Ať svobodu slova na sociálních sítích chrání nový zákon, navrhuje Klaus
Publikováno 12.09.2018 v kategorii: Ozvěna

„Kdo je soudce? A kdo určí hranici mezi svobodou slova a nenávistí?“ tázal se Jiří Kobza z hnutí SPD Tomia Okamury, které zorganizovalo seminář s názvem Svoboda projevu a právo občana na pravdu. K řečníkům patřil Petr Žantovský, Ladislav Jakl či Václav Klaus mladší. Ten na semináři oznámil, že podá návrh zákona, který zaručí svobodu slova na sociálních sítích.

Václav Klaus ml. v říjnu 2017

Podle poslance Jiřího Kobzy se dostává otázka svobody slova a ochrany svobody projevu čím dál tím víc do popředí. „Pozvali jsme proto odborníky z mediální oblasti, kteří nám řeknou, co si o tom myslí,“ zahájil akci Kobza a vyzval prvního řečníka Tomia Okamuru (SPD). 

„V prvé řadě si dovolím poděkovat osudu, že navzdory současným neomarxistickým tendencím mohu ještě stále oslovovat dámy jako dámy a pány jako pány,“ zahájil proslov Okamura. „Zažíváme strmý pád hodnot, na které jsme byli po desetiletí zvyklí. Základem jakékoliv svobody je svoboda slova. Cenzura do demokracie nepatří,“ myslí si. 

„Svoboda slova není svoboda lhát,“ hlásá Okamura. Přitom podle serveru Demagog.cz, který ověřuje výroky českých politiků, Okamura z 291 ověřených výroků řekl osmdesátkrát nepravdu.

 

Podle Okamury je veřejné zpravodajství propagandou. Tvrdí, že veřejnoprávní média zneužívají svou moc k prosazování jediného názoru. „Ve veřejném mediálním prostoru se nedebatuje o názoru Zemana, Babiše, Klause nebo Okamury, ale o tom, jací jsou zmínění lidé názoroví zločinci,“ tvrdí. 

Dalším diskutujícím byl člen rady České tiskové kanceláře Petr Žantovský, který je velkým kritikem České televize. „Je zřejmé, že v naší mediální krajině je něco shnilého. Skutečně plní veřejnoprávní média svou úlohu, když je potřeba svolávat konference jako je ta dnešní?“ ptal se Žantovský.

Většina řečníků opakovala, že v naší zemi dochází k omezování svobody názorů. Shodli se, že jedním z hlavních viníků tohoto stavu je Česká televize. 

Podle Václava Klause mladšího (ODS) v 90. letech mohla televize vysílat, co chtěla. To podle něj vybudovalo českou demokratickou společnost. „V poslední době však sledujeme poměrně velké tlaky na svobodu slova a snahu ji omezit. Studenti by měli hlavně hodně číst, studovat historii a matematiku. Potom dokážou rozeznat, co je a co není pravda. Když jim dáme učitele, který je bude vyučovat to, kdo lže a nelže, ukážeme jim cesty, kterými se vydají k totalitě,“ myslí si Klaus.  

Zákon chránící svobodu slova

Klaus má však na omezování svobody slova řešení. Podle svých slov společně s právníky připravuje zákon, který zakáže sociálním sítím blokovat příspěvky kromě těch, které podporují genocidu. Argument, který hlásá, že sociální sítě jsou soukromé společnosti a tudíž si jejich provozovatel může dělat co chce, Klaus nepodporuje. Za svůj projev sklidil potlesk a z publika někdo zakřičel „opakovat“. 

Není to tak dávno, co Klaus ve svém komentáři kritizoval počet „nesmyslných“ zákonů. Podle něj jich máme moc a měly by se eliminovat a „nechat lidi žít“, jak sám napsal. 

Podle dalšího řečníka, Ladislava Jakla (SPD), jsme svědky institucionalizovaného omezování svobody slova. „Někdy mám dojem, že některé velké společenské krize včetně té nejvážnější, byly uměle vyvolány jenom proto, aby nám mohli utáhnout šrouby,“ myslí si Jakl. 

Na semináři dále vystoupili například psychiatr Ivan David, politolog Pavel Hynčica nebo mediální odborník Jan Jirák. Ve svém řečnickém příspěvku hovořil například o vývoji médií od pádu socialismu. Rovněž připustil, že některá vyjádření už z úvodních projevů Kobzy a Okamury by stály za komentář, který ale nerozvinul. 

Hromadná žaloba

Na závěr semináře měla veřejnost možnost se vyjádřit. „Jak si myslíte, že bychom bychom byli úspěšní na hromadnou žalobu na Českou televizi?“ ptal se muž z publika. „Česká televize nám od rána do večera lže. Nemusíme platit koncesionářské poplatky, je to v zákoně,“ radil Žantovský. 

Silnou reakci publika vyvolal dotaz novinářky Andrey Procházkové z týdeníku Respekt. Ta se ptala na to, kde je hranice mezi nenávistí a svobodou projevu a ocitovala tvrzení Jaroslava Staníka z SPD: „Cikáni a Židé by se měli zplynovat, pomáhání cikánům skončilo, bu**ranti a lesby jsou nemoc, měli by se střílet hned po narození.“  Procházkovou zajímalo, proč se hnutí SPD od těchto výroků nedistancovalo. 

Ještě než dokončila svou otázku, mezi publikem se strhla diskuze a dámy z publika na ni křičely slova „fuj, Bakala“. Účastník semináře podotkl: „Já myslím, že to byla příležitost se znemožnit. A jestli to pan Staník skutečně řekl, tak toho určitě využil.“ Publikum se smálo a tleskalo. 

Zdroj

Webdesign: Kabris|NET