Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Jakl před pěti lety: Kdo si myslí, že přímá volba bude lepší než nepřímá, chybně srovnává poznanou realitu se svou ideální představou nepoznaného
Publikováno 04.12.2012 v kategorii: Rozhovory

Ještě v průběhu volby (v roce 2008) se komentátoři vyslovovali pro zavedení přímé volby prezidenta. Souhlasíte s nimi? Ne. Nejsem přítelem přímé volby. Srovnáváme známé s ideální představou neznámého. Přímá volba by byl teprve cirkus. Cirkus peněz, populismu, mediálních manipulací.

Přímá volba by teprve byl cirkus.

Šéfa poradců prezidenta Klause Ladislava Jakla na průběhu první volby prezidenta nic moc nepřekvapilo. Ani útok zelených a jejich předsedy na Václava Klause. „Překvapen mohl být jen ten, kdo si dělal o tomto kariéristovi a politickém turistovi nemístné iluze,“ říká v rozhovoru s 51 PRO, který se uskutečnil ještě před druhou prezidentskou volbou.

Co jste během dvou dnů první prezidentské volby dělal, jak často jste se scházel s prezidentem?
Seděl jsem ve Španělském sále a občas odbíhal do své pracovny. Pan prezident musel většinou trpně sedět na svém místě, takže více jsme se mohli poradit jen u oběda a večeře.

Jak se změnilo ovzduší a atmosféra letošní volby oproti té minulé v roce 2003?
Minule jsem ji sledoval ze své tehdejší pracovny ve sněmovně, tak těžko soudit. Nemyslím, že by se změnila nějak dramaticky.

Ještě v pátek během prvního kola prezidentské volby jste tvrdil, že Jiřímu Paroubkovi snaha o veřejné hlasování asi neprojde. Jak si vysvětlujete, že nakonec prošla?
Tento trik byl už popsán dostatečně. Bylo předem jasné, že ve věci demonstrativní nebo tajné volby parlament při odděleném hlasování komor nemůže přijmou žádné stanovisko. Takže se věc narafičila tak, že se dalo hlasovat nejprve o volbě tajné. Parlament ji pochopitelně neschválil (on by ale neschválil při odděleném hlasování komor ani tu demonstrativní), a z toho se vyvodilo, že když neplatí A (volba tajná), musí i bez hlasování platit B (volba demonstrativní, manifestační). Tak se stalo, že parlament hlasoval manifestačně, i když si to jeho většina nepřála. O tom, zda komory mohou hlasovat společně, se totiž hlasovalo odděleně. A protože ve sněmovně má většinu koalice socialistů, komunistů a zelených, sněmovna hravě společnému hlasování komor zabránila.

Nepodcenila volební koalice Václava Klause riziko procedurálních obstrukcí ze strany sociální demokracie?
Já bych to snad ani nenazval obstrukce. Spíš taktika. Ale je pravdou, že mnohé asi nenapadlo, že bychom místo volby prováděli hlasování.

Považujete procedurální spory, ke kterým došlo během první prezidentské volby, za normální projev demokracie, nebo za nedůstojnou frašku, která znehodnotila průběh volby?
Za projev demokracie. Ať se nám to líbí, nebo ne. Jinou věcí bylo zabránění uskutečnit třetí kolo první volby ještě v pátek na základě falešného časového údaje.

Překvapil vás výrazně prezidentský kandidát Jan Švejnar, případně jeho tým v průběhu prezidentské kampaně?
Vůbec ne. Ale o něj vlastně nešlo. On byl jen nástrojem v rukou jiných.

Během první volby překvapil občanské demokraty útok Martina Bursíka a jeho zelených na prezidenta Klause. Vás také?
Tak tady musí také říci: Vůbec ne. Překvapen mohl být jen ten, kdo si dělal o tomto kariéristovi a politickém turistovi nemístné iluze.

Je předseda zelených podle vás tak nekonečným odpůrcem Václava Klause, že nedohlédl, jaký může mít jeho výstup a následná „procedurální“ koalice s Jiřím Paroubkem důsledky pro koalici, nebo to bylo podle vás vědomé?
Já mu do jeho zelené hlavy nevidím.

Martin Bursík označil názory Václava Klause za bizarní. Který názor Martina Bursíka považujete za nejbizarnější vy?
Nedělám si hitparádu jeho názorů. Jestli jsou bizarní, nebo ne, to nechci posuzovat. Jsou prostě skoro ve všem opačné, než jsou moje.

Souhlasíte se skeptickým názorem, že prezidentská volba nám vyjevila budoucí vládní koalice na dlouhá léta dopředu? Tedy ČSSD, KSČM, Strana zelených a občas lidovci?
Tak jednoduché to není. To chce hlubší analýzu. Rozhodně se toho vyjevilo víc a ne pouze o těch to stranách.

Jaké poznatky jste si tedy odnesl vy? To, že sociální demokracie zpochybňuje volby a chce kontrolovat volitele (a zjevně nejen své) při klíčových hlasování není jistě nic nového…
Neřekl bych, že bych si odnesl nějaké převratné poznatky. A když už, tak spíš obecně lidské, než ty z politického soudku. A když už ty obecně lidské, tak spíš kvantitativní než kvalitativní. Což myslím tak, že jsem nezměnil na někoho názor, neobrátil ho kvalitativně. Jen jsem zjistil, kam až je někdo ve svém charakteru schopen dojít.

Jak hodnotíte zpravodajství České televize z první volby? Bylo tendenční, nebo jen nezvládnuté?
Sledoval jsem ho jen útržkovitě a pro mne jasně fandilo Antiklausům.

Přemýšlel hradní tým Václava Klause mezi první a druhou volbou o nějaké zásadní změně taktiky?
Jistě. Bylo třeba daleko vážněji brát možnost manifestační volby.

To znamená nepočítat s některými voliči sociální demokracie, kteří by Václavu Klausovi pravděpodobně dali hlas v tajné volbě?
Ještě připočítejte několik možných lidovců a nezávislých senátorů. Ano, skoro se mi to chvílemi zdá být lepší, než se po celá léta zase nechat špinit narčeními, kdo a z jaké motivace prý volbu rozhodl.

Dá se srovnávat manévrovací prostor prezidentského kandidáta pro přesvědčování volitelů ve svůj prospěch během samotného volebního aktu ve Španělském sále a jednáními, která probíhala před ním?
V den voleb může kandidát leda tak trpně pozorovat, co se kolem děje, a občas se i pěkně divit.

Jsou výhrůžky, vulgární SMS, kulky v dopisech, vystupování poslanců z poslaneckého klubu důsledkem veřejného hlasování a argumentem pro tajnou volbu?
Ne. Jsou argumentem pro trestní stíhání a lidské opovržení.

Ještě v průběhu volby se komentátoři vyslovovali pro zavedení přímé volby prezidenta. Souhlasíte s nimi?
Ne. Nejsem přítelem přímé volby. Srovnáváme známé s ideální představou neznámého. Přímá volba by byl teprve cirkus. Cirkus peněz, populismu, mediálních manipulací.

Co říkáte vystoupení zpravodaje Die Welt, že pro německé politiky je těžko představitelné, že by prezidentem ČR byl v době předsednictví EU Václav Klaus?
Že taková slova nemůže říct korektní novinář. On ale korektní novinář není, už léta provádí jednostrannou propagandu.

Dovedete si představit, jak by dnes vypadala vláda, případně vládní koalice, kdyby po minulých sněmovních volbách nebyl prezidentem Václav Klaus, ale Jiří Švejnar?
Jejej, to jsou na mě moc divoké spekulace.

Sešel byste se s Miroslavem Šloufem v hotelu Savoy, nebo kdekoliv jinde, byl-li byste pozván?
Já obecně moc tyhle schůzky nepěstuju. S kýmkoli.

Jedněmi z nejhlasitějších zástupců Švejnarovského tábora jsou zastánci postavení komunistické strany mimo zákon, například senátor Martin Mejstřík. Zároveň jim musí být jasné, že jejich kandidát bez komunistů být prezidentem nemůže. Není to poněkud zábavný paradox?
Sám si odpovídáte. Když komunisti v prvních dvou kolech první volby volili Švejnara a vůbec i jinak ho označovali za přijatelného, bylo to pro některé tyto lidi v pořádku. Kdykoli se ale zazdálo, že by komunisti nemuseli volit tohoto Antiklause, tak to hned byla lumpárna a nečisté spojení. Nejvíc mě v tomto smyslu pobavil někdejší fanatický klausofob mezi senátory, pan Bárta (KDU-ČSL), když napsal, že ODS tím, že svéhlavě lpí na svém kandidátovi, vlastně vtahuje do hry komunisty, protože ti správní a dobří nemají jinou možnost, než komunisty slušně o podporu požádat. Jak ten vrah, co říkal: Já jsem ten nůž nechtěl vytáhnout, za to může ten propíchnutý, protože tu peněženku držel tak sveřepě.

Komunisté vytáhli do druhé volby kandidátku Janu Bobošíkovou, která kdysi pracovala jako poradkyně Václava Klause. V čem mu vůbec paní Bobošíková radila?
Šéfem oddělení poradců jsem byl tehdy já a můžu prohlásit, že žádnou poradkyní nebyla. Několikrát se stavila na kus řeči.

Je spojování problematiky protiraketového radaru s podporou při prezidentské volbě Jana Švejnara legitimní?
Určitě ano. Je to dokonce typický příklad politického vyjednávání.

Může ovlivnit způsob volby a nátlakové metody sociální demokracie a zelených na volitele budoucí přístup prezidenta k zástupcům těchto strany při politických jednáních na Hradě?
Myslím, že ne. Vždyť to zas nebylo žádné překvapení.
V jednom z rozhovorů jste tvrdil, že na prezidentskou volbu se nabaluje spousty mýtů. Který je největší? Že se v zákulisí kupují hlasy?
To také. Ale hlavně to, jak prezident a jeho tým rok dopředu ničím jiným nežil. A my přitom normálně pracovali i ve dny voleb.

Je váš názor, že Jiří Paroubek si schovává svou kandidaturu na prezidenta až na příští volbu, bonmot, nebo v jeho krocích vidíte jasnou logiku, směřující k tomuto cíli?
Neodvozuji tak z jeho kroků, ale z jeho ohromných ambicí.

Volba prezidenta se odehrává na Hradě jistě za přísných bezpečnostních podmínek. Není pro vás do jisté míry šokující, že na toaletách mohou během volby zákonodárcům vyhrožovat neznámé osoby?
Pokud vím, tak to zas tak neznámá osoba nebyla.

Marek Stoniš, PRO51, 2/2008
Webdesign: Kabris|NET