„Pravdou ale je, že lidé byli v roce 2003 oklamáni. Dopadala na ně tehdy jednostranná propaganda o bruselském ráji. Jenže teď už vědí, že to ráj není. Navíc se už tehdy špatný projekt Evropské unie od té doby ještě více zhoršil a zdegeneroval. V roce 2003 nám ještě nikdo nevyhrožoval sankcemi, nikdo nám nenutil Araby a černochy, neexistovala Lisabonská smlouva, která umožňuje přehlasovat nás ve věcech našich důležitých zájmů, neexistovala krize eura a řecká krize, neprobíhalo tak otevřené postihování kritických názorů,“ říká Ladislav Jakl, bývalý tajemník prezidenta Klause.

ČSSD má nového předsedu. Jan Hamáček i Jiří Zimola v podstatě souhlasí s tím, aby šli socialisté do vlády s Babišem, Zeman jim doporučuje, ať nechtějí ministerská křesla. Sjezd přišel s usnesením, kde vyzval ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby. V médiích už zaznělo, že potřebují mít vyjednávací pozici, a kdyby jasně řekli, že Andreje Babiše ve vládě odmítají, dali by bianco šek SPD. Vznikne vláda ANO s podporou KSČM a ČSSD, nebo s podporou KSČM a SPD? Co by bylo lepší?

Víte, to jsou takové aktuální peripetie, ke kterým nemá cenu se moc vyjadřovat, protože za pár dnů to překryjí zase nové tanečky. Nějaká vláda s většinovou podporou nakonec bude a všem zúčastněným jde jen o to, aby za to zaplatili co nejméně a získali co nejvíce. V těch debatách mi ale chybí, jaké myšlenky ten který účastník vyjednávání hájí, jaké chce do vlády prosadit. Mluví se hlavně o technikáliích: kdo s kým, na které židli a podobně.

A co by bylo lepší z těch vašich variant?

Jak pro koho. Já jsem žádnou ze zúčastněných stran nevolil a představoval bych si tedy úplně jinou vládu, než jaká se nakonec vyklube. Ale výsledky voleb respektuji a za tohoto složení Poslanecké sněmovny by pro naši republiku bylo dobré, aby měla vládu s oporou v Parlamentu, vládu takovou, která bude provádět správu země. Aby to byla natolik silná vláda, aby si na ni nemohl kdekdo zvenku vyskakovat, aby uměla hájit národní zájmy. Ale aby zas nebyla tak silná, aby ji to svádělo k nějakým experimentům na našem právním řádu či ekonomice. A aby se obávala svazovat občany dalšími zákazy.

Ale začal jste sjezdem ČSSD, tak se k tomu ještě vrátím. ČSSD propásla svou poslední šanci pojmenovat příčinu svého propadu. Tou příčinou je nakažení havlismem. Sociální demokracie zradila své tradiční voliče, kteří nejsou zvědavi na nesmyslný boj s podnebím, na protekci homosexuálů, na feminismus, na ideje multikulturalismu. Chtěli po sociálních demokratech obhajobu zájmů zaměstnaného člověka platícího daně. Místo toho jim zhavlovatělá ČSSD nabídla pokrokářské fráze. Čekal jsem, že to někdo na sjezdu pojmenuje a pak se tam svede boj o to, jestli pod praporem havlismu zaniknout, nebo ho zahodit, vzít si zpět ten sociálnědemokratický a vykročit k záchraně. Oni ale takovou debatu vůbec nevedli a nechávají se dál unášet po cestě k zániku.

SPD je na tapetě, co se týká výroků v souvislosti s táborem Lety u Písku. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský u Moravce pochyboval o tom, jak je možné, že se člověk jako Tomio Okamura vůbec dostal na post místopředsedy Sněmovny. Za vážné považuje, že „byl Parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii“. Co míníte o kauze Lety a snaze odvolat Okamuru z postu místopředsedy Sněmovny?

Já nevím, co to pan Okamura přesně řekl. Nemyslím ale, že by se diskuse měla nějak omezovat a její účastníci zastrašovat. A to, jak do věci vstoupil předseda Ústavního soudu, považuji za neslýchané. Vymezil se ostře politicky a tím ztratil svůj povinný odstup od subjektů, jejichž spory má rozhodovat. Po takových slovech by měl okamžitě odstoupit a přihlásit se k Pirátům nebo Zeleným. Stal se totiž politickým aktivistou.

Jiří Weigl navíc upozorňuje, že jde o jakousi snahu namočit do holokaustu i Čechy, že v případě Let šlo o „český koncentrák“…  Jak se ostatně díváte na polský zákon, který zakazuje označovat koncentrační tábory z druhé světové války umístěné na území Polska za „polské“?

Já jsem obecně proti kriminalizaci verbálních skutků, pokud nejde o přímou organizaci násilné akce. Pro Poláky mám ale v tomto pochopení, pouze zrcadlově překlopili zákony, běžně jinde existující na ochranu některých jiných národů či menšin, které je zakázáno hanobit. Také Poláci nechtějí být hanobeni. Pokud je tedy chce někdo nutit, aby ten zákon zrušili, měl by dotyčný kritik nejdřív zrušit všechny podobné zákony, na jejichž základě lze třeba i u nás trestat za názor.

Prezident Zeman pokračuje dál v kritice vůči lidem, kteří se vůči němu vymezují. Politologa Jiřího Peheho označil za nejhloupějšího českého novináře. Takzvané pražské kavárně pak Zeman vzkázal „shut up“, ti, kdo křičeli na kardinála Duku, jsou „pisklouni“. O čem to svědčí? Uráží pražskou kavárnu, nebo je jeho kritika namístě?

Já od svého prezidenta takové výroky slyším nerad, jakkoli bych je sám řekl třeba i ještě ostřeji. On je ale prezident republiky a neměl by se tak snadno nechávat vyprovokovat naší lumpeninteligencí.

„Pokud Česko podlehne blouznivcům prosazujícím czexit, bude to ekonomická a civilizační katastrofa,“ říká komentátor Petr Honzejk a vůbec není sám, kdo vidí jen katastrofické scénáře, pokud by k vystoupení České republiky z EU došlo. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý předpokládá po czexitu krach firem, propouštění, a to možná i na desetiletí. Už samotný začátek debaty na toto téma podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara vyděsil japonské investory, kterým musel údajně vysvětlovat aktuální politickou situaci…

Byli jsme před Rakouskem, byli jsme i po něm. Byli jsme před RVHP, jsme i po ní. Byli jsme před nedemokratickou centralistickou a svobodu i prosperitu ohrožující Evropskou unií, budeme i po ní. Členství v EU je jako koule na noze. Bez koule se nám bude běhat svobodněji a rychleji. A aspoň budeme trochu chráněnější, až se sama EU začne ve velké křeči rozpadat.

Novinářka Petra Procházková nechce, aby o našem členství v EU „rozhodovali nevzdělanci a tupci, ignoranti s fašistickými sklony a manipulovatelné mozkové trosky…“

Tak to měla zasáhnout při referendu o našem vstupu v roce 2003. Nějak jsem ji tehdy neslyšel. Pominu, že takhle někdo mluví o svých spoluobčanech, to ale jen vypovídá o lidech, kteří nenávidí demokracii. Pravdou ale je, že lidé byli v roce 2003 oklamáni. Dopadala na ně tehdy jednostranná propaganda o bruselském ráji. Jenže teď už vědí, že to ráj není. Navíc se už tehdy špatný projekt Evropské unie od té doby ještě více zhoršil a zdegeneroval. V roce 2003 nám ještě nikdo nevyhrožoval sankcemi, nikdo nám nenutil Araby a černochy, neexistovala Lisabonská smlouva, která umožňuje přehlasovat nás ve věcech našich důležitých zájmů, neexistovala krize eura a řecká krize, neprobíhalo tak otevřené postihování kritických názorů. Dnes jsou naši lidé naopak mnohem poučenější než v době referenda o vstupu před 15 lety.

Navzdory hospodářskému růstu řada lidí žije v relativní bídě a v exekucích. Zároveň se od nás vyváží pryč obrovské množství kapitálu. Co s těmi problémy dělat? Čím to je? Jsme tak hloupí, že neumíme hospodařit jak se svými osobními financemi, tak vytvořit vlastní hospodářství, aby nás neměli v hrsti cizinci? Je to chyba politiků?

Těch chyb je víc. Jsme slabí vůči zahraničním partnerům, protože u nás zvítězila protektorátní mentalita lízání ruky, která nás bije. Na počátku byla ale i zcela chybná ekonomická doktrína investičních pobídek a pod slibem různých výhod lákání cizího kapitálu. Za to nese odpovědnost i dnešní prezident Zeman, který se se slovem „investice“ úplně mazlil. Ne, my jsme nepotřebovali a teď už vůbec nepotřebujeme cizí investice, cizí kapitál. Potřebujme světové trhy. A na ty nám naši údajní spojenci brání vstupovat. Pryč od takových spojenců. Hajme své zájmy, ne jejich.

Nejen o krizi liberální demokracie hovořil profesor Tomáš Halík v Otázkách Václava Moravce. Populismus nabízí podle něj nový politický model, který zpochybňuje model liberální demokracie a právního státu a přichází s modelem přímé demokracie, „která znamenala likvidaci právního státu a kultury, která tu vznikala od osvícenství“. To vše má souvislosti i se sociálními sítěmi, kde si lidé „hýčkají svůj tekutý hněv“ a právě toho populisté využívají. Změnit by se podle něj měla i média. „Nejde o to, aby byly zastoupeny všechny názory, ale aby tam byli lidi, kteří mají co říct,“ konstatoval.

Víte, už jsem několikrát říkal, že černokněžníci patří do pohádek, a ne do vážných společenských diskusí. Jestli ten pán mluvil v nějaké televizi, doufám, že to bylo po desáté hodině večer, jinak mohl vystrašit malé děti.

Je tu kulaté výročí „Vítězného února“. Co demokracii ohrožuje a jak tomu zabránit? Jak reagovat na tvrzení, že je demokracie ohrožena i útoky na veřejnoprávní média? Jakub Janda varuje, že po útoku na Český rozhlas přijde útok na Českou televizi, pak na neziskovky a kohokoliv, kdo nebude chtít držet ústa. Šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr vybízí čtenáře, aby přispívali jeho serveru, protože je potřeba chránit nezávislá média. Je to skutečně tak špatné? Na druhou stranu se tu hovoří o cenzuře „dezinformačních“ serverů či Facebooku…

Diktatura už tady je. A ozývá se právě ústy těch, kterým vadí odlišné názory. Dřív vadily samizdaty. Dnes jim vadí jakýkoli odlišný názor. Jsou zuřiví, že nemají úplný monopol na šíření názorů. A chtěli by ho mít. My jim ho ale nedáme.

Kancléřka Angela Merkelová ve videovzkazu účastníkům neformálního summitu EU připomněla, že některé státy z rozpočtu EU čerpají víc, než do něj přispívají, aby podpořily svůj hospodářký rozvoj. Přitom nechtějí uprchlíky. Vyzvala opět k projevení solidarity. Jak na tyto apely reagovat?

Nenecháme se zkorumpovat nějakými německými drobnými, které Němci navíc vymáčkli od nás. Cizí nepotřebujeme, svoje si chraňme. 

Michael Žantovský upozornil na slova předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na mnichovské bezpečnostní konferenci. Tam Juncker přišel s požadavkem rozšířit princip většinového hlasování v Evropské radě na otázky evropské zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. „Podle Junckera Evropská unie nemůže vystupovat na mezinárodní scéně jako náležitě silný partner, pokud nebude vystupovat jednotně, a to i za cenu uplatnění názoru většiny proti nesouhlasícím členským zemím,“ poznamenal Žantovský a všímá si Junckerových slov, že takovýto posun je možný i bez změny Smlouvy o Evropské unii. Podle Žantovského je to tak zásadní věc, že by si zasloužila referendum…

Žádné takové referendum už nebude. Bruselská elita to nepřipustí. Zkoušela to před deseti lety s Evropskou ústavou. Ta v referendech neprošla. Tak ji přejmenovali na Lisabonskou smlouvu a tu už protlačili bez referend. Ano, budou pokusy o utažení eurošroubů. Ale slyšíte o nich od lidí, jejichž doba skončila, jen oni to ještě nevědí. Jejich moc se hroutí. Ano, v agónii ještě natropí hodně zla, ale bude to už jen agónie.

Uplynuly čtyři roky od horké fáze Majdanu. Jak hodnotit to, jak ukrajinská revoluce změnila svět? K čemu vývoj směřuje?

To je příliš velké téma na jednu otázku. Ale krátce: Evropská unie Ukrajinu podvedla. Vyjednala s tehdejším prezidentem Janukovyčem a s radikálními vzbouřenci smír. A hned druhý den dovolila, aby byl porušen převratem, po kterém Ukrajina dramaticky chudne ještě víc. A Bruselu je to jedno. Klidně nechá zdevastovat jednu velkou zemi, aby mohl pěstovat obraz Ruska jako nepřítele. Ruska, nebo příště kohokoli jiného. Diktatury potřebují obraz nepřítele, aby měly záminku pro utužování domácích poměrů. A přesně to se děje. Chudáci Ukrajinci jsou cenou za to, že Brusel může ještě víc utiskovat své poddané.

Zdroj