Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl o médiích a Paříži, která chtěla vládnout světu
Publikováno 12.01.2015 v kategorii: Rozhovory

Bývalý tajemník Hradu, Ladislav Jakl se v exkluzivním rozhovoru pro VIPosobnosti.eu vyjádřil nejen k pařížské tragédii, co za ní podle něj stojí, ale také například vysvětlil, proč je šéf Ano, Andrej Babiš u lidí oblíbený, či jak vnímá současný konflitk na Ukrajině. Klidným ho nenechala ani média.

V Paříži dnes došlo k v jedné redakci k tragédii. Islámští teroristé zde zastřelili více jak 10 lidí. Je možné, že by se toto mohlo stát i v dalších vyspělích zemích, resp. i u nás a co je příčinou této události?

Do značné míry je to tím, že Paříž (a nejen ta) chtěla po staletí vládnout světu. Tolik se angažovala po celé zeměkouli a exportovala své modely, že poté musela přijmout i protisměrný pohyb. Je to daň za ambice být světovým hráčem. V tom je první ponaučení pro nás. Nechtějme být světovým hráčem, nechtějme vnucovat kdejakému kmeni v poušti či horských údolích, jak má žít.

Druhou příčinou je zvrhlý sociální systém. Pokud se mým sousedem stane kdokoli z Tramtárie, je vítaným zákazníkem či poskytovatelem služeb. Tak by to mělo být. Ale v zemi, která umožní, aby tam miliony lidí žily po celé generace bez práce jen z dávek, pak je nový soused jen parazitem na mé peněžence. A ten není přínosem, ale rizikem.

Třetí příčinou je zhoubná ideologie multikulturalismu, která umožňuje, že si celé ohromné mnohatisícové komunity jiných kultur žijí v západních metropolích zcela nedotčeny pravidly, podle kterých žijeme my ostatní. A posledním zásadním faktorem se sebedestruktivní odvrhávání vlastních hodnot, tradic a vazeb, na kterých po staletí stála naše civilizace.

Jakým směrem se podle vás bude ubírat současná politická situace, především vztahy USA, Evropy a Ruska?

Nevidím naději na brzké zlepšení. Na Ukrajině je rozval, způsobený tím, že v této heterogenní zemi chce nová moc vnutit všem jeden model, pro jiné nepřijatelný. Došlo k násilí a destabilizaci. A k utrpení tisíců rodin. Ale řeknu na první pohled cynickou větu. Mrtvých v ukrajinském konfliktu je zhruba tolik, kolik ročně zahyne na ukrajinských silnicích při dopravních nehodách. Opravdu je to důvod k rozpoutání válečné hysterie, která může vést k tragédii pro miliardy lidí? Z toho je evidentní, že ukrajinská krize je jen záminkou pro mocné struktury, jak dosáhnout světovlády a přitom mít podporu svých obyvatel, kteří zažívají mediální masáž 24 hodin denně.

Existuje podle vás nějaká možnost, jak zklidnit celou situaci?

Existuje, jako vždy. Ale je otázkou, kdy se k ní dojde. Tou možností je pochopení, že i ten druhý má své zájmy a představy a že je třeba se dohodnout a spolupracovat.

Pojďme na domácí scénu. ODS i ČSSD převálcovalo ANO, které se stalo nejoblibenější stranou. Jak to podle vás Andrej Babiš dokázal a jak je možné, že strany s dlouholetou existencí, pevnými základy téměř zmizely z politické scény?

Začnu druhou otázkou: strany s delší tradicí byly terčem neskutečné dehonestace po 20 let. Skoro měl člověk pocit, že volby jsou od toho, abychom si vybrali, na koho budeme příštích pár let nadávat. A ten Babiš? Slíbí všechno, názor neřekne. Tím pádem nikoho nenaštve. Jen jemu se tak podařilo, že ho volil levicový sever Čech stejně jako „pravicová“ Praha. A každý ho přitom volí z opačného důvodu, protože si do něj může projektovat cokoli. Proto tento zbohatlík nikdy neřekne, co si myslí, jaký má názor. U někoho by totiž zabodoval, ale i jiného ztratil. To je ale podstatou politiky, mít vyhraněný názor.

Je tady i nejen mediálně zajímavá kauza Roman Janoušek. Ten požádal v těchto dnech o propuštění z vazby ze zdravotních důvodů. Jak ji vnímáte?

Je mi úplně ukradená. Dopravních nehod jsou spousty každý den.

Zajímají se podle vás, vystudovaného žurnalisty, média stále o irelevantní informace a ty, které by mohly být přínosné opomíjí?

To je otázka skoro na knihu. Mediální svět se s tím světem opravdického života naprosto míjí. Ne pouze kvůli manipulaci a propagandě. Také kvůli metodě, které se říká „nastolování agendy“. Pár redakcí se rozhodne, že tahle dvě tři témata jsou mediálně chytlavá, a všichni to začnou opisovat, včetně bloggerů či publicistů, kteří o sobě soudí, jak jsou nezávislí.

Dnešní svět vzniká na redakčních poradách, ne v realitě. Jen se dnes večer podívejte na zprávy. Budou vypadat samozřejmě, jako pokus o zachycení, co se dnes ve světě stalo hlavního. Jenže klidně mohli vybrat úplně jinou kolekci událostí a taky by vypadala, jako to hlavní. Nic, co nám říkají v médiích, není náhodné. Vždy se ptejme: proč nám to říkají, proč zrovna dnes, proč zrovna takhle. Je to nejlepší vakcína proti nemoci zvané syndrom vymytého mozku.

Jsme na prahu nového roku. Jaké je vaše přání, představa o tom, jak by měl vypadat?

Budu raději skromný. Ať jsou naše trápení pokud možno jen taková, jaká umíme unést.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET