Licence Creative Commons
Licence Creative Commons
Obsah těchto webových stránek podléhá autorskému zákonu. Je možné jej dále šířit, při dodržení několika základních podmínek.

Více: Licenční ujednání >>
Tak trochu jiná knížka o pivu: Jakl a Kovářová napsali Pivaře a Blondýnu
Publikováno 08.01.2021 v kategorii: Ozvěna, Pivo

V nakladatelství Bondy vyšla kniha Pivař a Blondýna. O pivu si v ní povídají advokátka, spisovatelka a kdysi také ministryně Daniela Kovářová a rocker, publicista, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člen správní rady Institutu Václava Klause a prezident První pivní extraligy Ladislav Jakl. Pokud se ale někdo obává, že tu jde o spojení piva a politiky, může být v klidu. Jde výhradně o zlatavý mok a čtivou formou sepsaný návod, jak pivo poznávat a všemi smysly si ho vychutnat.

Regály knihkupectví jsou dávno plné knih o víně, pěstování a zpracování hroznů, výrobě, servírování, párování s jídlem, a to z odborného enologického hlediska i okem a chuťovými pohárky nadšených amatérů. A díky bohu, to samé se dopřává v posledních letech i příznivcům chmele, sladu, zkrátka piva.

A už to nejsou jen tlusté bichle, znalci velebené obří encyklopedie autorů jako je Michael Jackson (neplést se zombie zpěvákem) nebo Berry Verhoef nebo odborné chemicko technologické studie paní profesorky Gabriely Basařové.

Už pár let platí, že si počtou i laici a touhou po pivním poznání hnaní pivomilci. Jako když třeba rozhlasák Filip Nerad přišel s pivo-cestopisem Pivní království Belgie, Tomáš Maier z České zemědělské univerzity s vědeckým pojednáním Minipivovary a řemeslné pivovary, novináři Pavel Borowiec a Marcela Tytzlová s Knihou o pivu, což je podrobný, leč laikům srozumitelný, pohled na vše kolem piva se zvláštním zřetelem na párování s jídlem a kupou receptů. 

Pěknou knižně pivní osvětu už před lety stvořili z rozhlasového seriálu redaktorka Jolana Nováková se sládkem Františkem Richterem (Pivo jako křen) a kromě dalších a dalších publikací by neměl zapadnout ani třeba Český pivní atlas Kryštofa Materny a Jiřího Hasmana. 

Což je v propagaci trochu pozapomenuté dílo, které do neuvěřitelných detailů potěší oko každého milovníka map, pivovarů a pivních statistik.

Kterak Blondýna objevuje pivo

Zajímavé ale je, že přibývají autorsky genderově vyvážené publikace. Čímž se konečně dostáváme k Jaklovi s Kovářovou, Pivaři a Blondýně. A zaplaťpánbůh za to. Protože už dávno neplatí, že pivo je z většiny chlapská záležitost. 

Čtenáři Hrabalových Postřižin a diváci Menzelova filmu o tom ví své. Ostatně smyslnost paní Maryšky a její láska k pivu sálá i z téhle knížky, vydané krátce před Vánocemi nakladatelstvím Bondy.

Pivař a Blondýna mají jednu zásadní výhodu – oba jsou zkušenými mistry slova, publicista a spisovatelka, čte se to samo. V podstatě jde o beletrii, příběh. Dialog pivaře, který o pivu ví (skoro) všechno s dámou, která ho teprve objevuje a postupně také objeví.

Přijde na to, proč si každý druh piva žádá jinou, ale každopádně čirou a čistou, sklenici, že pivaři nejsou slepice, kterým by v restauraci stačil jeden (výčepní) kohout, že nejen chmelem, ale i bylinkami nebo kořením živ je sládek, co je a jak vzniká IPA (India Pale Ale), pšeničné nebo stout, jak velké je mistrovství uvařit podařený ležák a ještě víc pak kvalitní výčepní pivo – v českých luzích a hájích nejčastěji desítku, že není kyseláč jako kyseláč, nebo jak pivo vylepší suché chmelení a jaká piva si dopřávat na jaře, v létě i zimě.

Přivonět, ochutnat, vychutnat

Láďa s Danielou na 180 stránkách prozkoumají, kde se pivo vzalo, proč je takové či onaké, čím se liší stovky pivních stylů a druhů. To vše vztaženo ke spoustě konkrétních značek piv, nejčastěji od rukodělných pivovarů, rozprostřených od Chebu po Hrčavu a od Varnsdorfu po Studánky (ano, i na ten pivní zeměpis dojde).

Oba mají společné, že si pivo vychutnávají. Stejně jako vínoznalec si ho nejdřív prohlížejí, čuchají k němu, pak ochutnají, zkoumají, jaké má doznívání. I na to párování jídla a piva přijde řeč. 

Je nanejvýš důležité…

Láďa představí svou vskutku originální terminologii homopárování (svůj k svému, tedy třeba lehká piva k lehkým jídlům) a heteropárování (co třeba zkusit k tučným jídlům lehčí summer ale nebo spontánně kvašený lambik?).

Dohromady z toho všeho čiší ženská vášeň i chlapský rozum, to vše zabalené do myšlenky – víme toho o pivu hodně, ale pořád ne dost a namachrovaní rozumbradové, co se tváří, že sežrali všechnu pivní chytrost světa, ať se jdou bodnout. Protože „není důležité toho o pivu mnoho vědět a znát. Je ale nanejvýš důležité umět si piva užít“.

Je to prostě knížka pro každého, koho pivo baví, komu chutná a chce se dovědět něco víc. A kdo chce kromě své roky osvědčené značky vyzkoušet i některé ze stovek jiných chutí a vůní pestrého pivního světa.

Zdroj
Webdesign: Kabris|NET