Juncker správě upozorňuje, že jde především o vzájemnou solidaritu členských zemí EU. A ruku na srdce, jsme dostatečně solidární s Němci, Francouzi, Belgičany, Brity či Španěly v jejich nelehkém údělu snášet na svém území působení různých nepřizpůsobivých náboženských a etnických skupin? Nejsme.
S takovým pocitem viny bychom dále již žít neměli. Jen tak si bezstarostně užívat bezpečí své země, zatímco jiné země trpí. Nabízím dvě varianty, jak tuto svou vinu můžeme odčinit.
Buď si solidárně sami vyhodíme do povětří třeba pražské Hlavní nádraží, aby Juncker viděl, že jsme připraveni trpět s nimi. Něco nějaký rockový klub. Nebo metro? Prostě něco, čím bychom hlasitě dokázali, že nestojíme stranou.
Anebo pojďme solidárně otevřít dveře uprchlíkům. Tedy těm rodilým Němcům, Belgičanům, Angličanům či Španělům, kteří již nechtějí žít doma v atmosféře strachu z dalších atentátů. Podělit se s nimi o bezpečí své země a nabídnout jim nový domov, pryč od teroru.
To by pana Junckera mohlo uklidnit, co říkáte?
