Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl: Život bez piva by byl jako ohluchnutí
Publikováno 05.04.2012 v kategorii: Rozhovory

Ve spořilovské restauraci První pivní tramway právě skončila další z pivních degustací. Spolu s ostatními členy První pivní extraligy se anonymnímu hodnocení pšeničných piv věnoval i tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl. Postavili jsme se na strategické místo mezi výčepem a záchody a pár minut si povídali.O jeho vztahu k pivu i o tom, co rád pije pan prezident.

Jaká kritéria musí pivo splňovat, aby vás zaujalo?
Ta otázka je sama o sobě částečně odpovědí, protože předpokládáte, že pivo má zaujmout. Hodně lidí ale něco takového od piva vůbec neočekává. Očekávají uhašení žízně. Od chleba také většina lidí nechce, aby je zaujal. Ale trefil jste se, já opravdu vyhledávám piva podle toho, zda mne zaujmout dokážou. Nejvíc mi chutnají piva, která jsou hodně osobitá, autorská, originální. Prostě piva, z kterých je evidentní, že na začátku byla idea „udělat to po svém.“ Přijde mi nesmyslné, když někdo má pár zbytečných milionů, zřídí si pivovar a pak teprve vymýšlí, co vůbec bude vařit. Má to být úplně obráceně – pivovarník by měl začít tím, že vymyslí, čím může obohatit paletu už existujících piv. Aby to bylo něco nového a vyjadřovalo to něco o něm. Když tohle z piva cítím, tak mě to pivo zaujme.

Přibližte prosím, jak vznikla První pivní extraliga…
Původně jsme plánovali, že uděláme jednorázovou degustaci. Vyprovokovala nás k tomu dost přestřelená kampaň jednoho pivovaru. Snažili jsme se hodnotit piva co nejkorektněji, nejseriózněji a nejobjektivněji. Pak se nám ta myšlenka na testování piv zalíbila ještě víc a rozhodli jsme se, že otestujeme zkrátka všechny české ležáky, které se dají běžně koupit – a vidíte, už to děláme třetím rokem.

ladislav-jakl-narocna-degustace Několikrát jste ale testovali i jiná piva, ne?
Ano, čas od času děláme ještě jakési vložené, speciální degustace, k nimž nás inspiruje nějaké aktuální téma. Když byla hádka mezi Bernardem a Prazdrojem o nejlepší nealkoholické pivo, testovali jsme nealko piva. Když Krušovice přišly s „pivem, jako tenkját,“ tak jsme testovali desítky. A dnes máme za sebou testování pšeničných piv, protože Prazdroj začal z Nizozemí dovážet pšeničné pivo Grolsch a uvádět ho do českého kontextu.

Loni jste byl spojen s vznikem „homosexuálního“ piva BuQvičák. Jak na to vzpomínáte?
To vzniklo úplně nevinně. Jeden z kolegů tehdy přišel na degustaci v krásných, lesklých kožených kalhotech. Dělali jsme si z něj legraci, že vypadá jako jemný chlapec přihřátého typu. A když už jsme se bavili o pivu, tak nás napadlo tu myšlenku dál rozvíjet. Přemýšleli jsme, jak by takové „homosexuální“ pivo mělo vypadat… Říkali jsme si, že určitě musí mít čtyři procenta alkoholu, určitě by mělo být narůžovělé – od toho se odvinuly úvahy, že by to asi mělo být pivo typu wit. Nejdřív ho kolega zkusil vyrobit homebrewingem a pak Petr Buriánek sestavil pivo, které jsme oficiálně pojmenovali BuQičák. Důležité je, že jednou z ochucovacích složek byla bukvice lékařská.

Pokud vím, tak to mělo docela úspěch, ne?
No, s tou myšlenkou jsme přišli loni v únoru, pivo se uvařilo v březnu a premiéru mělo v květnu. Nedisponujeme žádnou reklamní mašinérií, takže to nějak velká prodejní bomba nebyla. Ale když se ale potom v létě stala velmi frekventovaným tématem okázalá manifestace homosexuálů v Praze, tak jsem to téma znovu trošku oživil. Rázem se setkalo s obrovskou odezvou – a od té doby už Petr Buriánek udělal další dvě várky a letos určitě vyrobí ještě aspoň jednu.

Sem do První pivní tramwaye jste jednou dotáhl i pana prezidenta Klause, jak to tehdy probíhalo?
Tehdy to byla fakt přepadovka. Je to pár let nazpátek, pan prezident navštěvoval všechny pražské městské části a zajímal se, čím která část žije, jaké má problémy a tak. Jedna ze zastávek, kam nás hostitelé zavedli, byla pekárna, která je tady kousek naproti. A mě napadlo, že když jsem takhle blízko téhle mé oblíbené hospodě, že bychom ji mohli neplánovaně navštívit. Zavolal jsem Jirkovi Bejčkovi, jejímu majiteli, jestli tu náhodou není a nechtěl by přivést návštěvu. Řekl mi, že sice ještě má zavřeno, ale že tedy otevře. A já rychle musel zmanipulovat ten mohutný dav lidí, který šel s námi a který měl program nalinkovaný po minutách, a dovést celý ten průvod i se starostou a vedením městské části sem. Pan prezident si poseděl tamhle vzadu v tramvaji a byl spokojený.

Byl jste s panem prezidentem na pivu i někdy jindy?
Určitě, nekolikrát. Já se tedy snažím na něm po té pivní stránce už léta pracovat. Musím ale říci, že moje úspěchy v tomto oboru nejsou úplně valné (smích). Jisté pokroky u něj shledávám, ale jsou to vlastně spíš pokrůčky než pokroky.

Můžete tedy říci, jaké má Václav Klaus pivní preference?
Víte, pan prezident pije spíš víno. A co se piva týče, on je takový typický český pivař, který věří tradičním značkám, které zná z mládí. Minulý týden u oběda jsem kolem toho měl k němu i zásadní řeč. Říkal jsem mu: „Vy všichni silácky prohlašujete, které pivo je špatné a které je výborné. Ale chtěl bych vás vidět, jak si uděláte anonymí degustaci – klidně se vám může stát, že vám to dopadne obráceně.“

Vypadá to, že anonymní degustaci byste doporučil každému.
Ano, vždyť anonymí degustace jsou ohromná škola. Hlavně pro ty nafoukané, sebevědomé české pivaře, co dopředu vynášejí odsudky o něčem, co třeba ani neznají. Když si to zkusíte, tak vás to opravdu překvapí – najednou třeba zjistíte, že piva, která byste si v životě nekoupil, hodnotíte lépe než svoje favority.

ladislav-jakl Kolik měsíčně utratíte za pivo, kolik ho vypijete?
(Dlouze přemýšlí) No… Byly doby, kdy jsem byl hodně kvantitativní pivař, to jsem pil určitě hodně přes dvě stě piv měsíčně. Teď už tolik zdaleka nevypiju, zajímá mě spíš kvalita – což se samozřejmě promítne i do peněz. Doma mám docela velkou pivotéku, takových možná 150 druhů piva tam mám. Tím pádem občas ochutnávám zajímavá piva ze světa nebo nějakého mikropivovaru v pohodlí domova. A když jdu někam na pivo a můžu si vybrat, tak jdu jenom tam, kde mají co nejvíc druhů, abych je mohl za večer prostřídat. Pro mne opravdu není žádným zážitkem jít někam, kde budu celý večer pít jeden druh piva. I kdyby byl sebelepší.

Pivo je pro vás zjevně hodně důležité. Jak by váš život vypadal bez piva?
Musím říct, že už asi dvakrát mě tahle myšlenka napadla. Jaké by to bylo, kdyby mi pivo třeba zakázali doktoři. Život tím určitě nekončí, jistě by šlo žít dál a našel bych si něco jiného. Ale přirovnal bych to třeba k ohluchnutí. Ztratila by se mi zkrátka strašně důležitá dimenze mého života. Takže si to radši moc představovat nechci.

Jaroslav Sauer

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET