Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Chebské pivo? Ale jo.
Publikováno 17.03.2010 v kategorii: Zlehka

Na chebském pivu jsem vyrostl (do výšky, za šířku už mohou piva jiná). Konkrétně na chebské Hradní jedenáctce. Desítka byla přece jen dost vodová, dvanáctka Starovar byla nad mé finanční možnosti. To jedenáctka v Hradním dvoře v Dlouhé ulici stála 2.60, což se dalo přežít.


Kromě budvaru a prazdroje se jiná piva v Chebu mého mládí skoro nevyskytovala. Tak jsem si zvykl jako všichni ostatní a Hradní jedenáctku jsem považoval za velmi dobré pivo.
Toto přesvědčení jsem si ponechal i poté, co jsem před 31 lety přišel do Prahy a podstatně rozšířil své pivní obzory. Párkrát do roka jsem se ale na Hradní 11 do Chebu vracel a bral sebou i různé skupiny pivařů, kteří nad ní nos ani moc neohrnovali.
Postupem let jsme ale já i mí přátelé už své vysoké mínění o chebském pivu spíš ztráceli. Což ale vůbec nemusí být objektivním měřítkem kvality. V každém případě byl chebský pivovar v roce 1992 privatizován jako součást rodiny Západočeských pivovarů. Rodina pochopitelně myslela na svou efektivitu a tak postupně několik pivovarů zavřela. Jejich kapacitu uměla nahradit v ostatních a zbavila se přílišných nákladů.
Tak v roce 1995 skončila v Chebu 700letá historie zdejšího piva. Asi byla i starší, ale o tom nejsou záznamy. Od středověku byl Cheb každopádně významným pivním městem. Pivovarů tu bývaly desítky a jejich nabídka velice rozmanitá, podobná jako v sousedním Bavorsku. Ani Cheb pak ale neminula celosvětová válcovací vlna lagerů. Chebskou odpovědí na ni byl vznik klasického továrního pivovaru u nádraží v roce 1873. Všechny ostatní drobné pivovary zanikly jako všude, kromě jednoho přímo v centru ve Školní ulici, který přežil až do půlky dvacátého století.
Ve svých nejlepších letech vystavil chebský pivovar přes 200 tis. hl ročně a zásoboval svým pivem široké okolí. Jeho historie kopírovala pohnutou historii Chebska posledních 140 let, zažil své lepší i horší časy.
Na začátku 90. let jsem mu předvídal velkou budoucnost. Říkal jsem si, že nízké mzdové náklady a nízká cena i dalších vstupů by ho mohla hodně zvýhodňovat při vstupu na německý trh. Nedělal jsem si iluze, že by se dostal do sortimentu tamních maloobchodních řetězců, kde vládnou úplně jiní dodavatelé. Blízkost hranic ale podle mě umožňovala vozit chebské pivo rovnou do německých hospod. To byla ale hodně naivní představa. Bavorský trh je tvrdě rozparcelován, hospody smluvně vázány v odběru konkrétních piv snad na celé generace.
I proto, ale především pro vysoké náklady v rámci své skupiny nakonec chebský pivovar skončil, později byla většina jeho budov zbourána a dnes na jeho místě slouží Kaufland, kde na pivaře číhá Ambrosius.
Člověk je ale tvor sentimentální, chebská Hradní jedenáctka zůstala v našich vzpomínkách a tím se i její značka stala potenciálně zajímavou pro nějaké příští využití.
Mezikapitolu chebského piva napsal na začátku třetího tisíciletí Jiří Dymáček, který se pokoušel nejdřív v hospodě Vesmír na Spáleništi a později v hradních kasematech prosadit zajímavý mikropivovar. Moc štěstí ale neměl, chvíli pak nechal vařit své chebské pivo v Koutu na Šumavě a nedávno s pivem úplně skončil
Pár kilometrů jihozápadně od Chebu je starobylé městečko Waldsassen se slavným tisíciletým klášterem. O zdejším malém pivovaru Ziegler Bräu jsem už psal. Tenhle pivovar léta kouká přes hranice a přemýšlí, jak dostat část své produkce do Chebu, který vždy býval jakousi metropolí i pro přilehlou část Bavorska. Ziegler Bräu byl v Chebu poslední léta docela vidět, ukázal se na pivních slavnostech, dělal i vlastní prezentační akce.
Jenže i náš trh má své zákonitosti a není jednoduché se do něj prolomit. Až najednou přišla chvíle, kdy se tahle tendence Ziegler Bräu potkala s nápadem lidí, kteří zase pochopili, že značka Hradní jedenáctky v prachu se válející může ještě snést zlaté vajíčko. A tak vznikl projekt, který právě v těchto týdnech přinesl své první plody.
Skupina chebských podnikatelů (předsedou představenstva je syn někdejšího starosty Tomáš Linda, předsedou dozorčí rady syn majitele akciovky františkolázeňských lázní Jan Doucha) dali dohromady akciovou společnost Chebský pivovar. Sehnali jednoho z někdejších sládků chebského pivovaru Jaroslava Malkovského (pivo v Chebu vařil v letech 84 – 90) a dohodli se s Ziegler Bräu, že si u nich objednají pivo vařené na podobném základě, jak se kdysi dělalo v chebském pivovaru.
Ve Waldsassenu pivo prý podle Malkovského receptur uvaří a nalahvují a dál je vše věcí akciovky Chebský pivovar. Ta opatří pivo vlastním labelem (na kterém najdete jen nápis Chebské Hrdaní 11´, ale ne informaci, kde se to vaří) a doveze ho do Chebu. Určitě nebylo jednoduché tohle pivo na už usazený chebský trh dostat, ale už se tu točí v osmi hospodách. Ochutnal jsem ho před pár dny v pěkném pivním baru Bartoloměj na Náměstí Krále Jiřího a byl to po těch letech zajímavý pocit. Pivo má i své sklo, docela povedené. Hned vedle je pěkná reprezentační vzorková prodejna (kde mi ochotně pan Strenk prodal vzorky i po zavírací hodině), kolemjdoucí dostávají letáčky, po městě visí plakáty. Nové pivo má i své stránky (hradni.cz), prostě marketing pěkně od podlahy.
Chlapíci z Chebského pivovaru a. s. se snaží Chebským vnuknout, že jde pořád o jejich pivo, o pivo jejich mládí. Vždyť se vaří jen kousek vedle (v úplně jiné zemi), prý ze stejné vody (myslí se vody z lázeňské oblasti Horního Poohří, ale odtud může být voda všech možných kvalit), podle stejné receptury (tomu moc nevěřím, spíše se přizpůsobila v některých parametrech receptura běžného lageru z Ziegler Bräu), z původních surovin (že by bavorský pivovar mohl jen tak beztrestně hodit před palubu své tradiční dodavatele a začít vše vozit v Čech?), prostě „stará dobrá“ Hradní jedenáctka.
Ale budiž. On sám Cheb byl vždy do značné míry německý, tak je i nové chebské pivo do značné míry německé. Chebský pivní rybník prostě oživila pořádná štika a já jsem rád, že se v mém rodišti kolem piva konečně něco děje. V Ziegler Bräu získali v době krize významného odběratele, lidé z akciovky Chebský pivovar zajímavou podnikatelskou aktivitu, chebští pivaři něco pro svůj sentiment. Ovšem jak se to bude vyvíjet, to se teprve uvidí.
P. S. Minulý týden jsem chebské Hradní vpašoval do anonymní degustace českých lagerů. Skončil sice předposlední, ale jen o dvě místa za prazdrojem, a navíc vše ostatní byly dvanáctky, což byl pro Hradní jedenáctku určitě handicap. Pivo to špatné není, i když nějak zvlášť výrazné také ne. Ale třeba to je jen začátek.
Webdesign: Kabris|NET