Dvakrát mladší muž mě nejméně desetkrát, patnáctkát uhodil. Devět dnů jsem bolestí nespal. Mnoho týdnů jsem se bez bolesti nemohl hnout. Ale našli se novináři, kteří zatoužili si taky bouchnout.

Myslím, že takové novináře ani nenapadne, jak se žije člověku, který je terčem fyzického útoku pro své postoje a ještě o sobě musí číst hnusy. Po pachatelích se nikdo neptá, to nikoho nezajímá. Atrakcí je jen škodolibá radost z újmy na tom, kdo si to přece zaslouží.

Před těma dvěma měsíci jsem neběhal po redakcích ani policejních služebnách. Jen jsem se svěřil svým blízkým a přátelům. A někdo z nich se svěřil médiím a policistům. Do této chvíle jsem jen odpovídal na jejich dotazy. Sám od sebe jsem se dosud nevyjádřil. To činím až teď, i když vlastně také v reakci na média.

Média zajímá jen to, že mě můžou dát do souvislosti s nějakým násilím. A není jim divné šířit obhajobu jednoho z útočníků, aniž ho konfrontují jakýmkoli dotazem. O mně je možné si zjistit cokoli, co jsem kdy řekl, napsal. O útočnících žádnou životní historii nikdo nepotřebuje. Nikoho nezajímá, co jsou zač, jaké jsou jejich motivy a názory. A tahle asymetrie médiím nepřipadá divná.

Policie v obou případech vedla nějaká šetření. S nějakým závěrem. Prý. Já totiž o tom nic nevím, až dosud jsem nedostal žádné vyrozumění. Místo toho obě policejní pracoviště i dotyčný komunální úřad čile komunikují s médii. Coby poškozený mám hledat výsledky šetření v novinách, asi. Už nevěřím v nějaký spravedlivý konec. I když: on žádný konec nebude. Doba zostřené pravdy a lásky teprve nastává.

Jak její odlesk reflektují média, ukazují následující řádky. Jsou ilustrací, jak vypadá dnešní angažovaná žurnalistika.

Nejdříve esemesková výměna z minulých dnů:

Vazeny pane Jakle, chtel bych Vas pozadat, az budete mit chvili, dejte mi, prosim, vedet. Zavolal bych Vam, bylo by to na minutku. S uctou Jan Horak, Aktualne.cz

Dobrý den. Pošlete mi, prosím, svou otázku touto cestou.
L. J.

Vazeny pane Jakle, tento tyden obdrzel Urad mestske casti Praha 1 spis k prestupkovemu rizeni, ktere se tyka Vas a dalsi osoby. Dovolte mi, prosim, polozit Vam v teto souvislosti nekolik otazek. Chtel bych se Vas zeptat na nasledujici:
1. Uz Vas urad vyzval, abyste se v ramci prestupkoveho rizeni dostavil a incident vysvetlil?
2. Jake je Vase stanovisku k tomu, ze jste podezrely z prestupkoveho jednani?
3. Trvate si na tom, ze jste se v konfliktu fyzicky neangazoval?
Chtel bych Vas pozadat o co nejrychlejsi odpoved, kterou Vam cas dovoli. Dekuji za jakoukoliv reakci. S uctou Jan Horak, Aktualne.cz

1. Ne.
2. Nevím nic o tom, že bych byl z něčeho někým podezříván.
3. Téhle otázce moc nerozumím.
Zdraví
L. J.

Vazeny pane Jakle, diky za odpoved. Zkusim otazku posledni otazku preformulovat: jste si jisty, ze jste druheho ucastnika konfliktu neuderil?

Nevím, proč bych měl na svých dosavadních výpovědích cokoli měnit nebo k nim něco dodávat (možná tak leda fotku – viz obr.). Já útok popisuji od prvních minut pořád stejně, nezkonstruoval jsem nějaký příběh po dvou týdnech porad s právníky.

++++++

Zajímá vás, co z této esemeskové výměny uvařili v Aktuálně? Tohle:

Jakla čeká výslech kvůli rvačce v metru. Nevím, že jsem podezřelý z přestupku, říká

Tak jsem došel k závěru, že už se konečně ozvu.

1. Aktuálně tvrdí, že šlo o rvačku. Má to v titulku i v první větě. Odkud to ví, to čtenářům nesděluje. Že by se takové slovo objevilo v nějaké tajné, pouze redakci Aktuálně známé policejní nebo úřední zprávě? Nic takového. V Aktuálně si to slovo vymysleli, protože kdo se účastní rvačky, je přece rváč a jako rváče mě chtějí svým čtenářům prezentovat. A také tím – bez udání zdroje – automaticky přejímají sebeobhajující interpretaci onoho útočníka. Tedy ne že se mi snažil dát co největší počet ran s co největšími zdravotními následky, ale že jsme se tak nějak oba rvali. V titulku také píší jen o mně, protože jen o mé osobě přece chtějí psát v ošklivých souvislostech. Kdyby byli korektní, napíší: „Jakl a neznámý muž“, nebo „Muž, jehož totožnost dobře známe, ale vám čtenářům ji nesdělíme, a Jakl…“ Titulek také klasicky předvádí, jak cokoli, co řeknu já, uvedou distančními slovy „“údajně“…“prý“… „tvrdí, že“…“Jakl říká“, zatímco tvrzení svého chráněnce přejímají za vlastní a předkládají čtenářům jako fakt.

2. V Aktuálně si notují s mluvčím Úřadu Městské části Praha 1, který redakci pilně sděluje, že se dotyčným spisem zabývá příslušné pracoviště, že budou výslechy, že mohou být rozdány pokuty. Je ohromné, že vybrané redakci úřad takové věci tak hezky vypoví, ale já jsem žádné takové vyrozumění dosud nedostal. Už měsíc si čtu v různých médiích, že policie ukončila šetření, že se jí nepodařilo prokázat spáchání trestného činu vůči mně a že předává k posouzení městskému úřadu, zda nedošlo alespoň ke spáchání přestupku. Mně ovšem za celý tento měsíc policie nic takového neoznámila. To mám listovat médii, abych se dověděl, jak pokročilo šetření, které se mě bolestně týká? Média ale už měsíc mají jasno, že prý jsem z něčeho podezřelý. O podezřelém člověku se mluví výhradně v souvislosti s vyšetřováním trestného činu, jde o možného pachatele, který se takto označuje až do chvíle, než je z okruhu vyšetřovaných vyloučen, popřípadě obviněn. Ale to slovo zní tak hezky kriminálně, tak proč ho nepoužít proti člověku, kterého redakce nesnáší a léta o něm lže.

3. Fantastické je, že Aktuálně přesně ví, jak se útok na mou osobu odehrál. „Incident se odehrál 25. května po jedenácté hodině večer mezi stanicemi metra Florenc a Náměstí Republiky. Daniel R. zahlédl Jakla ve voze metra, o radním velké vysílací rady mluvil vulgárně. Následoval fyzický konflikt, při němž si oba muži vzájemně vyměnili několik úderů.“ A tohle vše ví Aktuálně odkud? Byl jejich reportér u toho? Kdepak. Zcela nekriticky a se samozřejmostí přejímá dva týdny s právníky konstruovanou obhajobu onoho útočníka. Dokonce redakce ani nepíše „podle druhého z účastníků konfliktu…“. Napíše to jako své vlastní ověřené tvrzení.

4. Dále Aktuálně tvrdí, že je závěr kriminalistů v ostrém kontrastu s mým svědectvím. A to na základě jediného citátu policejního mluvčího: „Obě osoby jsou podezřelé ze spáchání přestupku.“ A z této věty nějak plyne ostrý kontrast? Ne, jde jen o to, čemu mají čtenáři Aktuálně uvěřit. Výrok policejního mluvčího vypovídá jen o tom, že se věc policii nepodařilo objasnit jako trestný čin a že nechce předjímat šetření o přestupku. Nic víc.

5. Mimořádně odporný je od Aktuálně obrat, že jsem „šířil verzi“. Aha. Tak mé svědectví, podané mým nejbližším už v prvních minutách po napadení, je podle Aktuálně „šířením verze“, verze pilovaná dva týdny s advokáty na základě studia mého svědectví není uvedena ani jako výpověď druhé strany, ale má podobu prostého neutrálního popisu. To je školní příklad manipulace jak vyšitý.

6. Aktuálně potřebuje, aby se čtenáři naučili pohádku o zlém Jaklovi zpaměti, tak ještě jednou opakuje “Vzhledem k závěru policie je zřejmé, že se incident odehrál jinak a Jakl v něm sehrál aktivní roli.“ Vzhledem k jakému závěru? Copak někdo učinil nějaký závěr? Zná ho redakce? Já ani veřejnost ne. Ale nezná ho ani Aktuálně. Nepotřebuje dokládat své tvrzení. Vede spravedlivý boj proti nepříteli, vůči kterému je dovoleno vše.

7. Barvitou ukázkou, jak Aktuálně zachází s mými výroky, je následující pasáž. „Nevím nic o tom, že bych byl z něčeho někým podezříván, řekl Aktuálně.cz Jakl. Jeho tvrzení může vycházet z toho, že úřad ještě řízení oficiálně nezahájil.“ Opět to slovo „tvrzení“, používané jen u mých vět, nikdy ne u vět toho útočníka. Plus kouzelné slovo „může“. To si milý čtenáři přelož, jako že nemusí, že to klidně může být i moje lež. Nuže, já nic takového opravdu nevím, opak by byl snadno prokazatelný dokladem o převzetí nějaké obsílky. Žádnou takovou jsem ale neobdržel.

8. „Účast obou mužů coby podezřelých z přestupku je překvapivá vzhledem k tomu, jak o incidentu původně informoval Jakl – Seděl jsem na sedadle a najednou kdosi nade mnou zvolal: ‚Ty seš Jakl, ten lídr SPD.‘ A začal mě mlátit do hlavy a ramene. Pak mě strhl na zem a na zastávce hned utekl, vyprávěl Jakl serveru Echo24,“ píše Aktuálně. Opět hezké slovo „vyprávěl“. Čtenář má pochopit, že vyprávějí se bajky. Najdeme taková distanční slova u popisu obhajoby onoho neznámého? Ale kdepak. A co znamená slovo „původně“? To má čtenářům sugerovat, že jsem později o svém napadení informoval jinak.

9. Zcela nepokryté stranění neznámému útočníkovi (nejspíše ale Aktuálně dobře známému, když dotyčný spolupracuje s blízkými redakcemi Respektu a Deníku N) předvádí Aktuálně dál: „Jenže následně veřejnosti přiblížil svou verzi Daniel R., který konflikt postavil do nového světla.“ Pozor: on svou verzi nešířil, on ji „přiblížil veřejnosti“. A znovu pozor: opravdu ji „postavil do nového světla“? Pro toho, kdo je připraven okamžitě věřit čemukoli, co bude zpochybňovat mé svědectví, možná ano. Pro ostatní soudné lidi jde o tvrzení hájícího se člověka.

10. Opět u dotyčného Aktuálně nemá potřebu oddělit svůj pohled a pohled jedné ze stran sporu: „Přiznává, že první impuls vzešel od něj – Jakla vulgárně oslovil.“ Přiznává? Nikoli, tvrdí. Přiznává se realita. Já jsem od něj ale žádné vulgární oslovení neslyšel. Slyšel jsem jen pokřikovat své jméno a větu o tom, že jsem prý ten lídr SPD. To však pro Aktuálně není přiznání reality, ale mé tvrzení.

 

11. „Daniel R. současně uvedl, že během rvačky dal Jaklovi dvakrát pěstí do obličeje a jednou do ramene,“ píše redakce Aktuálkně, která má k dispozici fotografii mého ramene nesoucího jasné stopy mnoha silných ran, ne jedné. Fotografii ale čtenářům zatají, jinak by musela bijcovo tvrzení odmítnout.

12. A znovu opakování pro čtenáře, aby třeba nezapomněl, co si má myslet: „Závěr policie ale svědčí o tom, že realitě odpovídá verze Daniela R.“ To je čí tvrzení? Redaktorovo? Tváří se ale jako konstatování zjevené pravdy. O ničem takovém závěr policie, jak o něm sama informovala, nesvědčí.

13. A zde Aktuálně rovnou lže.: „Na přímou otázku deníku Aktuálně.cz, zda může vyloučit, že by svého oponenta během konfrontace udeřil, Jakl neodpověděl.“ Ale odpověděl, odpověděl, viz esemesková výměna. Jenže mou odpověď redakce čtenářům zatajila, nehodila by se do krámu. Odpověděl jsem přece tím, že jsem odkázal na své předchozí výpovědi. Tenhle trik médií totiž znám: ptát se opakovaně pořád na to samé, a pokud tázaný odpoví trochu jinými slovy, vydávat to za rozpor. No, a pokud na svých předchozích slovech nechce nic měnit, napíše se, že prý neodpověděl.

14. Roztomilé je, jak se redakce Aktuálně vyrovnává s tím, když ji vývoj usvědčí ze škodolibé zaujatosti. Takto „referovala“ o mém napadení ve Zlíně, spáchaném jen čtyři dny po útoku v metru: “Ladislav Jakl tvrdí, že byl znovu fyzicky napaden… Policie o incidentu, který se podle Parlamentních listů stal ve Zlíně, neví.“ Čtěme dobře. Nejdřív ono distanční a zpochybňující „tvrdí“. Čtenář má usoudit, že jsem si to vymyslel. A pak lež o tom, že zlínská policie nic neví. Nic nevěděla tak leda v prvních hodinách, ale v době, kdy o tom psali v Aktuálně, už se mnou byla zlínská policie dávno ve styku. Následně o vyšetřování veřejně informovala, ale na Aktuálně bylo ještě řadu týdnů možné najít jen ono tvrzení, že policie pořád nic neví. Redakce Aktuálně svou desinformaci neopravila ani poté, co někdy před měsícem zlínská policie veřejně informovala o tom, že pachatele odhalila. (Podotýkám, že mně coby poškozeného o tom neinformovala dodnes a že totožnost útočníka je stále tajena a média se po ní neptají. A pro zajímavost dodávám, že tvrzení o tom, že zlínská policie prý nic neví, od Aktuálně převzal nějaký ochotný wikipedista a to pak řadu týdnů figurovalo v mém hesle, i když věc byla dávno veřejně známa.) Až po dalším měsíci Aktuálně přilepilo informaci o Zlíně k téhle své masáži o kauze z metra: „Radní byl účastníkem dalšího incidentu 29. května ve Zlíně…“ Tato formulace mě uráží. Až budou v Aktuálně psát, že v Karlíně lupič postřelil chodce, budou o tom chodci psát jako o „účastníkovi incidentu“? A redakce Aktuálně dodává „V tomto případě byl Jakl skutečně obětí útoku, jak plyne ze zjištění policie.“ Zde je prostředkem manipulace slovo „skutečně“. To jako, milý čtenáři, abys věděl, že ostatní věci, co říká ten Jakl“, skutečně nebyly. Paradoxní na věci je to, že v metru jsem dostal mnoho ran, které mi způsobily vážné následky na mnoho týdnů, zatímco ve Zlíně ránu pouze jednu, která bolela jen chvíli.

15. Pro Aktuálně je zcela přirozené, že mým slovům se pošklebuje, popřípadě je zamlčuje, zatímco obhajobu druhé strany přejímá se samozřejmostí za svou. Ale pro všechna média je v této věci společné jedno: nikdo se neptá, kdo byli ti dva útočníci. A to ani poté, kdy jeden z nich navštěvuje redakce a vstupuje tak do veřejného dění. Z úkrytu anonymity, bez konfrontace s dotazy či pochybnostmi se to na druhého útočí snadno. A to se v Aktuálně líbí.

Zdroj