Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Patří Ladislav Jakl do debaty o Trumpovi v České televizi? Ano, patří. Není to pět minut pro Hitlera
Publikováno 06.08.2018 v kategorii: Ozvěna
Přemrštěné odmítání lidí, kteří lžou a manipulují, veřejnoprávní média poškodí. Kritika České televize za údajnou neobjektivnost je paradoxní. Veřejnoprávní médium zve do svých pořadů i lidi, kteří mu vyčítají, že právě jejich názory potlačuje. Odpůrce přijímání uprchlíků, obhájce Vladimira Putina či Miloše Zemana, kritiky Angely Merkelové, kritiky Evropské unie. Zároveň tím štve lidi, kterým vadí „vyvažování“ a považují zvaní těchto lidí za princip „pět minut pro Žida, pět minut pro Hitlera“.

Takovým příkladem se stala čtvrteční debata na téma Trump s americkým historikem českého původu Igorem Lukešem a Ladislavem Jaklem. Šéfideologem Institutu Václava Klause, který prezentuje názory bývalého prezidenta, kdykoliv ten nemá čas, nebo nechce. To je obvykle vždy, kdy jde o debatu, neboť Václav Klaus v televizích debatuje jen s moderátory. Ne s názorovými oponenty.

Domnívám se, že odpůrci Jaklova pozvání nemají pravdu. A že Česká televize neudělala chybu, když ho posadila k tématu Trump. Že lže, zkresluje a manipuluje, to nemůže být argument v názorové debatě. Pokud Česká televize odvysílá ruský dokument, který záměrně zobrazuje Stalina jako sice trochu tvrdého, ale jinak vlastně schopného vůdce, je to něco jiného. Dokumentem nebo zpravodajský šotem Česká televize reprezentuje sebe. Jakl v diskusi reprezentuje sebe na půdě České televize. Podstatný rozdíl.

Jde jen o to pochopit, že při kvantu debat a diskusních pořadů prostě musí sedět v ČT i lidé, kterým lze dokázat lež nebo manipulace. Není to z mé strany obhajoba ČT. Spíš pochopení jejích zaměstnanců, protože jsem tam kdysi pracoval. Nejen jako redaktor, ale také editor zpravodajských relací. Málokdo si dovede představit, jak těžko se skládá debata s hosty tak, jak si ji člověk původně naplánoval. Někdo nemůže, někdo není dostupný, někdo nechce, a tak dále a tak podobně. Ostrým kritikům ČT bych někdy přál tu bezmoc, když máte odpovědnost za pořad, čas kvapí a nedaří se vám dát dohromady hosty, jaké jste chtěli.

Hra na to, že Česká televize musí svým výběrem hostů hájit pravdu proti manipulaci, povede jen k nabíjení munice pro ty, kteří by z ní chtěli udělat veřejnoprávní televizi maďarskou, polskou, slovenskou nebo dokonce Bože chraň ruskou.

A těch pět minut pro Židy a pět minut pro Hitlera? Dámy a pánové, zachovejme si smysl pro proporce. Hitler je nadužívaný a laciný argument. Popírači holocaustu, rasisté či zkrátka ti, jejichž názory jsou za hranou zákona, na veřejnoprávní televizi opravdu nepatří. Ale to přece není případ Ladislava Jakla, Jaroslava Bašty, Jana Schneidera a dalších. Kdo je chce vytěsnit z České televize nebo Českého rozhlasu, dělá veřejnoprávním médiím medvědí službu.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET