Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Odpovědi Ladislava Jakla na otázky ředitele Pražské hrdosti, pořadatele pochodu homosexuálů
Publikováno 11.07.2012 v kategorii: Rozhovory

Otázky kladl: Czeslaw Walek, Chairman of the Board czeslaw@praguepride.com +420 737 461 542

1. Které zásady považujete za stěžejní při budování otevřené občanské společnosti?

Podle mne je občanská společnost a otevřená společnost protimluvem. Společnost je buď občanská, nebo otevřená, jedno vylučuje druhé. Já jsem zásadním stoupencem konceptu společnosti otevřené. Zatímco tzv. občanská společnost je založena na moci privilegovaných skupin, které si rozdělí stát a ten pak spravují na úkor svých zájmů bez demokratické kontroly, základem otevřené společnosti je svobodný člověk, sdružující se (nebo nesdružující se) zcela nezávisle na veřejné moci. Občanská společnost je pro mne formou korporativismu, jehož příbuznou formou je fašismus.

2. Je pro Vás téma zákazu diskriminace v této souvislosti důležité?

Obrat „zákaz diskiminace“ považuji za nesmyslný. Diskriminovat mohou pouze veřejné instituce a u těch platí, že co nemají povoleno či dokonce nařízeno, to mají zakázáno. Pozornost bych tedy od nesmyslného zákazu obrátil na ty možné případy, kdy veřejná instituce provádí diskriminaci na základě pověření (zákonem či přepisem). Jako příklad uvedu, že jisté  prvky diskriminace spatřuji v samotné existenci speciálních (dříve zvláštních) škol.

3. Jak budete ve Vaší kampani  přistupovat k tématu sociálního vyloučení?

Nemám v úmyslu fragmentovat svou kampaň na jednotlivá subtémata. Mým základním životním tématem je a zůstane svoboda člověka. Sociální vyloučení je společenský fenomén. Má mnoho příčin a je zmírnitelný pouze na společenské úrovni: vlastní životní praxí.

4. Myslíte si, že demonstrace Dělnické strany sociální spravedlnosti a jejich narůstající podpora místního obyvatelstva, jsou sociálním nebo etnickým problémem?

Nemyslím, že by jakákoli demonstrace mohla být problémem, i když se mi její projevy nemusejí líbit. Pokud při ní ovšem není porušován zákon či práva jiných subjektů. Podpora obyvatel různým snadným řešením problémem je, ale opět společenským. Nic jiného než dlouhodobé působení těch, co na snadná řešení nevěří, v této věci pomoci nemůže.

5. Myslíte si, že je třeba prosazovat aktivní nástroje (právní a systémové) v boji s homofobií a rasismem?

Ne. Je věcí každého, pokud pociťuje k něčemu odpor či má-li z něčeho strach. Pokud ho strach či odpor vede k protiprávnímu jednání, pak stát musí konat stejně jako ve všech případech porušení práva, bez ohledu na motivaci původce nezákonného jednání.

6. Hodláte se ve své kampani zaměřit téma mezigenerační solidarity nebo/a gendrové rovnosti? Pokud ano jak chcete tyto témata uchopit?

Genderovou rovnost neuznávám. Dokonce jsem přesvědčen, že její prosazování je pro společnost zlem. Mezigenerační solidaritu považuji za důležitý pozitivní sociální fenomén. Zde by měl každý začít především u sebe.

7. Jaký je Váš názor na zrovnoprávnění vztahů rodinné povahy – otevření manželství stejnopohlavním párům a otevření registrovaného partnerství heterosexuálním párům? Pokud se stanete prezidentem ČR, podpoříte návrh zákona, který rodinné právo tímto způsobem bude upravovat?

Zrovnoprávnění je v této souvislosti nesmyslným termínem. Takový termín má smysl pouze tehdy, jde-li o „právo“. Pak lze prosazovat, aby bylo rovné. U manželství nejde o právo ale  o privilegium, které stát uděluje s jistým cílem a za jistých podmínek. Umím si představit, že by stát taková privilegia neuděloval. Ale byl bych proti, kdyby se je snažil rozšiřovat tam, kde jsou tyto cíle a podmínky přinejmenším sporné.

8. Jaký je Váš názor na zlegalizování adopce biologického potomka partnera/ky, případně legalizaci individuálních i společných adopcí stejnopohlavních párů v registrovaném partnerství?

Nevím nic o tom, že by taková adopce byla nelegální. Pokud vím, pak o adopci rozhodují příslušné veřejné orgány a ty mají za povinnost přihlížet při tom k zájmům adoptovaného dítěte. Soudím, že taková povinnost musí být zachována.

9. Co si myslíte o zákonem nucené sterilizaci osob při změně pohlaví?

Zdráhám se uvěřit, že pohlaví lze změnit. Zákonem nucenou sterilizaci bych za všech okolností považoval za zásah do práv jednotlivce, a to dokonce i u sexuálních zločinců.

10. Jste ochoten se k těmto tématům veřejně vyjadřovat na diskuzních forech, či veřejných debatách?

Dělám to celý život.

Zdraví
L. Jakl
Webdesign: Kabris|NET