Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Buď se můžu bavit s náckem, nebo zakažme i Lennona, píše Jakl
Publikováno 25.08.2011 v kategorii: Ozvěna

Prezidentský tajemník Ladislav Jakl se ohradil proti článku, který upozornil na jeho kontakt s neonacisty. „Nemám možnosti ani důvod lustrovat každého, kdo se mě něco chce zeptat,“ napsal Jakl o rozhovoru pro knihu, jejímž spoluautorem je manažer neonacistické hudební skupiny.

Jakl před časem poskytl rozhovor do knihy Deset tisíc extremistů, jejímž spoluautorem je manažer neonacistické hudební skupiny Conflict 88 Robert Fürych. Na přímý dotaz poté MF DNES řekl, že žádnou takovou knihu nezná.

Nyní pro list Právo napsal, že se o to, komu rozhovor poskytl, nezajímal. „Tuhle jsem poskytl rozhovor do knihy o bezdomovcích, tu třeba i do školního sborníku. Pokud jsou otázky korektní, nemám s tím problém. Důležité je přece, co říkáte, ne komu to říkáte. Knihu jsem neviděl, ani jsem nevěděl, jak se má jmenovat. Nevěděl jsem, jestli vyšla, a nekladl jsem tomu žádnou pozornost,“ napsal Jakl.

Spoluautor Deseti tisíc extremistů Jaroslav Smílek před časem MF DNES řekl, že Jakl „musí mít nějaký výpadek paměti“. Dodal, že je tajemník přijal na Hradě, text rozhovoru prošel e-mailovou autorizací a Jakl dostal jedno vydání knihy.

Jakl sám je muzikant, i když si nyní jeho kapela Folimanka Blues dává pauzu – v květnu jí zemřel pianista Robby Černý. Vyznává názor, že by státní moc měla nechat všechny zpívat – „nácky i pankáče“.

„Mezi kapelami jsou různé vypatlané makovice, které zpívají fakt nesnesitelné hovadiny (…). Ale je zatracený rozdíl mezi skutečným násilím, které je odporné v každé podobě a s jakoukoli motivací, a zuřivým zpěvem nějakých trubek,“ napsal před dvěma lety na svém blogu.

„Vím, že na počátku všeho je slovo. I na počátku odporného násilí. To nelze podceňovat,“ uznává Jakl, přičemž jedním dechem dodává, že nebezpečnější než „neuhlídání hranice mezi návodem k násilí a hulákáním frustrovaných pitomců“ je pouštět do muziky trestní právo.

Pak by totiž podle něj bylo nutné zakázat slavnou píseň Imagine. John Lennon v ní totiž zpívá o světu bez vlastnictví, majetku a náboženství, což Jakl definoval jako přímý návod ke komunismu, který lze vybudovat jen zabavením majetku a zavedením totalitního režimu.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET