Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
V Česku loni vzniklo padesát minipivovarů. Jejich počet se blíží k 300
Publikováno 19.03.2015 v kategorii: Ozvěna

Móda zájmu o kvalitní a lokální jídlo se začíná přesouvat i do nápojů. Mimořádný boom zažívají minipivovary – jen loni jich vzniklo padesát, v zemi jich je už ke 280. O jejich provoz se často zajímají lidé, kteří získali kapitál z jiného druhu podnikání.

„Trh se místy už nasycuje. Například v Praze je až dvacet minipivovarů,“ říká prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.
Kapacita minipivovarů dosáhla už čtvrt milionu hektolitrů, což je stejně jako jeden středně velký pivovar. Některé se staly tak úspěšnými, že už se pomalu dostaly do kategorie průmyslového pivovaru. Tedy přerostly roční výstav 10 tisíc hektolitrů. Jde například o pivovary Kácov či Chotěboř. Naopak například pivovar Herold z Březnice, který v minulosti vaříval okolo 30 tisíc hektolitrů ročně, do kategorie minipivovarů spadl.
Podle Šuráně je i přes místy nasycený trh ještě stále potenciál ke vzniku dalších. „Já odhaduji, že to bude tak mezi 350 a 400 minipivovary,“ uvedl. „Před dvěma roky jsem si říkal, že když jich bude 250, tak to bude tak akorát, dneska už jich je více,“ dodal. Stále se staví další a jejich počet letos překročí 300. Podle Šuráně navíc vznikají čím dál větší minipivovary.
Minipivovarů přibývá i se zvětšují
„Základem je dobré místo a objekt a pochopitelně dobrý produkt,“ říká Šuráň. Přibývá projektů, které k pivovaru mají vlastní restauraci, ale klíčové je najít pro minipivovar odbyt i v jiných hospodách. Na rozdíl od větších hráčů mají minipivovary výrazně sníženou spotřební daň.
Do oboru se teď navíc vrhají i úspěšní podnikatelé, kteří vydělali peníze v jiném oboru a pivovarem si plní svůj dávný sen. To je příklad i Jiřího Jakoubka, který společně s otcem budoval jeden z největších velkoobchodů v zemi na elektromateriál Jakub. Loni na podzim se ale vystudovaný inženýr kvasných technologií vrátil k tomu, co vystudoval.
Ve Cvikově na severu Čech koupil před více než čtyřiceti lety zavřený pivovar, opravil ho a začal tu opět vařit pivo. Mimo jiné i proto, že si mohl dovolit použít na celou investici peníze vydělané z jiného byznysu.
S velkými pivovary nesoutěží
Návratnost takové investice je obecně zhruba sedm let. Ale je to poměrně bezpečný vklad – od roku 1990 podle Šuráně zkrachovalo jen několik podobných zařízení.
„Minipivovary se pohybují v jiném segmentu, s obchodními řetězci nejednají a do hospod nemají potřebu se dostávat, nepřeplácejí hospodské,“ dodal Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, který se dlouhodobě věnuje ekonomice pivovarnictví.
Minipivovary se staly částečně módou, podle Ladislava Jakla, pivního experta a někdejšího tajemníka exprezidenta Václava Klause, však pomáhají zlepšovat pivní kulturu. „Výrazně přispívají k tomu, aby pivo nemělo pověst nejběžnějšího nápoje,“ řekl Jakl.
Obliba malých pivovarů přinutila navíc velké hráče zkvalitnit produkci. I na to Češi slyší: předběžná čísla o vývoji tuzemského trhu s pivem ukazují, že se českým pivovarům daří prodávat dražší a kvalitnější piva, než tomu bylo v minulosti.

Zdroj

 
Webdesign: Kabris|NET