Končící prezident Václav Klaus proslul mnoha ostrými výroky. Kontroverze však často vyvolávali i Klausovi spolupracovníci, zejména dvojice Petr Hájek a Ladislav Jakl. První proslul mimo jiné odmítnutím darwinismu a slovy, že on z opice nepochází. Jakl zase přirovnal Stranu zelených k extremistům. S Klausovým odchodem tak končí také několik excentrických postav na Hradě, které stačily ovlivnit i zahraniční renomé země.

Vicekancléř Petr Hájek

Bývalý novinář, mj. spoluzakladatel časopisu Reflex, na Hradě působil jako zástupce vedoucího Kanceláře pro oblast komunikace a kultury. Až do roku 2008 byl i mluvčím prezidenta (v témže roce obdržel anticenu Němá barikáda pro nejméně oblíbeného mluvčího), pak ho vystřídal Radim Ochvat. Hájkovým nadřízeným byl kancléř Weigl.

BIN LÁDIN MEDIÁLNÍ FIKCE

Největší rozruch vyvolal Hájkův výrok, v němž zpochybnil oficiální verzi úmrtí teroristy Usámy bin Ládina. „Bin Ládin je mediální fikce. Tak jak se zrodil, tak také zemřel, za podivných, téměř mystických okolností. Je to moderní pohádka pro dospělé – dobro a zlo. Chceme-li, věřme,“ řekl Hájek serveru Parlamentní listy.cz. Vicekancléř ostatně dlouhodobě zastává názor, že teroristické útoky z 11. září mohly zorganizovat americké tajné služby.

Hájkova výroku ohledně bin Ládina si všimla i americká média, psal o něm třeba Wall Street Journal. Server IHNED.cz pak s odkazem na diplomatické zdroje napsal, že USA žádají omluvu a Hájkův výrok vnímají jako urážku prezidenta Obamy. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nejprve Hájkova prohlášení v ČT bagatelizoval s tím, že je ani v zahraničí nikdo nebere vážně, o pár dní později ale Schwarzenberg prohlásil, že Hájkovy výroky „znevážily dobré jméno České republiky“ a „ohrozily její zájmy“. Od vicekancléře se distancoval i prezident Klaus – Hájkova slova prý byla nešťastná a nevyjadřovala názor prezidenta. Klaus přitom obvykle nechával sporná Hájkova vyjádření bez komentáře, případně hájil jeho právo vyjadřovat jiný než mainstreamový názor. Právě Hájkův komentář na adresu vůdce al-Káidy byl take jedním z důvodů, proč Klaus nedostal oficiální pozvánku do Bílého domu.

DARWINISMUS – JÁ NEPOCHÁZÍM Z OPICE

Podobně silné reakce vyvolal i Hájkův výrok, že je Darwinova evoluční teorie blud. Na školách by se prý podle něj měla vyučovat také teorie božího stvoření jako alternativa k „neprověřené“ evoluci. „Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jako že je živý Bůh nade mnou,“ zahájil Hájek svůj proslov na semináři Centra pro ekonomiku a politiku založeného Klausem. Vzápětí dodal, že darwinismus má mnoho společného s marxismem. Obě ideologie podle něj představovaly myšlenkovou základnu pro totalitní sovětský režim a „dnešní evolucionistické revolucionáře“, kteří „již obsadili řídící centra prakticky všech hlavních společenských a přírodovědných oborů“. Posledním hitem ideologů tohoto ražení byl pak podle Hájka Obamův „rapový popěvek Yes, we can!“.

Hájek za svůj výrok popírající evoluci dostal anticenu Bludný balvan, kterou uděluje Český klub skeptiků Sisyfos za údajný rozvoj iracionality, matení veřejnosti či „blátivé myšlení“.

HAVEL SLOUŽIL SATANOVI, KLAUS PRAVDĚ A LÁSCE

Poslední kontroverzi vyvolala jeho kniha Smrt v sametu, kde se Hájek ostře pustil do Klausova předchůdce Václava Havla. Podle Hájka byl zesnulý prezident v satanových službách a byl nástrojem lži a nenávisti. Nástrojem pravdy a lásky se prý naopak stala současná hlava státu Václav Klaus. „Václav Havel – ať vědomě, či bezděčně, ale v každém případě aktivně – byl nástrojem sil lži a nenávisti. Ve své misi byl úspěšný. A přesto prohrál. Václav Klaus – ať vědomě či bezděčně, ale v každém případě aktivně – byl nástroj pravdy a lásky. Ve své misi byl neúspěšný. A přesto zvítězil,“ napsal Hájek podle Parlamentních listů.

Havel byl podle Hájka teoretický moralista, co si nepotrpěl na morální skrupule, a jeho koncepce prý „otevřeně směřovala k fašistickému korporativistickému státu“ – těmito slovy Hájek označuje občanskou společnost. Václav Klaus knihu svého vicekancléře následně označil za knihu, která by měla být „téměř za povinnou četbu pro každého, koho zajímá náš svět“.

Hájek v knize ostře kritizoval i Lisabonskou smlouvu – nazývá ji „ústavou nového vězení národů“. Jejím prostřednictvím prý promlouvá Satan a mnoho času do závěrečné bitvy s ním už zbývat nebude. V první linii proti civilizaci svobody jdou „darwinisté, marxisté a europeisté“, kteří jsou spojencem „antikristovského islámu“ a křísí pohanství starého Říma „s jeho apoteózou krve, násilí, sexu a modlářství, s oslavou homosexuality“.

SAMETOVÁ REVOLUCE – STÁTNÍ PŘEVRAT

Silnou odezvu vyvolal i Hájkův názor, že byla Sametová revoluce z roku 1989 ve skutečnosti státním převratem. „Šlo o mezinárodně řízený státní převrat, který se spontánní lidovou protikomunistickou revolucí, natož sametovou, neměl nic společného,“ prohlásil v rozhovoru pro Parlamentní listy. Podle Hájka byla Sametová revoluce stejně virtuální jako teroristické útoky z 11. září. „Pokud něco předstíráte, že to nějak je, ale ve skutečnosti je to jinak, tak je to samozřejmě podvod,“ dodal vicekancléř.

Tajemník Ladislav Jakl

Bývalý novinář, amatérský hudebník a rovněž člen První pivní extraligy byl šéfem politického odboru a zároveň tajemníkem prezidenta. Jakl sice na svém kontě nemá tak silné výroky jako vicekancléř Hájek, přesto některá jeho prohlášení vzbudily pozornost. V tisku ostatně býval označován za „vykladače Klausových myšlenek pro média“.

JAKL A STRANA ZELENÝCH

Jiskřilo to třeba mezi Jaklem a Stranou zelených, kterou Jakl označil za extremisty, když v ČT hodnotil výsledek voleb do sněmovny v roce 2010. „Pro mě jedno z těch sdělení voleb je, že parlament opouští jedna z extremistických stran, což je pro mě docela příjemná záležitost,“ řekl ve vysílání. Jakl se dostal do sporu i s předsedou zelených Ondřejem Liškou, když Liška nedostal pozvánku na Hrad na recepci po podpisu rusko-americké odzbrojovací smlouvy.

Zelení zase kontrovali prohlášením, že Jakl ztratil bezpečnostní způsobilost, jelikož prý dal rozhovor do knihy Deset tisíc extremistů, jejímž spoluautorem byl manažer neonacistické hudební skupiny Conflict 88 Robert Fürych. Podle SZ měl Národní bezpečnostní úřad prověřit Jaklovu prověrku.

JAKL A BÁTORA

Tajemník prezidenta se dostal do sporu také s TOP 09, když se jako jediný představitel Hradu zastal předsedy konzervativní (podle mnohých ale xenofobní) iniciativy D.O.S.T. Ladislava Bátory. „Pan Bátora je už půl roku terčem sprostých útoků, lží, urážek, zesměšňování, pomluv a nátlaku. Sám se ale, zdá se, bránit nesmí,“ uvedl Jakl. TOP 09 požadovala odchod Ladislava Bátory z ministerstva školství kvůli jeho urážlivým výrokům na adresu předsedy strany Karla Schwarzenberga. Toho Bátora na Facebooku označil za „chudáčka starého“. Po vlně kritiky nakonec Bátora sám skončil ve funkci poradce ministra školství.

Jakl je sice hudebník, kvůli kauze Bátora ale popustil i své básnické střevo, když se pustil do místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. Na svých osobních stránkách vyvěsil báseň „Strakovky silně srpnové sonety“, která začíná verši: „Když od plic mluví Kalousek, měl by si vzít ubrousek. Sliny od něj létají, že jemný typ by sebou sek.“

PŘESTŘELKA S JO LEINENEM

Jakl se vložil i do dlouholetého sporu mezi prezidentem Klausem a jeho vytrvalým kritikem, německým europoslancem a ústavním právníkem Jo Leinenem. Ten v roce 2007 prohlásil, že český prezident kvůli svým postojům k evropské ústavě žene svou zemi do izolace. Jakl pak několika novinářům rozeslal stručnou SMS: „Panu poslanci Leinenovi se asi stýská po protektorátu.“ Druhý den zprávu vysvětloval tím, že ho Leinenovy výroky nadmíru pohoršily. Dodal také, že příměr s protektorátem nepovažuje za problematický, v souvislosti s Leinenem se prý naopak hodí. Europoslanec na jeho slova reagoval znechuceně: „Je to docela otřesný komentář. Pan Jakl se chová primitivně. Ukazuje, že je autisticky uzavřen ve staré nacionalistické rétorice a není schopen vést debatu odpovídající roku 2007.“ Spor mezi Klausem a Leinenem je i po letech stále živý, ve včerejším prohlášení europoslanec Klause označil pohromou české politiky.

EVROPSKÁ UNIE A LISABONSKÁ SMLOUVA

Jakl je stejně jako prezident Klaus kritikem Evropské unie, korunoval to prohlášením, že má Lisabonská smlouva zrušit ČR jako samostatný stát. Loni v říjnu zveřejnil tajemník na serveru YouTube „novoroční projev“, ve kterém oznamuje vystoupení České republiky z EU. „Dnes dopoledne jsem poslal jménem České republiky dopis předsedovi Evropské rady, že Česká republika dnešním dnem vystupuje z Evropské unie a stává se opět nezávislým, svobodným státem.“ V závěru pak Jakl dodává, že čas „bruselského diktátu“ končí. Jakl ostatně nenechal nikoho na pochybách, co si o EU myslí, když se při loňské debatě prezidentských kandidátů svlékl do trika, na kterém byl nápis „S Bruselem na věčné časy a nikdy jinak“ parodující slavné sovětské heslo a pod ním žluté hvězdičky seskupené do kosočtverce.

Kancléř Petr Weigl

Tak trochu mužem v pozadí byl další z „hradní party“, kancléř Jiří Weigl, který s Klausem spolupracoval už od počátku 90. let. Weigl patří mezi vůbec nejbližší Klausovy spolupracovníky, dělal mu poradce a pak i šéfa poradců v dobách, kdy Klaus vedl ministerstvo financí a později i vládu. Weigl také stanul v čele Centra pro ekonomiku a politiku, které v roce 1998 Klaus založil. Kancléř byl zároveň jediným z veřejně známých tváří z prezidentova okolí, který neoplýval skandálními komentáři.

KAUZA SAVOY

Do širšího povědomí se Weigl nejvíc zapsal v roce 2008 těsně předtím, že byl Klaus podruhé zvolen prezidentem. Kancléř se totiž objevil na tajné videonahrávce z pražského hotelu Savoy spolu s lobbistou Miroslavem Šloufem. Okamžitě se pak objevily spekulace, že Weigl sháněl hlasy ČSSD, která oficiálně podporovala Klausova soupeře Jana Švejnara. Kvůli schůzce se pak Strana zelených přiklonila k veřejné volbě prezidenta, která se ovšem proměnila spíše ve frašku a podle řady odborníků výrazně přispěla k tomu, že pak byl Klausův nástupce vybírán v přímé volbě.

Mluvčí Radim Ochvat

Sestavu Klausových nejbližších spolupracovníků doplňuje šéf tiskového odboru Radim Ochvat, který v roce 2008 nahradil ve funkci mluvčího Petra Hájka. Ochvat byl osobním přítelem bývalého předsedy ODS Mirka Topolánka, v roce 2006 s ním přešel na Úřad vlády. Mezi novináři si získal přízvisko „ten, který nic neví a nemá názor“, anticenu Němá barikáda ale překvapivě nedostal.

Zdroj a video