Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Když se nad tím člověk zamyslí, tak všichni tři vlastně jinými slovy požadují totéž..
Publikováno 24.09.2012 v kategorii: Jakl President!, Ozvěna

Franz chce adopce dvěma otci, Dienstbier eutanazii, Bobošíková popravy
Za necelé čtyři měsíce budou Češi poprvé vybírat v přímé volbě hlavu státu. Jaké jsou postoje prezidentských kandidátů ke zvyšování DPH, trestu smrti či adopcím dětí homosexuály? Tyto a další kontroverzní otázky jsme položili deseti nejvýznamnějším uchazečům o prezidentský post.


Otázky jako by si uchazeči o Hrad rozdělili na dvě skupiny: ty aktuální, které politickou scénu polarizují, a ty nadčasové, v nichž se téměř všichni shodují.

Příslušnost k politickým stranám, respektive k vládnímu či opozičnímu táboru, se jasně projevila například v názoru na církevní restituce či zvyšování DPH. Naopak si kandidáti notovali v postoji k trestu smrti či eutanazii.
Téma restitucí podpořil ze zástupců vládních stran například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „My přece nerozhodujeme, jestli má někdo na něco nárok, ale zda něco vrátíme, nebo si ukradené ponecháme,“ uvedl.

Ze zástupců opozice byla pro, vzhledem ke stranické příslušnosti pochopitelně, europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL). „V sousedních zemích, kde se o majetek církve pečlivě starají, zajišťují z výnosů rozsáhlé zdravotní, sociální i kulturní činnosti a obohacují tak celou společnost,“ prohlásila Roithová.
K odpůrcům restitucí patří Ladislav Jakl nebo Jana Bobošíková, názoroví stoupenci prezidenta Klause. A měkčí „ne“ říkají i další kandidáti.

Podle Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nelze za křivdy označovat majetkové přesuny provedené podle zákona za prezidentů Masaryka a Beneše. „O částce přesahující 130 miliard by měli rozhodovat daňoví poplatníci,“ uvedl zase Miloš Zeman. O referendu, aniž by řekl svůj osobní názor, mluví Zeman v debatách o restitucích pravidelně.

Favorit volby Jan Fischer, kterému komentátoři vyčítají nedostatek jasných názorů, jednoznačně odmítl zvýšení DPH v podobě ražené nynější vládou. „Čím více daní, tím více krize,“ uvedl. Raději by zlepšoval podmínky pro podnikání a snažil se zamezit korupci ve státní správě.

Zvýšení DPH podporují kandidáti z tábora vládních stran Karel Schwarzenberg i Přemysl Sobotka. Podle toho můžou daně být cestou z dluhové pasti. Vcelku pochopitelně se jejich přístup lišil od názoru Klausova tajemníka Jakla či senátora ČSSD Dienstbiera. Druhý jmenovaný označil vyšší DPH za holý nesmysl.
Radikální islám ohrožuje Evropu, shodují se kandidáti na Hrad

Na otázku, zda islám představuje nebezpečí pro Evropu, odpověděli jednoznačné ano Miloš Zeman a Jana Bobošíková. Zůstali tak v intencích svých dřívějších vyjádření (koncentrát Zemanových vyjádření najdete zde). Ostatní kandidáti mají za nebezpečné pouze jeho extrémní formy. „Nebezpečí představuje extremismus, fanatismus, nesnášenlivost a netolerance zneužívající náboženství,“ uvedl Fischer.

Zdroj

Spornou otázkou bylo udělení vyznamenání pro bratry Mašíny. Zatímco většina kandidátů ho odmítá, Schwarzenberg by ocenění Mašínů jednoznačně podpořil. Sobotka bratry Mašíny považuje za hrdiny odboje, ocenění by jim však neudělil. „Vyznamenání nemají společnost dělit, ale spojovat,“ prohlásil (více čtěte zde).

Jedna z mála otázek, ve které je většina kandidátů zajedno, je přístup k trestu smrti. Téměř všichni jsou proti jeho zavedení. Trest smrti by podpořila jen Jana Bobošíková, jako prezidentka by tak díky možnosti udělit milost byla poslední nadějí odsouzenců k absolutnímu trestu.

Většina oslovených kandidátů je proti zavedení eutanazie. „Mám s tím zásadní problém s přihlédnutím k historii. Zejména s tím, že za určitých okolností může být eutanazie zneužita,“ uvedl například Jan Fischer. Podle Přemysla Sobotky na takovýto krok není česká společnost zatím připravena. Naproti tomu Jiří Dienstbier jako jediný eutanazii schvaluje. „Nemocný a trpící člověk by měl mít právo na rozhodnutí a neměli bychom ho za to příkře soudit,“ uvedl.

Vladimír Franz nebo Jiří Dienstbier by podpořili možnost adopce dětí homosexuálními páry (více čtěte zde). Oponoval jim Karel Schwarzenberg, podle kterého musí být prvotním zájmem dítě, nikoli uspokojení rodičovských instinktů. „Dva otcové nebo dvě matky druhého rodiče nenahradí,“ uvedl.

Stejný názor má i Zuzana Roithová. „Pro osobní vývoj dítěte považuji za důležité, aby pokud možno vyrůstalo v přirozené rovnováze mužského a ženského vzoru,“ prohlásila.
Webdesign: Kabris|NET