Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Jakl o jednáních mezi USA a Ruskem: Jde o vzájemné vymezení vlivů a zájmů po celém světě
Publikováno 19.02.2025 v kategorii: Rozhovory

Ladislav Jakl, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause, zhodnotil jednání USA a Ruska v Rijádu. „Při vyjednávání jde o mnohem víc než o Donbas. Jde o vzájemné vymezení vlivů a zájmů po celém světě,” uvedl v rozhovoru pro neČT24.

Včera u jednacího stolu v KSA byli zástupci tří největších světových dodavatelů ropy. Jak hodnotíte místo jednání a složení stran?

Nemyslím, že parametr produkce ropy byl tím určujícím pro složení účastníků jednání, ale tento postřeh je hezkým ukazatelem, že při vyjednávání jde o mnohem víc než o Donbas. Jde o vzájemné vymezení vlivů a zájmů po celém světě. Rusům nestačí nějaké kilometry čtvereční, chtějí prosadit váhu svého hlasu při řešení všech možných neuralgických bodů na všech kontinentech a ve všech oblastech zájmu. Američané jim k tomu mohou pomoci. Ale zadarmo to dělat nebudou. A když jeden chce a druhý může poskytnout, má silnější slovo při jednání o ceně ten nabízející než ten požadující. Jen to nesmí s cenou přehnat, aby se transakce vůbec uskutečnila.

Byla pro Vás překvapením absence zástupců evropských států, nebo jde o zákonitý výsledek slabé diplomacie většiny evropských zemí?

Možná v této absenci vidí někdo nějakou schválnost či politický políček. Je to ale, myslím, jednodušší. Státy EU plus Británie toho nyní moc nemají, co nabídnout, a ani nemají kapacitu zájmy velkých kluků citelně ohrozit. Klábosit s nimi v této fázi by tak bylo neproduktivní a neefektivní.

Fox News uvádí, že Moskva a Washington stanovily provedení voleb na Ukrajině jako jednu z klíčových podmínek úspěšného procesu řešení konfliktu. Přitom Zelenskyj prohlašuje, že na Ukrajině volby nikdo nechce. Může se Zelenskyj stát překážkou v mírové regulaci na Ukrajině?

Podle mne jde jen o vstupní vyjednávací pozici, takové bubu. Ano, legitimitu Zelenského lze do jisté míry oprávněně zpochybňovat, ale jeho případná výměna určitě není moment, do kterého by Američané či Rusové chtěli investovat nějak moc úsilí. Pokud bude schopen Zelenskyj zajistit plnění chystaných dohod ukrajinskou stranou, jeho (ne)legitimita nebude nikoho z architektů řešení zajímat. A pokud nebude mít sílu doma prosadit přijetí výsledků dohod, přestane být užitečný bez ohledu na to, zda je či není jeho prezidentování legitimní.

Podle slov ministra zahraničních věcí Marca Rubia by Evropská unie měla v určitém okamžiku usednout k jednacímu stolu, protože zavedla sankce proti Rusku. Znamená to, že role EU v jednacím procesu bude omezena na zrušení sankcí?

To asi ne. EU je přece také významným současným sponzorem ukrajinské strany. Nějaké karty tedy také má. Může rozhodnout o navýšení dosavadní pomoci (což nás občany členských zemí ovšem bude bolet) nebo o jejím utlumení. V nějaké fázi bude EU na tyhle věci jistě tázána.

Macron v Paříži svolal již druhý neoficiální summit lídrů EU. Ti však nebyli schopni naformulovat svůj plán pro Ukrajinu. Jaké další kroky očekáváte od Evropské unie v tomto směru? Schválí EU Trumpův plán, nebo se pokusí nadále samostatně podporovat Kyjev?

Tyhle neoficiální summity se mi jeví jako docela potrhlé. A hlavně referování o nich. Všichni se tváří, že prý se tam jedná o vyslání jednotek evropských členských zemí NATO na Ukrajinu bránit ji před Ruskem. O tom ale nikdy ani na minutu nebyla řeč. Ani jedna z těch zemí nechce vstoupit do otevřené války s Ruskem na ukrajinském bojišti. Snaživí novináři nám v každém článku o rusko-ukrajinské válce potisící opakují stejné věty, které nás mají i v záplavě nových informací udržovat v těch správných „narativech“. Tady ale zapomínají stále opakovat: vyslání takových jednotek absolutně není na pořadu dne za současné bojové situace. Přicházelo by v úvahu pouze tehdy, kdy by se na něm nejdřív dohodli účastníci mírové dohody. Tedy i Rusko. Takže by se mělo pořád dokola opakovat: pokud by Rusové (pochopitelně i Američané a Ukrajinci) jako součást mírového uspořádání schválili účast jednotek evropských zemí NATO, pak bychom mohli teprve vážně uvažovat o tom, kdo tam jaké jednotky pošle. A také by měli horlivci dodat, že funkce takových jednotek by nebyla „bránit Ukrajinu a odstrašovat před útokem na ni“, ale bránit dohodnuté uspořádání před narušením z jakékoli strany. Museli by tedy být připraveni bránit i Rusko před případnými útoky těch Ukrajinců, kterým by se dohoda nelíbila.

Vysvětlují nám to politici EU a hlavní média takto? Vůbec ne. Pěstují nám v hlavách bludy. A dodávám, že okázalé řeči o jakýchsi jednotkách, jejichž účast dosud nikdo neschválil, jsou bláhové i proto, že daleko spíše budou pozvány jednotky zemí, jako je Indie, Brazílie, Nový Zéland, Nepál, Srí Lanka nebo Nigérie.

Premiér Petr Fiala nedostal pozvánku na první summit do Paříže, a to i přesto, že ČR je jedním z lídrů EU v podpoře Ukrajiny – přijala největší počet ukrajinských uprchlíků v přepočtu na obyvatele, založila muniční iniciativu. Co to podle Vás znamená?

Já bych nebyl zase zbytečně škodolibý. Macron je chaot, dělá splašená teatrální gesta a nemusí si vždy na všechny vzpomenout. Příště zase omylem nepozve někoho jiného. V každém případě bude Ukrajina potřebovat peníze. Až se budou vybírat, jistě budou ti nejochotnější přispěvatelé pozváni.

Děkujeme za rozhovor!
Webdesign: Kabris|NET