Machovi Svobodní chtějí na Hradě „hlavního nepřítele“ českých médií Jakla. Proto mají při předvolebních průzkumech smůlu
Publikováno 24.09.2012 v kategorii: Ozvěna

Není to poprvé a jistě ani naposledy. V předvolebních průzkumech obvykle nemají Svobodní na růžích ustláno. Naposledy zveřejnil „nejdůvěryhodnější internetový server“ idnes.cz výsledky agentury CVVM, ve kterých SSO nezískala ani 1%. Přitom ještě před několika týdny to vypadalo na 3-4%.

Kdo rozhoduje v českých médiích o tom, která politická strana může být vidět a která by naopak měla být zrakům a slechům voličů utajena? Splnila se snad hrozba největšího příjemce dotací Babiše, který Machovi před několika měsící vyhrožoval, že si v tuzemských médiích ani neškrtne?

Nemá však valného smysl se pouštět do spikleneckých teorií. Vysvětlení bude patrně velmi jednoduché. Svobodným patrně v očích našich novinářů nejvíce uškodilo, že prosazují na Hrad současného poradce Václava Klause Ladislava Jakla.

Žádný Babiš není potřeba na to, aby byl Jakl vykreslován českými presstitutkami jednou jako nácek, podruhé jako Klausův podržtaška a potřetí jako šílený alkoholik.

Když se u nás i na celém světě kdokoli znelíbí sedmé velmici, může to rovnou zabalit. To je i případ Ladislava Jakla. Svobodní se bohužel pro ně i pro tu hrstku z nás, kteří nečekáme od politických stran jen milodary, svezou s ním.

Vzdáleně to tak trochu připomíná situaci ve Spojených Státech, kde byl pro tamější média téměř tabu prezidentský kandidát Ron Paul. Jediný skutečný obhájce svobody jednotlivce a volného trhu ze všech kandidátů na úřad prezidenta neměl u převážně levicově orientovaných amerických médií šanci.

Jen stěží můžete získat oblibu médií, když kritizujete jejich neobjektivitu, bulvárnost, nekompetentnost, nesolidnost a především bájivou lhavost. Jen horko těžko dostanete prostor prezentovat své názory, pokud veřejně odsuzujete socialistické směrování Evropské unie, zničující důsledky politické korektnosti, negativní účinky dotací a zhoubný vliv multikulturalismu.

Média nestojí o konstruktivní kritiku, protože od nastavování zrcadel a tepání nešvarů jsou tu přece ona. Do jejich práce jim nebude nikdo další mluvit. To bych tak scházelo, aby si nějaký Jakl dnes a denně troufal s nimi polemizovat, potažmo se pokoušel bránit jejich pomluvám, dohadům a ničím neopodstatněným spekulacím.

Česká média potřebují klid na práci, dostatek živých terčů pro své dehonestující kampaně a stejně důvěřivé stádečko čtenářů jako mají doposud.

Ve vládě proto zasednou takové politické strany a na Hradě takový prezident, který s nimi bude jedna ruka. Pořádek musí být.

Zdroj

Webdesign: Kabris|NET