Pod svícnem bývá největší tma, rčení, které by se dalo aplikovat na pondělní setkání rebelů pod záštitou Petra Hampla. Odehrálo se totiž takříkajíc v Řeporyjích tamnímu starostovi Pavlu Novotnému (ODS) „přímo pod okny“.

„Extrémní starosta“, který nedávno „vyhlásil válku“ samému Putinovi, asi nebyl rád, že se mu v Řeporyjích jen kousek od radnice scházejí takové „živly“: sami se mají za rebely a současný disent, novináři je většinou mají za konspirátory.

Nejméně v oblibě je pak mají někteří příznivci a členové Pirátské strany, kteří překazili jejich původní místo setkání v hospodě na Slamníku.  

„Extrémní starosta“, jak se Novotný tituluje ve svém pořadu na Mall TV, ovšem nijak nezasáhl, ač se to prý podle toho, co se dalo vyčíst ze sociálních sítí, čekalo. Na místo kvečeru dorazili jen místní strážníci, kteří zjišťovali, zda akce skončí spořádaně do policejní hodiny.

Sociolog Petr Hampl, který souběžně s akcí slavil narozeniny, v úvodu řekl:„Jedná se o běžný raut s nějakým přípitky. O nějaké setkání s rautem, rozhodně to není politická akce.“

Úvodem začal provokativně, když připomněl, že v lednu se narodil známý jižanský generál Robert Lee. Připomněl i lednové narození dalšího jižanského generála, Stonewalla Jacksona. Oba tito generálové bojovali v americké občanské válce na straně otrokářského jihu, tedy Konfederace jižanských států, které usilovaly o odtržení od Unie.

Generál Lee byl ostatně i promítán na pozadí místa, kde Hampl přednášel. V prostoru visela i konfederační vlajka či starší vlajka Unie, tedy sdružení severních států bojujících v americké občanské válce proti Konfederaci pod vedením Abrahama Lincolna.

Těžko říct, proč v prostoru vlála vlajka Konfederace, která je v USA obecně považována za vlajku, již mají v oblibě rasisté a xenofobové. Hampl to ovšem vidí jinak.

Hampl a konfederační vlajka

„Nechci se pouštět do nějakých historických výkladů, ale ať to historické období vnímáme jakkoliv, nelze popřít, že minimálně v posledních sto letech ta jižanská vlajka začala být vnímána jako symbol rebelství, nezávislosti, odporu proti centrální moci, odhodlání žít po svém, ochoty postavit se na odpor,“ vysvětlil, jak to vidí on. „V českém prostředí pro to máme slova nejen rebel, ale i buřič nebo kacíř,“ vysvětlil a dodal, že rebelství „někoho naplňuje nadšením a jiného děsí, a to proto, že je onen člověk podle Hampla „zvyklý žít tak, jak je mu nařízeno a co si má myslet“. „Nelze ale popřít, že za těch 3 000 let naší civilizace to byli spíše ti rebelové a kacíři, kteří posouvali společnost kupředu,“ sdělil Hampl.

Na setkání do Řeporyjí Hampl sezval podle svých slov „pár lidí“, kteří se podle jeho názoru v posledních letech projevili tak, že „mají co říct k otázce kacířství, otázce rebelství“.

Mezi ně patřila například bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, poslanec Jaroslav Foldyna z ČSSD, filozof Jiří Hejlek, spisovatelka Lenka Procházková, bývalý politik ODS a krátce i primátor Prahy Igor Němec.   

„Je mi 60 let a na tom čísle je zajímavé, že jsem přesně 30 let žil v komunismu a 30 let potom. Těch prvních 30 let, kdy jsem nasbíral rozum a když jsem říkal své názory, tak jsem byl pod vlivem štvavých vysílaček a amerických centrál. A teď jsem v té druhé půlce života, když říkám svůj názor, tak jsem pod vlivem ruských serverů a fake news. Tak chci říct, že to, co tady budu říkat, je skutečně můj názor,“ uvedl Igor Němec na úvod, přičemž jej odměnil smích diváků.

V krátkém proslovu hovořil obecně řečeno o lidech, kteří žijí tak, že kopírují ostatní, vzhlížejí ke vzorům, kterých si krátce před smrtí neváží, o lidech okradených o svobodu ducha a o identitu, kterým život odžili jiní. „Fakticky nikdy nebyli svobodní. Snad ani nežili, neb nikdy v životě nerealizovali žádné své svobodné rozhodnutí, nepřetržitě se hnali tam kam ostatní,“ uvedl. Těžko, co si z jeho projevu vzít, snad aby lidé žili autenticky, jelikož Němec mluvil celkem obecně.  

VIDEO: SETKÁNÍ REBELŮ V ŘEPORYJÍCH

Následně uvedl Hampl „rebelku, spisovatelku a paní, které se podařilo, že je za každého režimu proti režimu, ať je ten režim jakýkoliv“, Lenku Procházkovou. „Lenka bude vždycky jednat podle svého svědomí a bude neřiditelná,“ pochválil ji Hampl.

„Těšila jsem se na dnešní večer jako starší člověk, který se těší do atmosféry svého mládí,“ uvedla vtipem. Pro svůj příspěvek vymyslela Procházková nové slovo „lživot“. „Tento novotvar nazývá život ve lži. Uvíznutí ve lživotě je pak logicky lživoření,“ vysvětlila spisovatelka.

Chvíli hovořila o antickém filozofovi Sókratovi a jeho konci. „Sókratovi následníci jsou napříč časem spřízněni volbou hledat pravdu. A tím sloužit celku, svým bližním. Jenomže nutit bližní k přemýšlení zůstalo riskantní činností,“ uvedla. „Koloběh rebelantství proti lživoření se drží více než 2 500 let po Sókratově smrti,“ dodala.

Podle Procházkové se v Řeporyjích sešla spousta rebelů. „Jeden zaplněný hostinský sál rebely může pro pozorovatele působit jako zanedbatelné  množství, pokud to srovnává s Letnou. Tam se ovšem kvantita nezměnila v kvalitu,“ uvedla.

Procházková se opřela do „čučkařů“

Přeměna kvantity v kvalitu je ovšem podle Procházkové v českých dějinách opakující se jev. „Zřejmě proto chtějí čučkaři škrtnout z dějepisu právě kapitoly o národním obrození, protože to se také zrodilo při pokecu rebelů v hospodě,“ uvedla. Slovy čučkaři narážela zřejmě na BIS, kterou tak celkem nedávno označil prezident Miloš Zeman. Právě BIS hovořila ve své poslední výroční zprávě o tom, že je výuka dějepisu v českých školách zatížena sovětským výkladem dějin, panslovanstvím a národním obrozením.

Mnozí se tehdy pozastavovali nad tím, proč se česká civilní kontrarozvědka ve své výroční zprávě vůbec výukou dějepisu zabývá a proč jí vadí zrovna takové věci.

Zpět k Procházkové. „Chci poděkovat organizátorovi, že pro náš slet vybral právě řeporyjskou Sokolovnu,“ uvedla a sálem se rozezněl hromový smích a potlesk zřejmě s odkazem na starostu Řeporyjí Pavla Novotného.

Humor je podle Procházkové důležitým prostředkem předávání národního kódu z generace na generaci. „Pro ty, co úkolují čučkaře, je ale předávání národního kódu zavrženíhodnou tradicí, kterou je nutné zrušit a místo ní zavést plošné čipování jako kdysi obojky otroků,“ opřela se opět Procházková do BIS. „Nic není ztraceno, dokud to nevzdáme my sami,“ zakončila projev.

Hampl se následně v krátké přestávce pochválil a vytasil se s tím, co mu jednou prý řekl jeho kamarád. „Petře, jít na tvoji přednášku je jako jít na striptýz. Ono to není zakázané, ono to není protiprávní, ale nechceš, aby lidi věděli, že na tyhle věci chodíš,“ zažertoval a ocenil jej smích plného hospodského sálu. „A to byl jeden Hampl a teď si vemte, co všechno se tady dneska odehrává, a to není zdaleka všechno.“

Posléze vystoupil filozof Jiří Hejlek. Ten se podle svých slov zabývá filozofií, sociálními vědami a jazykem. Hampl krátce v úvodu před jeho vystoupením řekl, že jeden vedoucí katedry jedné nejmenované univerzity v minulosti ztratil místo kvůli tomu, že Hejlka nechal učit.

Hejlek: James Dean byl jako rebel bez příčiny rozmazlenej, nesnesitelnej spratek

Hejlek se ve své řeči věnoval původu slova „rebel“ sahajícímu do antiky. Rebelie byla povstání porobených národů. Rebelem byl ten, kdo se znovu vrhal do války. Připomněl i selské rebelie 17. a 18. století. Útlak porobených národů se změnil v útlak nižších vrstev. „Doufám, že nedopadneme jako sedláci u Chlumce,“ zažertoval a opět jej odměnil smích. Dále vysvětloval, že bychom měli raději užívat výrazu rebelant než rebel. „Rebelovat se musí kolektivně. Rebelii musejí páchat široce zorganizované a odhodlané davy, jednotlivý rebel je v podstatě kravina,“ uvedl.  

Drsně se otřel o demonstranty proti Babišovi z Letné, jejichž manifestace svolávala iniciativa Milion chvilek pro demokracii. „Na Letné si myslí, jak jsou všichni obrovští rebelové, netýká se to jenom milionových chlívků, ale i dalších lidí. Dnešní trend je přeznačkovávat negativní pojmy na pozitivní. Vezměte si, jak mladí lidé rádi volí ty Piráty. Dneska je skoro zakázané slovo homosexuál, ale je povoleno slovo gay, které je přitom původním posměšným výrazem pro homosexuála. Všimněte si, jak se to přepólovává, jak se to otáčí,“ uvedl Hejlek.

Připomněl Jamese Deana ve filmu Rebel bez příčiny. „Je to nafoukanej, nesnesitelnej, rozmazlenej fracek. Tendence je dneska chápat rebelství takto,“ kritizoval legendární americký snímek.

„To je srdce rebela. Přijde na rebelskou schůzi a řekne, že rebelství je vlastně špatně,“ ocenil Hejlka Hampl.

Následně se do toho rázně opřel další z pozvaných, rebelantský poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna, který jde pomyslně proti oficiálnímu proudu strany. „Mám takové tušení, že na vedení České strany sociálně demokratické nebude úplně dobrá nálada, až tohle uvidí,“ komentoval Hampl Foldynův příchod na scénu.

Foldyna uvedl, že je za rebela i ve své rodné straně. Když se podíváme nazpět, tak si říkáme, kam jsme to od roku 1989 došli, začal Foldyna. Tehdy chcípala Československá televize na Zelenku, dneska Česká televize chcípá na Dvořáka, „sekl“ Foldyna do veřejnoprávního média, když odkázal na starý předrevoluční vtip, který zní: „Prase chcípá na červenku, televize na Zelenku.“ „Měli jsme svazáky, když se nad tím zamyslím, ti svazáci občas udělali něco pořádnýho. Šli a tu a tam vysadili les, ale dneska přijdou na Letnou a řvou tam,“ kritizoval Milion chvilek Foldyna.

Svěřil se s tím, že už prý vidí, jaké články se budou o setkání v Řeporyjích psát a s jakými titulky.

Rázný Foldyna

„V Řeporyjích se sešli náckové dneska. Už vidím ty titulky. V Řeporyjích se sešli náckové,“ svěřil se Foldyna. Posléze zavzpomínal na to, jak vypadalo logo ČSSD před třiceti lety, kdy do strany vstupoval, že tam bylo ozubené kolo a klasy a nápis „strana slušných lidí“. Prý si hned představil, čí ta strana je, že je to strana pracujících: zemědělců a dělníků. „Akorát ten nápis slušných lidí bych tam dneska necpal, aby mi hned nedal po papuli někdo,“ zažertoval.

Posléze pokračoval ostře kriticky. „Za těch 30 let nám začali brát symboly,“ zahřímal Foldyna s odkazem na proměnu národních dresů. „Dřív tam měli toho lva a dneska tam mají takovej obrázek, lvíčka. Dřív tam byla červená, modrá bílá a šup, dneska tam běží v něčem zeleným. Oni nám berou symboly,“ uvedl poslanec. „Aby nám mohli vzít národní identitu, jako sociální demokracii vzali ten znak,“ zahromoval a sál tleskal. „A teď nám chtějí brát i biologickou identitu, že jsme homofobové. Co vlastně chtějí z nás? Beztvarou masu. Sežerte si ty rohlíky, co my tady vyprdneme z toho nekvalitního. Jezte, nepřemejšlejte, my to za vás vymyslíme, my víme, co je pro vás dobrý, to je hrozný,“ uvedl Foldyna.

„Já nejsem nějakej filozof a myslitel. Jezdil jsem na lodi. Měl jsem úkol dovézt tu loď do toho Hamburku, spolehlivě, těch 1 500 tun. Dřív jsme v politice věděli, co děláte dobře. Dnes ve Sněmovně jsou diskuse, že nevíte, co ty lidi vlastně říkaj. Oni jsou neskutečný, když jste upřímnej a přímej, tak jste drzej. Populismus je všechno, co řeknete, že se má udělat pro lidi, děkuji za pozvání, díky moc,“ zakončil Foldyna a odměnil jej hromový potlesk.

Přes počítač se posléze s osazenstvem řeporyjské Sokolovny spojil z Německa člen AfD s českými kořeny Petr Bystroň, který hovořil poněkud záhadně až konspiračně o politickém boji, který podle něj v Německu zuří mezi establishmentem, což jsou příznivci migrace a „příznivci nové totality“ (Bystroň skutečně tento výraz použil), a politickými rebely, kteří stojí v opozici proti nim. Tento boj se podle Bystroně rozlézá i za hranice Německa včetně České republiky.

„Začíná to ve virtuálním prostoru. Sami to znáte, cenzuru obsahu na internetu, vymazávání facebookových stránek, youtubových kanálů, pokračuje to nátlakem na hospodské a rušením rezervací na poslední chvíli, znemožňováním vystoupení na univerzitní půdě, znemožňováním svobodné diskuse,“ uvedl Bystroň. „A končí to zapálenými auty a fyzickými útoky na exponenty dnešního disentu, dnes bychom řekli rebely a jejich vyhazováním z práce,“ zakončil s tím, že zná spousty svých kolegů, kteří přišli kvůli svému přesvědčení o místo.

K závěru vystoupil Ladislav Jakl a zavzpomínal. „Narodil jsem se do světa, kde být rebelem byla částečně nutnost a bylo to i příjemné,“ uvedl Jakl o minulém režimu. „Rebeloval jsem každou vteřinu, vším, co jsem dělal,“ dodal s tím, že to byl jeho životní styl. Cítil se přitom prý lepší a statečnější než pitomci kolem něj. Rebelství bez příčiny je podle něj laciné. Svěřil se s tím, co zažil v tramvaji, když se vracel z jednoho flámu před čtyřiceti lety a potkal slušně oblečenou rodinu mířící na mši. Autentické rebelství, rebelantství je podle něj spojeno se slovem „oběť“. Jakl vytvořil také novotvar, slovo  „michprd“. Neprozradil ovšem, co toto záhadné nové slůvko znamená.

Zdroj