Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Odpovědi Ladislava Jakla Liberečákovi
Publikováno 27.08.2012 v kategorii: Rozhovory

Dovoluji si reagovat na televizní rozhovor pana prezidenta k rozdělení Československa. Jako obvykle jsou pro mne závěry pana prezidenta požitkem, ovšem v tomto bolestném tématu méně.

Zaujala mne teze pana prezidenta, že rozdělení Československa dopadlo dobře, rozvolnění EU by nebyla hrůza a glosa historika, že historická role Československa se v roce 1992 vyčerpala. To mne vedlo k nutkání si dovolit Vám napsat tuto nevyžádanou úvahu.

První otázkou pro mne je, jaký další základní kámen mohli při konstituování společného státu jeho zakladatelé v roce 1918 položit, aby se historická role Československa nevyčerpala a neskončilo po osmdesáti letech rozpadem. Jinými slovy zda mohla být idea čechoslovakismu zachována do dnešních dnů.

Žádný takový potenciální základní kámen neexistuje. Rozpad byl nevyhnutelný. Došlo by k němu už v roce 1948 nebo 1968, kdyby tehdy existovala demokracie. Československo sehrálo pozitivní roli, minimálně v záchraně samotné národní existence Slováků a v etablování Čechů jako státotvorného národa vůči do té doby vládnoucím Němcům. Tato pozitivní role se vyčerpala už v roce 1938. L.J.

Jediné, co mne napadlo, je, že správním centrem,hlavním městem, nového státu při jeho založení neměla být Praha. TGM mohl jako mimořádná autorita prosadit ideu hlavního města někde na česko-slovenském pomezí. Mohlo jím být např Uherské hradiště, Zlín, Trenčín, Bytča, nebo ještě lépe nově vystavěné správní centrum, jak to udělali Brazilci. Hospodářská síla státu byla dostatečná, aby to bylo zvládnutelné. Tím by jistě byla posílena identifikace Slováků se společným státem i idea jednotného československého národa. Do Prahy by zkrátka nebylo pro Slováky tak daleko a nebylo by to „hlavní město Čechů“, tak, jak to mohli cítit a zřejmě i cítili.

Toto řešní by Češi nikdy nepřijali. Chápali rozpad Rakouska jako návrat k samostatnému českému státu s jeho základními atributy, včetně zcela samozřejmého politického centra. Jakékoli jiné řešení by bylo umělým sociálním inženýrstvím, projevem křečovitého konstruktivismu, neodvozeného od lidové vůle. L.J.

Důležitější však je, jak by se v současnosti více dalo podpořit to, že dva samostatné státy mají spolu nadstandardní vztahy a jsou propojeny mnoha vazbami a společnými zájmy. Zvláště dráždivá je otázka, jak s touto , v porovnání s jakýmikoli jinými dvěma evropskými státy, komparativní výhodou naložit pro případ, že dojde k rozvolnění Evropské unie a národní státy získají na významu. Soutěžení, či soupeření mezi státy se dnes odehrává zejména na ekonomickém poli. Co takhle vybudovat na hranicích společný česko-slovenský projekt – výrobní park, bezcelní zónu, daňový ráj, „ekonomický Brusel“?! Území, které by silou byznysu propojilo zájmy obou států a ukázalo, že nové Česko-Slovensko může sehrát svoji novou historickou roli v bouřlivějších dobách, které v Evropě jistě zase přijdou. Určitě je to úvaha pošetilá, školní, ale snad například osobnost Vašeho formátu by z ní mohla něco životaschopného vykřesat.

Myslím, že to jsou myšlenky hnané spíše nostalgií než skutečnými zájmy a jejich efektivním dosahováním. Naopak očekávám vývoj od současných nadstandardních k normálním standardním vztahům.L.J.

Hezké dny a pořád držím palce co to jde.

Děkuji moc. Zdraví L. Jakl

Webdesign: Kabris|NET