Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Případ Klaus jr.
Publikováno 27.08.2018 v kategorii: Ozvěna

Padesátileté smutné výročí dvojtečky k normalizaci si jedna strana připomněla tím způsobem, že její poslanecký klub věnuje podstatnou část svého zasedání tomu, že jeden z řadových poslanců projevil v jedné věci jiný názor než vedení a v jiné věci nedodržel stranickou disciplínu. Tou stranou je ODS, řadovým členem Václav Klaus ml., první věcí jeho skepse ke smysluplnosti české vojenské mise v Afghánistánu, druhou podpora kandidáta Okamurovy SPD v senátních volbách.

Kdo má v obou bodech pravdu, Klaus, nebo jeho strana? Věcně viděno je to 1:1. Podporovat kandidáta jiné strany, byť je to blízký spolupracovník otce (Ladislav Jakl), je nepochopitelné. Dalo by se to snáz pochopit, kdyby mu na kandidátovi vlastní strany (v tomto případě herci Vladimíru Kratinovi) něco zásadně vadilo nebo kdyby se osobně nesnášeli. Toto je jiný případ: Klausovi je kandidát vlastní strany zřejmě lhostejný, a tak podpoří kandidáta SPD, který má stejně jen zanedbatelnou šanci uspět. Spolustraníci si z epizody mohou odvodit, že Klausovi je tak trochu volná celá jejich strana, že ji používá jako nosič pro svou politickou ambici.  

Můžeme předpokládat, že spor Kratina versus Jakl je známá poslední kapka, v níž se projevuje naturel Václava Klause ml. Různí kolegové z poslaneckého klubu ho už od ustavení klubu loni na podzim privátně kritizují za nekolegialitu, že hraje na sebe a je v tomto ohledu ještě vyvinutější než jeho otec. Na  druhou stranu je politika vždycky i vážení nákladů a výnosů, přičemž dnešní garnitura ODS je celkově tak bezbarvá, že mladého Klause by si měli piplat. Je z nich bohužel dnes skoro jediný, kdo dokáže vzbudit nějaké emoce, a kdo když promluví, má zajištěnou pozornost i daleko za hranicemi občanskodemokratického elektorátu.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET