Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Práce na Hradě mi nechybí, říká Ladislav Jakl
Publikováno 02.04.2015 v kategorii: Ozvěna, Rozhovory

Deset let strávil na piedestalu české politiky, když byl jedním z nejbližších spolupracovníků prezidenta republiky. Jaký je bývalý prezidentův tajemník?


Ladislav Jakl se do veřejné známosti dostal především jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause. V této funkci není už téměř dva roky a rozhodně se mu nestýská. „Od té doby jsem neměl na sobě kravatu a nesvázal si ani jednou vlasy do culíku,“ říká.

Během své kariéry nasbíral Jakl podle svých slov hodně kritiků. Někteří dokonce psali, že střihají metr do dne, kdy odejde z funkce. „Přiznám se, že já jsem si ho podvědomě střihal taky,“ dodává.

Náročný Hrad

„Bylo to hodně vysilující. Jednalo se práci náročnou jak časově, tak psychicky i fyzicky. Těch deset let na Hradě plus čtyři roky ve sněmovně mi docela stačilo,“ říká Ladislav Jakl.

S bývalým prezidentem ale spolupracuje i nadále. Tentokrát v Institu Václava Klause. „Nešel jsem do veřejného života s pocitem, že chci být úředníkem. Podstatnou hodnotou jsou pro mě myšlenky a ideje, kterým věřím,“ říká bývalý tajemník.

Novinář i hudebník

Jakl působil jako novinář, ale vystudoval také konzervatoř. „První dva ročníky jsem absolvoval ještě za socialismu, pak jsem šel na vojnu a zbytek školy jsem dodělal v úplně jiných polistopadových poměrech,“ povídá o svém životě.

„Vždy jsem tíhnul k takovému druhu hudby, kterým bych se neuživil ani tehdy a dost možná ani teď.“
Ladislav Jakl

Bigbít podle Jaklova tvrzení byl, je a bude jeho životem. Hudbě se přesto nevěnoval hned od začátku. „Rodiče si představovali trochu serióznější povolání. Asi by nepřežili, kdybych se vykašlal na studia a začal hrát někde po sklepích,“ vypráví.

Tehdy se tedy rozhodl pro žurnalistiku. Netoužil přitom stát se uznávaným novinářem. „Bylo mi skoro jedno, kam půjdu. Žurnalistika mi přišla jako prodloužený gympl. Nevzpomínám si, že by mi ta škola něco zvláštního dala. Snad kromě češtiny,“ vzpomíná dnes Jakl.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET