyste v tomto rozlišoval, ne, pane profesore?

Tomáš Halík, filozof, teolog:
Samozřejmě. No já myslím, že je třeba prostě tady tuhletu duchovní solidaritu cítit se všemi, protože všichni nesou kus své zodpovědnosti. A ono to není lehké. Ať už jejich charaktery, ať už to, co předvedli, je jakékoliv, tak prostě každý z nich má ještě něco před sebou, každý z nich tím novým krokem buď může utvrdit to zlé nebo může také předvést něco lepšího.

Moderátor:
Možná to teď uzavřu tím, co říká Jana Renzová. Ono je jednoduché nadávat na ty nahoře a pro nás smyslím typické, ale kdokoli z vás měl tu možnost, měl tu moc, kdoví, jak by se choval. Obyčejní lidé, v uvozovkách, se k sobě neumí slušně chovat, nemůžeme totéž čekat od politiků. Politici vychází z lidu a jejich chování je jen víc na očích. Konstatuje Jana na závěr dnešního Hyde Parku. Děkuju vám za to, že jste debatovali. Připomenu divákům, že samozřejmě kolegové jsou v akci a snaží se sehnat víc detailů k tomu, co se dělo dnes na té K9, ze které jsme se dozvěděli jenom onu základní informaci, že vládní koalice v sestavě ODS, TOP 09 a Věci veřejné má zájem pokračovat a chce v tomto směru vytvořit jakýsi koaliční dodatek. Vzkaz na Hrad byl vyslán. Uvidíme, co bude dál. Pěkný večer.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.