Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Petr Holec z Reflexu mne vroucně miluje
Publikováno 02.03.2011 v kategorii: Hrubá záplata, Zlehka

Existuje jeden takový časopis. Jmenuje se Reflex. A tam už léta žije a pracuje jeden takový člověk. Jmenuje se Petr Holec. A ten mne vroucně miluje. Láskou marnou, neopětovanou, zato horoucí, vytrvalou a čistou.

Tenhle Holec každé ráno napíše aspoň deset vět, ve kterých mne nějak nenápadně pochválí. Ty nejhezčí komplimenty se pak pokouší propašovat do svých článků a mnohdy mu to i projde, protože nějakými těmi nezdary se pravá láska přece odradit nenechá.

Tuhle jsem zaslechl, jak prý o něm kolegové říkají, že vypadá jako bandaska se studenou polévkou. Ale na to já musím odvětit, že i v takovém těle může hořet opravdový cit.

Jindy jsem zaslechl, jak prý o něm kolegové říkají, že mu smrdí z úst a že si nemyje nohy, takže ho v redakci obcházejí obloukem. Ale na to já musím odvětit, že se to snadno říká rozmazleným novinářům, kterým doma teče teplá voda a v koupelně svítí světlo. Každý takové štěstí nemá.

A zase úplně jindy jsem zaslechl, jak prý o něm kolegové říkají, že má v redakci na stole mou figurku a každých pět minut do ní píchne špendlíčkem. A že je tím úplně umanutý. Ale na to já musím odvětit, že svým vúdú rituálem jen maskuje, jak mne zbožňuje, protože doma má malý oltář s mou sochou z polystyrénu, do které vůbec nikdy ani trochu nepíchá.

A úplně jindy jsem zaslechl, jak prý vedení jeho redakce je názoru, že lze psát stejná slova o různých lidech nebo různá slova o jednom člověku, ale že psát stejná slova o jednom člověku celá léta už zavání úchylnou obsesí. Ale na to já musím odvětit, že za stálost citu se nikdo nemusí stydět.

A jindy jsem zaslechl, jak prý mu kolegové z redakce původně říkali Chlapec, než zjistili, že na něm chlapského není zhola nic, takže mu začali říkat Holec, a ono se to ujalo. Ale na to já říkám, že hrdost, s jakou se smířil se svým novým jménem, překoná všechny ústrky.

Já vím, že si mnozí myslíte, že trochu přeháním. Kdepak, vůbec nepřeháním. Tohle je ukázka z jeho tvorby v Reflexu jen za posledních několik článků:

· agresivní demagogy jako Ladislav Jakl.

· Ladislava Jakla, jenž to zřejmě přehání s degustací milovaného piva.

· Snad to bylo pivem, které miluje. Nebo duchem prezidenta Václava Klause, jemuž slouží. Anebo obyčejnou blbostí.

· sám tajemník, postupem času připomínající starého pitbulla, jemuž odepřeli životní zápas, …za své kacířské názory na vše protiklausovské či příšernou pivní muziku, jíž už dlouhá léta trápí svět, určitě nepůjde do nebe.

· Hradu šéfuje nezdravý triumvirát Klaus-Hájek-Jakl, trio s hodně ošklivou aurou.

· Podívejte například, co se za léta na Hradě přihodilo Klausovu tajemníkovi Ladislavu Jaklovi: už klidně štěká i v TV.

· do TV za sebe ještě pošle štěkat svého pitbula Ladislava Jakla;

· během Jaklova barbarského TV výlevu

· Už kvůli Ladislavu Jaklovi: ještě pár let obětavé práce a vypadá mu i zbytek vlasů.

· nakažlivá aura Ladislava Jakla

· už vidím Ladislava Jakla, jak všechny hosty zamyká do Daliborky

· vedle tajemník Ladislav Jakl žehlil košile.

· jak jsme s Hájkem a Jaklem spálili na Hradě bruselskou vlajku.

· Osobním uvítáním s květinami chtěl českému prezidentovi naznačit, že není v Lánech, takže by měl méně citovat Ladislava Jakla. Scheiße!

· Prezidentův tajemník Ladislav Jakl – zlý pán s legračními vlasy, jehož většina zná z televizích komediálních vstupů

· Jde o Jaklovu chorobně nenávistnou demagogii

· Možná do Jaklovy oblíbené hospody, kde vede pravidelné pivní semináře, ale určitě až po zavíračce.

· Možná by měl svého politického guru následovat se vším všudy, tedy i v nemocnici.

· Ladislavu Jaklovi, tajemníku prezidenta Václava Klause, se něco stalo s očima.

· Jakl, jenž se během let vedle Klause naučil, že nejlíp se demagogie dělá…

Tak vidíte. Celá jeho uhranutá duše je upnuta jen a jen ke mně. A těch emocí! Ta hloubka a opravdovost! To není jen tak. Musí přitom vědět, že nejsem na holce ale na holky. Jak mučivá rána to musejí být – probudit se a zase beze mne!

Je ale třeba poděkovat redakci Reflexu. Jiná redakce by ho označila za posedlého stalkingem a buď ho vyhodila, nebo mu doporučila, aby svou lásku rozdělil na více objektů. Reflex ale ví, že dobrý hospodář se nestará jen o nejpřízemnější potřeby svých čtenářů, ale i o bolavá nitra svých zaměstnanců. A tak každý týden, znovu a znovu nechá na svých stránkách vytrysknout vroucí projevy něhy a lásky Holcovy k mé maličkosti.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET