Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Obhajoba v kauze Bátora: Kdo je z větší části Maďar, nemůže být český xenofob
Publikováno 31.03.2011 v kategorii: Ozvěna

Řečníci, kteří se zastávali Ladislava Bátory, tvrdí, že svobodní občané čelí teroru. Jde o vyvolání pocitu strachu, shodli se Jana Bobošíková a Ladislav Jakl.

Svět je strašné místo plné pravdoláskařů a jim pochlebujících hloupých novinářů, kteří v této společnosti existují jen s jediným cílem: zastrašit nás v tom říkat svobodně to, co si myslíme. Pokud se však dokážeme spojit, tento teror brzy oslabí.

V tomto duchu se nesly projevy předsedkyně Suverenity Jany Bobošíkové, prezidentova tajemníka Ladislava Jakla, poslance Evropského parlamentu Hynka Fajmona (ODS) či předsedy Mladých křesťanských demokratů Petra Jurčíka. Ti se v pondělí večer sešli před zhruba 120hlavým publikem, aby se zastali Ladislava Bátory – bývalého kandidáta Národní strany, jehož chtěl ministr školství Josef Dobeš (VV) učinit svým prvním náměstkem.

Proti tomu se však postavil nejen premiér Petr Nečas (ODS) a stínová ministryně školství za ČSSD Vlasta Bohdalová, ale i několik vysokých škol, mezi nimi brněnská Masarykova univerzita a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, kde Bátora před 41 lety studoval anglistiku a historii Dálného Východu. Děkan fakulty Michal Stehlík Bátoru označil za xenofoba.

„Ladislava Bátoru znám 40 let. Jeho obvinění z xenofobie je nesmyslné. Ostatně od tříčtvrtinového Maďara nemůžete čekat, že bude českým xenofobem. To je nemožné,“ řekl ve svém projevu místopředseda středočeské TOP 09 Jiří Hejlek.

Chtějí v nás vyvolat pocit strachu

„Tato kampaň vypověděla o tom, že v České republice vládne neuvěřitelné pokrytectví. Skutečným důvodem není vynadat Bátorovi, ale potlačit jiný názor a vyvolat v lidech pocit strachu,“ řekla před publikem Bobošíková.

Podle Bobošíkové je celá společnost, a hlavně veřejnoprávní média, prosycena atmosférou polistopadové Pravdy a lásky. „V uplynulých letech vzniklo mnoho iniciativ, jako je Děkujeme, odejděte nebo Unie svobody, které propagovaly Pravdu a lásku. Na rozdíl od nich nám chybí jediný moment, a to je sjednocení. Vyzývám vás k tomu, protože jedině tak můžeme Pravdu a lásku porazit,“ pronesla na závěr svého projevu emotivně Bobošíková.

Podobně na publikum v diskuzním sále Českého svazu vědeckotechnických společností apeloval i prezidentův tajemník Ladislav Jakl: „Dnes tu jsem především kvůli zoufalé potřebě obrany před terorem politické korektnosti. Nyní jsme v defenzivě. Je třeba sebrat síly a občansky se nedat,“ řekl Jakl. „Důvodem tohoto teroru není jen vyloučit některá témata nebo ostrakizovat Václava Klause. Důvodem je opravdu vyvolat strach,“ prohlásil Jakl.

Jsem vlastenec, ne neonacista

Bátora v roce 2006 kandidoval jako nestraník za extrémně pravicovou Národní stranu, která proslula svými happeningy na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech nebo úvahami o „konečném řešení cikánské otázky“ odsunem Romů do Indie.

Bátora se hájil tím, že tyto postoje strana začala zastávat až tři roky poté, co s ní přestal spolupracovat. Bátora odmítá, že by byl neonacistou nebo xenofobem, označuje se za českého vlastence, který je proti Evropské unii, Lisabonské smlouvě, multikulturalismu nebo feminismu. V tom se názorově shoduje s prezidentem Václavem Klausem.

Pod tlakem kritiky Dobeš nakonec od nápadu Bátoru jmenovat svým prvním náměstkem upustil, už v pátek 1. dubna jej však s velkou pravděpodobností jmenuje svým poradcem. Proti tomu už premiér Petr Nečas nic nemá. Za poradce si podle něj ministr může vybrat koho chce. Nečas sám ostatně čelil podobné „bátorovské“ kritice v případě svého poradce Romana Jocha.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET