Novinky ve zdravotnictví: míň lůžek, orgány „z dovozu“, léčebné konopí… Co přijde dál?
Publikováno 12.02.2013 v kategorii: Ozvěna

Zdraví si za peníze nekoupíš… Ale bez peněz tě nikdo nebude uzdravovat. A právě proto vám Peníze.cz přinášejí přehled novinek, které nás v oblasti zdravotnictví čekají. Ministr Heger má odvážné vize: znovu tlačí na úplný zákaz kouření v restauracích a chce v hospodách povinně aspoň jedno nealko levnější než pivo.

Přinášíme přehled novinek ve zdravotnictví: těch, které nás letos jistojistě neminou, i těch, které chystá ministr zdravotnictví Leoš Heger do budoucna a které taky můžou zůstat jen jeho přáním.

Zmizí šest tisíc nemocničních lůžek

Začněme tím, co je jasné už teď. Ve zdravotnictví se bude i v roce 2013 šetřit. Škrtat se budou především nemocniční lůžka – zdravotní pojišťovny rozhodly, že v průběhu letošního roku jich z  nemocnic zmizí zhruba šest tisíc. Dvanáct nemocnic v průběhu roku přestane akutní lůžkovou péči úplně nabízet. Konkrétně jde o špitály v Tišnově, Sedlčanech, Duchově, Tanvaldu, Hustopečích, Sedlčanech, plzeňskou Nemocnici u Sv. Jiří, kladenskou P-P kliniku, PP Hospital v Brnydýse, kardiologii na Bulovce, pražské GynCentrum a centrum Iscare. Po „zeštíhlovací kůře“ má zůstat v českých špitálech asi padesát tisíc lůžek. Podle ministerstva zdravotnictví je to pořád dost na to, aby zdravotní péče v Česku nebyla ohrožena.

Ke gynekologovi za 35 minut

Změny prodělaly od prvního ledna také „dojezdové doby“ – které v Česku platí za jedno z kritérií dostupnosti zdravotní péče. Jednoduše řečeno: vyjadřují maximální čas, za který se autem nebo hromadným dopravním prostředkem musíte být schopni dostat k doktorovi. K praktickému a dětskému lékaři, k zubaři, gynekologovi a do lékárny se letos musíte být schopni dostat autem do půl hodiny a pěti minut. Na urologii, chirurgii, fyzioterapii nebo na rentgen byste to měli mít maximálně tři čtvrtě hodiny. Na psychiatrii nanejvýš hodinu. A na plastiku dvakrát tolik. Podrobnější informace o dalších specializacích – včetně lůžkové péče – najdete v boxu.

Maximální dojezdová doba

– ambulantní péče

dojezdová doba obor nebo služba
35 min praktický lékař, včetně dětských, gynekologie a porodnictví, zubař, lékárna
45 min diabetolog, chirurg, urolog, neurolog, oční, krční, ušní, ortoped, radiolog, ultrazvuk, rentgen, skiagrafie, rehabilitace, fyzioterapie, vnitřní lékařství
60 min gastroenterolog, kardiolog, pneumolog a ftizeolog, hematologie a transfúzní lékařství, revmatolog, hemodialýza, psychiatri, psycholog, logoped, dermatovenerolog
90 min alergologie a klinická imunologie, angiolog, endokrinolog, klinický nefrolog, dětská onkologie, dětská a dorostová chirurgie, dětská psychiatrie, dětská neurologie, ortodoncie, počítačová tomografie
120 min dětská gynekologie, foniatrie a audiologie, radiační onkologie magnetická rezonance, nukleární medicína, kardiochirurg, neurochirurg, cévní chirurgie, infekční lékařství, lékařská genetika, plastický chirurg, geriatr, sexuolog

– lůžková péče

dojezdová doba obor nebo služba
60 min anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví, neonatologie, dětské lékařství, chirurgie, vnitřní lékařství, dlouhodobá péče (ošetřovatelská péče)
75 min neurologie, ortopedie, pneumologie a ftizeologie, rehabilitační a fyzikální medicína (akutní lůžková péče), urologie
120 min traumatologie, klinická onkologie, dermatovenerologie, infekční lékařství, oftalmologie, oční, ušní, krční, psychiatrie, následná lůžková péče (léčebně rehabilitační péče)
180 min kardiochirurgie, neurochirurgie, cévní chirurgie, radiační onkologie, geriatrie

Maximální čekací doba

Náhrada kyčelního kloubu 52 týdnů
Náhrada kolenního kloubu 52 týdnů
Operace šedého zákalu 30 týdnů
Echokardiografie 10 týdnů
Artroskopie 8 týdnů
Angiografie nekoronárních tepen 8 týdnů
Mamografické vyšetření 6 týdnů
Magnetická rezonance 5 týdnů
Endoskopie 4 týdny
Počítačová tomografie 3 týdny
Skiagrafie a sonografie 2 týdny

Čekací lhůty na operace dostaly strop

Jasně stanovený limit dostaly od prvního ledna poprvé také čekací doby na operace – týká se to ovšem jen vybraných zákroků. Tak například – na náhradu kyčelního kloubu nesmíte čekat déle než padesát dva týdnů. Na odstranění šedého zákalu třicet týdnů a na sonografické vyšetření maximálně čtrnáct dní. Tabulku dalších maximálních čekacích dob najdete v boxu vpravo. Příliš se však neradujte, prozatímní zprávy z nemocnic říkají, že teorie je věc jedna, praxe druhá. Nemocnice tvrdí, že na dodržení stanovených lhůt jim chybějí peníze od pojišťoven. V mnoha špitálech se tak pacienti musí nadále obrňovat trpělivostí – výjimkou prý není ani čekat na kyčelní kloub tři roky.

Práce na dohodu po roce opět bez vstupní prohlídky

Od dubnaloňského roku byly povinné vstupní lékařské prohlídky i u „prací na dohodu“ – tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Tato povinnost se ovšem rok poté – čili v dubnu 2013 – zase ruší. Výjimkou jsou pouze práce ve zdravotně závadném prostředí – zde se vstupní lékařské prohlídce ani do budoucna nevyhnete.

Konec povinného souhlasu rodičů

Loni vyprovokovalo velký rozruch zavedení povinného souhlasu obou rodičů s každým lékařským zákrokem na dítěti – a to včetně nepovinných očkování. Problémy to působilo hlavně rodičům, kteří spolu nežijí. Nehledě na ty, kteří o sobě ani nevědí nebo se nemůžou vystát. Od dubna proto bude všechno jinak: lékařům bude stačit souhlas dítěte. Teprve pokud nebude dost vyzrálé, aby se dokázalo rozhodnout, dojde na některého z rodičů – který ale bude moct zplnomocnit i prarodiče nebo třeba chůvu. V akutních případech pak bude moct rozhodnout lékař sám. Právo rodičů na informace o léčbě dítěte však zůstává nedotčeno.

Orgány „z dovozu“

Další letošní novinku zavádí novela transplantačního zákona, která právě čeká na podpis prezidenta. Českým pacientům by podle ní mohly být transplantovány orgány i od cizinců, (v rámci Evropské unie), kteří u nás zemřou. Pokud bude cizinec držitelem dárcovské karty, bude to automaticky znamenat, že s dárcovstvím souhlasí. V jiných případech bude nejprve potřeba ověřit (například přes Koordinační středisko transplantací), zda tento člověk dříve nevyslovil s transplantací výslovný nesouhlas (stejně jako při dárcovství od místních zemřelých totiž platí – že „mlčení“ se v této situaci považuje za „ano“). Nutné také bude kontaktovat pozůstalé.

Pozůstalým po dárcích orgánů bude stát také přispívat na pohřeb – pět tisíc korun. Žijícím dárcům zase zajistí lepší komfort – uhradí jim ušlou mzdu. A to až ve výši dvaceti čtyř tisíc korun měsíčně. V daňovém přiznání navíc nově bude moct dárce uplatnit odpočitatelnou položku ve výši dvaceti tisíc.

Konopí v apatyce koupí! Ale draze

Na konci ledna schválil Senát nový zákon o léčivech. Posvětil tak možnost, aby marihuana legálně sloužila jako lék. Konopí si lidé budou moct kupovat v lékárnách – ovšem pouze na elektronický předpis. Pacient si ho ovšem bude plně hradit sám, z veřejného zdravotního pojištění se na něj přispívat nebude – pojišťovny jsou totiž zatím proti. Odhaduje se, že měsíční dávka by například pacienta s roztroušenou sklerózou nebo Parkinsonovou chorobou mohla vyjít až na deset tisíc korun. Kritici upozorňují, že nelegální cestou lze marihuanu pořídit podstatně levněji – a že ji tudíž nemocní budou využívat i nadále spíš.

Dohled nad dovozem a distribucí konopí bude mít jako u jiných léčiv na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv – který bude také vydávat licence tuzemských pěstitelům.

Tolik k novinkám, o kterých je pro letošní rok už více méně jasno. Teď se pojďme podívat do vzdálenější budoucnosti. Začátkem ledna ministr Heger představil návrh nového zákona o ochraně před škodami působenými návykovými látkami. A najde se v něm leccos zajímavého.

Co nás čeká dál?

„Cílem tohoto nového zákona je další posílení ochrany veřejného zdraví, zejména u dětí a mladistvých. Občané by se tak mohli dočkat zavedení úplného zákazu kouření na dalších typech míst či výrazného omezení dostupnosti alkoholu pro děti a mládež. Zákon rovněž zkvalitňuje právní rámec vedoucí k zefektivnění vymahatelnosti jeho dodržování. Návrh zákona se nachází v počáteční fázi legislativního procesu, po řádném připomínkovém řízení bude předložen vládě ČR,“ oznámilo Ministerstvo zdravotnictví. A oč vlastně kráčí? Přehled návrhů ministra Hegera pro příští rok přinášíme aspoň stručně:

  • Zákaz prodeje tabákových výrobků, tabákových potřeb a alkoholických nápojů v prodejních automatech a pojízdných prodejnách.
  • Úplný zákaz kouření ve volně přístupných vnitřních prostorách, ve stravovacích zařízeních, restauracích a barech.
  • Částečný zákaz kouření pro „vnitřní zábavní prostory“ (jako jsou třeba kina a divadla) – se stavebně oddělenými prostory pro kuřáky, do kterých budou mít mladší 18 let vstup zakázán.
  • Za porušení zákazu prodeje alkoholu nebo tabákového výrobku mladším 18 let by nově mohla hrozit pokuta až ve výši milionu korun, za opakovaný prohřešek i vyšší.
  • Každá restaurace by musela povinně nabízet aspoň jedno „nealko“ levnější než nejlevnější „alko“ – čili typicky: vodu levnější než pivo, což dnes zdaleka není samozřejmost.

Pivo nesmí být nejlacinější? Co na to odborníci?

Úplný zákaz kouření v restauracích je ve Sněmovně stejným evergreenem jako zrušení poslanecké imunity. A tak je dost pravděpodobné, že bude po sáhodlouhých diskuzích, slovních přestřelkách, racionálních i emocionálních argumentacích opět smeten ze stolu. Zato pivo levnější než voda – to je nápad, který jsme tu ještě neměli. A který dozajista bude budit podobné vášně. Oslovili jsme dva odborníky na slovo vzaté, a přece lidi z opačných břehů, aby se pro Peníze.cz k odvážnému plánu ministra Hegera exkluzivně vyjádřili.

Karel Nešpor

Karel Nešpor

Je primářem mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice a vůbec nejznámějším a nejváženějším bojovníkem proti závislosti na alkoholu v Česku.

„Návrh ministra Hegera hodnotím rozhodně pozitivně. Máme dispozici tvrdá data, která svědčí o tom, že se věková hranice osmnácti let nedodržuje. Ani v restauracích ne. Dospívající v Česku patří ve vztahu k alkoholu k nejohroženějším na světě. Mají většinou nižší kupní sílu než dospělí. Ekonomické zřetele by je mohly vést k větší střízlivosti,“ řekl nám Karel Nešpor.

Ladislav Jakl

Ladislav Jakl

Právě započal svůj (nejspíš) poslední měsíc ve funkci tajemníka prezidenta republiky Klause. Na Hrad také přivedl festival minipivovarů. Považuje se za znalce piva a jistě je jeho milovníkem. Po skončení svého angažmá na Pražském hradě, si prý založí minipivovar. V odpovědi na naši otázku byl stručný: „Můj postoj k tomu tématu najdete zde,“ odkázal nás Ladislav Jakl na komentář na svém osobním webu. Sarkasmem na adresu pana ministra nešetří.

Zdroj a možnost hlasování zde

Webdesign: Kabris|NET