Co to je takový hazard? Při každém svém kroku, každou vteřinu svého života činíme rozhodnutí, která sebou nesou určitá rizika. Pokud budeme za každým rohem čekat bubáka, zlého mimozemšťana nebo odkryté víko od kanálu, jsme zralí na léčení stihomamu, protože se bojíme udělat krok. Eliminovat přiměřené riziko ze života nelze. Jde ale o to slovo „přiměřené“. Patří k němu termín „přiměřená opatrnost.“ Tisíckrát denně se rozhodujeme, zda přijmeme jisté riziko (protože je nízké a protože se nechceme nechat zcela svazovat), nebo zda riskovat raději nebudeme, protože rozumnou úvahou poměříme, že riziko je větší než cíl, kvůli kterému ho eventuálně máme postoupit. Pokud takovou úvahu ze svého života vytěsníme, nejde už o přiměřené riziko, ale o hazard. Riskujeme zbytečně moc, když přitom získat můžeme jen málo. Riziko podceníme, zisk postoupením rizika přeceníme. Může nám to chvíli vycházet, ale statistika je neúprosná: tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se jde pro pivo. Co to plácám: až se ucho utrhne.
Takže si pro názornost vyjmenujme typické příklady hazardu, kterému bychom se v nadcházejícím roce měli vyhnout.
Tahat tygra za fousy. Mít sex s neznámou ženou. Předjíždět v nepřehledné zatáčce. Nevzít si šálu do mrazivého počasí. Jíst jídla vykazující známky zkaženosti. Pít prošlá piva. Dobíhat autobus. Nerozumně se zadlužit. Jet nočním metrem bez doprovodu. Lyžovat bez helmy. Mít sex se známou ženou vykazující známky zkaženosti. Skákat do vody s neznámou hloubkou. Volit strany podle líbivých hesel. Mít sex s helmou. Lézt po hromosvodu do ložnice známé ženy bez známek zkaženosti. Ještě jsem mohl napsat něco o hazardu spočívajícím v sexu s ženou neznámé hloubky, ale dost srandiček. Však si rozumíme. Hlavu nemáme od toho, abychom dělali bezhlavá rozhodnutí, tedy abychom hazardovali.
Dalším zlem, které na nás může v příštím roce číhat, jsou závislosti. Třeba taková závislost na každovečerním sledování televizních zpráv. Tam nám žádné varování nenapíšou, přesto může jít o závislost ničivou. Zničí vám náladu, jste pak nerudní ke svému okolí a okolí je pak nerudné na další okolí. Jsou ale i jiné závislosti. Třeba chodit na ryby. Rodina trpí vaší vášní, strádá bez vás, ale vy si holt nemůžete pomoct. Nebo když někdo propadne modelařině. Co peněz a času taková závislost může spolykat, jak snadno může rozvrátit rodinné štěstí! Nebo závislost na počítačových hrách! A když už jsme u hrachu, taková závislost na hrachu se může zdát i povznášející, ale může zavánět také pěkně nepříjemnými důsledky.
Úplně nejhorší ale je, když se hazard se závislostí skloubí. Když hazardujeme s možnou závislostí, nebo když jsme závislí na adrenalinu z hazardních situací. To už jsme blízko pasti nejhorší: přisuzovat slovu hazard a slovu závislost jen jeden jediný profláknutý význam. Třeba nějaké formě zábavy. Hazardovat s tímto krátkým spojením nejenže přináší závislost na jednouchém myšlení, ale také jsme blízko tomu, abychom podpořili hloupá rozhodnutí, která si slova hazard a závislost dávají do štítu.
