Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Jaklovi „cyklisté“ jsou testem národa. Nejvíc se baví tajemník
Publikováno 03.01.2013 v kategorii: Ozvěna

Nejspíš tady jako bloger asi skončím, ale tentokrát tajemníku prezidenta Jaklovi tleskám. S jeho zákazem cyklistiky a jiných doprovodných škodlivin šlapacího sportu nás ten chlapec podrobil inteligenčnímu testu.  Diskuze nad obsahem jeho blogu napříč agenturami tak jasně rozlišily, kdo je blb a kdo ne. Těch prvních je fakt o hodně víc.

Nevýhodou páně Jakla je, že jej národ v oblibě nemá. Tedy ať napíše cokoliv, je a priori přibit na kříž. Nebudu analyzovat proč, teď to sem ani nepatří. Jedno je však jisté – do 7. března 2013, kdy prezident Klaus zatroubí k definitivnímu odchodu z Hradu, si může jeho tajemník psát, co chce. Taky to udělal a je veselo. I smutno zároveň. Bohužel. Protože provokace s cílem tvarovat politické postoje a obyčejná nadsázka je sakra rozdíl.

Kdyby zamyšlení na téma škodlivosti cyklistiky psal bezejmenný bloger, téma by bez větších diskuzí do druhého dne bez větší odezvy vyšumělo. Jenomže je zde opět diametrální odlišnost, zda se pera chopil no name či osoba, která se nemusí každému představovat. Tou Ladislav Jakl bezesporu je a důvody uvádět netřeba. Takže problém cyklistů, následných poprav chovného skotu, zpocených těl a sytých obědů pojatých v glosátorské nadsázce byl jen kus hozeného červeného hadru těm, kdo bez velkého přemýšlení sklonili své rohy k zemi a vydupali ze sebe své filozofické úvahy o duševní způsobilosti autora. Ten se naopak oplátkou rychle dozvěděl, kdo z kritiků je větší či menší býk. A možná žasl jako já.

Jaklův test inteligence odhalil to, čemu se část zdravě přemýšlivé české veřejnosti stále brání. Tedy, zda jsme už opravdu nesvéprávným národem, či je to jen přechodný stav mysli a tím pádem i důsledků našeho konání? Obávám se, že naše současné vnímání života už dávno není dědictvím komunismu, ale výsledek třiadvacetileté devastace sebe samých. Protože chceme prachy a nic než prachy.

Ti nahoře nám jdou zářným příkladem a my dole s tím nic nenaděláme. Protože ve skutečnosti jsme jakoukoliv naději na spravedlnost dávno vzdali. Nejsou lidi na nápravu a tak si s námi mocní dělají, co chtějí. Důkazem jsou každé volby a následné mocenské uspořádání. Proto si Jakl může psát, co chce a proto jsou i tací, kteří jeho „cyklisty“ berou smrtelně vážně. To se to pak s tímto vědomím o inteligenční zdatnosti vládne.  Jste u mě volové a pro voly tohle taky píšu. To je totiž ten přesný metaforický vzkaz národu od pana tajemníka Jakla.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET