Jakl prezidentem? A máte snad lepšího kandidáta?
Publikováno 01.06.2012 v kategorii: Ozvěna

Silné reakce se daly čekat. Ladislav Jakl je kontroverzní osobnost. Je člověkem, který se nebojí říkat politicky nekorektní názory veřejně a přímočaře, což mnohé rozpaluje doběla. Jeho oznámená kandidatura v prezidentských volbách tak rozhodně vyvolala velký poprask.

Do této doby jsem absolutně nevěděl, komu dát v nastávajících volbách hlas. Portfolio dosavadních kandidátů lze totiž charakterizovat buď destruktivním levičáctvím, případně beznázorovostí, euro-bezpáteřností, či případně vyhraněným populismem.

Dokážu pochopit, že Ladislav Jakl je mnohým nesympatický. Často totiž úspěšně a za hranou argumentuje i v případě, kdy by v diskusi ostatní dávno kapitulovali. Je to inteligentní, vzdělaný a sebejistý člověk nekonvenčního vzhledu, o jehož osobním životě se toho moc neví. Není se ani čemu divit, on sám ho nevystavuje plánovitě na odiv.

Mnozí ignoranti, kritizující ho za jeho údajnou podporu rasismu a extremismu, by možná velmi rychle uznali svůj trapný a hluboký omyl, pokud by byli schopni či vůbec ochotni (bez povrchních mediálních generalizací) k bližšímu poznání jeho názorů a především zázemí, ze kterého vychází. Totéž bohužel platí i pro další s ním spojená kontroverzní témata, jakými jsou odpor proti mediálnímu lynčování (byť sporných osobností), proti již průkazně vadné eko-alarmistické teorii, či proti všudypřítomné brutální manipulaci občana ze strany státu a jeho úředníků (za všechny uvádím jako příklad geniální text „Centra českých měst: oživením až k úplnému umrtvení“).

Ladislav Jakl je člověk se zdravým selským rozumem. Pragmatik s politicky velmi pevnými a často tvrdými názory, možná silně kontrastujícími s jeho „běžnou lidskou normálností“ a přívětivostí. Tu však mnozí nedokážou vnímat a nerozdýchají tak jeho politickou přímočarost. Do jisté míry je i dokážu i pochopit, ač s nimi obvykle nesouhlasím. Pokud tohoto protivníka nedokážou názoroví oponenti férově zdolat, snaží se mu alespoň zezadu důsledně okopat kotníky. A to je přesně to, co se momentálně děje kolem jeho prezidentské kandidatury ze strany běžných občanů i prominentních osobností. Nejen díky těmto všem zmíněným skutečnostem už ale jednoznačně vím, čí jméno ponese na počátku příštího roku můj volební lístek…

P. S.: Je mi zcela jasné, jaká odezva na tento text od mnohých přijde, kolik nadávek a neopodstatněných nařčení z „psaní oslavných textů na zakázku“ padne. I to je důkazem politické naivity a stádního chování majoritní společnosti – důkazem toho, co výše v náznacích popisuji. Tento text je jemným pokusem, jak alespoň nepatrně vybalancovat nepatřičný negativní povyk, který se po oznámení kandidatury rozpoutal. Článek vyjadřuje beze zbytku mé osobní názory a není ani v nejmenším ovlivněn jakoukoliv nátlakovou skupinou či organizací (mj. jsem neobdržel, jako vždy, žádný materiální či nemateriální prospěch za jeho publikování).

Zdroj

Webdesign: Kabris|NET