Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Odpovědi Ladislava Jakla studentovi
Publikováno 27.08.2012 v kategorii: Jakl President!, Rozhovory

1. Co přesně myslíte pod pojmy „havlistický“ či „levicově liberální“? U levicově liberálního mám svou teorii, která je jistě správná, ale při rozmluvě s přáteli i nepřáteli, když se snažím obhájit váš názor, se kterým souhlasím, nemám o co se u tohoto tématu opřít, protože jsem vždy nařknut ze své interpretace vašeho textu. U havlistického nemám nejmenší tušení.


Já se nebudu pokoušet o definici. Řekl jsem to v mnoha stovkách článků a jiných veřejných vystoupení. Snad jen, že jde o formu socialismu, násilného kolektivismu, který ale narozdíl od čistého sociáldemokratismu halí své záměry do intelektuální mlhy.

2. Co vás jako liberála až libertariána vedlo k signování Manifestu D.O.S.T.? Zahrnuje až přespříliš konzervativních hodnot. Snad kromě posledního bodu nedotknutelnosti soukromého vlastnictví všechny. Některé jsou z mého pohledu formulovány dokonce dosti nacionalisticky. Mohl byste mi to prosím osvětlit?

Sám sobě neumím dávat nálepky, ale považuji se za člověka velmi konzervativního v mnoha ohledech. Nacionalistického nespatřuji na Akci D.O.S.T. nic.

3. Nikde jsem nenašel vaše explicitní vyjádření názoru na homosexualitu. Nemyslím tím, zda ji tolerujete (to jsem objevil). Jde mi o to, zda vám vadí či je vám opravdu upřímně jedno, jak jsou lidé zaměření.

Napsal jsem na toto téma mnoho textů už před mnoha lety. Nejvíce asi před šesti lety kolem zákona o státní registraci homosexuálních párů. Nemám žádnou potřebu se vymezovat vůči lidem pro povahu jejich sexuálních aktivit. Ale jsem zásadně proti ideologii, která dělá z homosexuality téma sloužící k rozbití tradičních společenských hodnot.

4. V návaznosti na předchozí otázku bych rád polemizoval (a případně se nechal přesvědčit) s vaším názorem na rodinu, případně registrované partnerství. Beru argumenty, že jde o státní instituce s privilegii a i povinnostmi, kterým do soužití dvou lidí nic není. Avšak dívám se na tyto instituce z pohledu organizačního. Přístup k informacím o rodinném příslušníku je snazší. Např. lékař rychleji zjistí, zda neposkytuje informace někomu, kdo není oprávněn. Nejsou tyto instituce i určitým rámcem, který zajišťuje mou svobodu před ostatními? Nespadají již do toho nutného, co by stát zajišťovat měl, tedy moje práva a svobody?

Ne, nic na těch námitkách není pravdou. Povídačky o informacích od lékařů jsou jednou z běžných lží. Na to nepotřebujete žádnou státem uznanou registraci. Jinak by takový institut už dávno požadovaly ne stovky homosexuálních párů ale stovky tisíc nesezdaných heterosexuálních párů. Jak to, že jim to nechybí? Není žádný problém dát lékaři pokyn. Navíc jsem nikdy neslyšel o tom, že by registrovaní partneři tento institut za šest let jedinkrát použili v tomto smyslu.
Webdesign: Kabris|NET