Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Odpovědi Ladislava Jakla na otázky agentury ČTK
Publikováno 14.08.2012 v kategorii: Jakl President!, Rozhovory

1) Můžete definovat pojem národní zájmy v kontextu EU

Pojem „národní zájmy“ je běžně užívaným termínem ve světové diplomacii po celé generace. Nijak nesouvistí s úžeji etnicky vymezeným pojmem „národ“ a používá se vlastně jako zástupný obrat pro „státní zájem“, protože pro něj je vyhrazena jiná konotace, totiž ve smyslu zájmů státu jako konkrétní veřejné instituce. Není zapotřebí zkoušet kutilské amatérské definice obratu, který je každému srozumitelný. Je jasné, že jde o agregovaný zájem jistého společenství, které bývá označováno jako „politický národ“. Tedy společenství určitého státu, které je postaveno na sdílení společných  obecných potřeb a hodnot. Existují pochopitelně zájmy nejobecnější, které jsou u všech států stejné. Pak je ale ohromné množství témat, ve kterých se zájmy jednotlivých zemí rozcházejí, odlišují nebo si dokonce konkurují. Jiné zájmy má země žijící z rybolovu, jiné otevřená exportní a importní země, jiné země, jejíž ekonomika stojí na vývozu surovin, jiné země typicky tranzitní, jiné zemědělská, jiné průmyslová, jiné rozvinutá a stabilizovaná, jiné ta, která nutně rozvoj teprve potřebuje.

K naplnění těchto odlišností existují mnohé ekonomické, politické a diplomatické nástroje, v mnoha historických momentech i silové až po krajnost v podobě vedení války. V ideáním případě je správné uchovávat vysokou míru spolupráce ve věcech společného nebo podobného zájmu a naopak maximální suverenitu v rozhodování a důsledné prosazování ve věcech zájmů specifických. Kontext EU či jiné mezinárodní organizace či smluv na tom nic nemění. To platilo a bude platit vždy. I v rámci EU prosazují jednotliví hráči své vlastní zájmy a užívají k tomu i nástroje, které jim integrované prostředí nabízí. V úplně unifikovaném a centralizovaném prostředí pak všechny subjekty ztrácejí nástroje k ochraně a prosazování svých zájmů a vládne pouze právo silnějšího.

2) Jak by se s vámi změnil postoj nového prezidenta k EU oproti současné hlavě státu Václavu Klausovi?

I sama EU se mění. A v rámci těchto změn je vhodné měnit i nástroje k prosazování zájmů. Současná hlava státu byla nominována velkou parmamentní stranou a byla volena v nepřímé volbě. Každý příští prezident bude mít mnohem volnější ruce a bude určitě provádět samostatnější politiku.

3) Jak se stavíte k hlubší integraci, do jaké míry ?

Záporně. Vývoj by měl jít směrem přesně opačným.

4) Jaké vidite řešení současné krize v EU, resp. eurozóně ? Je řešením politická, fiskální unie s předáním více pravomocí Bruselu ?

Na první otázku odpovídám, že řešení je ve změně hospodářské politiky EU i jednotlivých zemí ve prospěch větší svobody a menší regulace, centralizace a přerozdělování. Eurozóna v současné  odobě nemá perpektivu a stejně bude zrušena nebo omezena na státy s podobnějším ekonomickýcm prostředím. Lépe by bylo, kdyby takové změna proběhla dříve a promyšleně než později a v krizi a chaosu. Na druhou otázku: Ne. To je léčení rány solí. Centalizace nemůže být způsobem řešení krize, protože je její příčinou.

5) Jak vidíte ČR v horizontu deseti let v EU ?

To je ozázka na knihu, Především nikdo netuší, jak bude EU za 10 let vypadat a jestli vůbec bude existovat.

Zdraví L. Jakl
Webdesign: Kabris|NET