Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Ladislav Jakl vyprodukoval čtyřprocentní růžové pivo BuQičák
Publikováno 19.08.2011 v kategorii: Ozvěna

Milovník piva a tajemník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, přispěl svou troškou do mlýna v aféře pochodu gayů Prahou. Vymyslel totiž název pro čtyřprocentní růžové pivo BuQičák, které se čepuje již v několika pražských restauracích. „Mám s přáteli spolek První pivní extraliga. Zabýváme se především anonymními degustacemi českých ležáků. Myšlenka vytvořit pivo pro homosexuály vznikla právě během jedné z takových degustací“.


Pivo BuQičák vzniklo v pivovaru Chýně pod vedením sládka Petra Buriánka poprvé už v půli května. To totiž právě probíhal Mezinárodní den proti homofobii.„Nápad na růžové pivo byl původně jen takový žert, ale dotáhli jsme ho do konce,“ sdělil majitel restaurace Zlý časy Jan Charvát, další člen První pivní extraligy. Prozradil také, že pivo je růžové díky květům z ibišku a má symbolická 4 % alkoholu. Aby dostálo svému názvu, je v něm zastoupena i bylina bukvice lékařská. Pít se prý dá i teplé.Název vymyslel Ladislav Jakl. Už první várka piva slavila úspěch, při příležitosti sobotního pochodu Prague Pride proto v několika pivnicích narazili sudy BuQičáku znovu. Podle Jakla chutná i heterosexuálům. Pivo má jemnou sladkou chuť a je snad až příliš navoněné po bylinkách. Mok pro tvrdé chlapy to evidentně není, jeho lehkou chuť by mohly ocenit spíše ženy. Třetinka piva vyjde na 30 korun, za půllitr dáte 45 korun.

„BuQičák má čtyřprocentní obsah alkoholu, styl piva Witbier, EPM 10,9 %. Složení: ječný slad, pšeničný slad, chmel: Sládek, ibišek, pomerančová kůra, koriandr, bukvice lékařská a svrchní kvasnice SafAle US-05,“ upřesňuje František Trantiny z První pivní extraligy.

Ladislav Jakl (1959)

Začínal na chebské Hradní 11. Koncem 70. let přešel na studium desítek pražských pivovarů, krušovic, gambrinusu a zejména černé 12 braník. Od poloviny 80. nastává dlouhé plzeňské období, které až od poloviny 90. let ustupuje zejména stoutům a domácím lokálním ležákům. V posledních 10 letech již jednoznačně převládají speciály domácích mikropivovarů, prosazují se pšeničná piva a zásadní podíl získávají vzorky z celého světa, zejména z USA, Belgie, Německa, Británie, Irska, Norska, Rakouska, Polska i velmi exotických destinací. Toto období je provázeno intenzivním studiem pivní literatury, četnými návštěvami pivovarů doma i v zahraničí, psaním pivních blogů, pořádáním ochutnávek a velmi neúspěšnými pokusy na poli homebrewingu.

Pivním krédem Ladislava Jakla jsou zejména tato dvě moudra od génia Michaela Jacksona (Velmi volně citováno.): „Vše, co považujete za normální běžné pivo, je jen větvičkou ohromného košatého stromu, zvaného světová pivní rozmanitost.“ A druhé: “Při ochutnávání nového piva nikdy nepožadujte, aby chutnalo jako něco, co znáte, nesrovnávejte novou chuť se svými zažitými vzorci, netrestejte ho za to, že chutná jinak, než jste čekali. Berte nové pivo prostě jako nějaký neznámý nápoj, který vás chce oslovit. Přijměte jeho hru, jeho jazyk. Buď vás osloví, nebo ne, ale nechte ho mluvit za sebe, nepožadujte, aby odpovídalo nějakému očekávání.“

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET