Pod petici s názvem „Braňme média veřejné služby!“ přidalo svůj podpis více než 16 tisíc lidí. Její vznik inicioval například publicista a scenárista David Smoljak, předseda Českého filmového a televizního svazu Martin Vadas či publicista a akademik Tomáš Klvaňa.
Výzvu na svém posledním zasedání projednal tento týden výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a závěr byl jednoznačný. Výbor doporučil, aby se petice objevila na programu jedné z následujících schůzí Senátu. V úvahu připadá především termín 15. června, ale konečné slovo v jejím zařazení bude mít organizační výbor.
„Domníváme se, že obavy jsou oprávněné a že zejména v poslední době zesilují tlaky snažící se ovlivňovat a omezovat činnost médií veřejné služby,“ sdělil serveru Aktuálně.cz předseda petičního výboru Jiří Drahoš, který stanovisko k výzvě předal kolegům z organizačního výboru uplynulý pátek. Podle Drahoše kritika médií veřejné služby „nesmí vést k ovlivňování toho, co je možné a co se nesmí zveřejňovat, a snaze zlikvidovat veřejnoprávní média“.
Iniciátoři petice ji Senátu předložili už loni v červnu. Tehdy měla hlavně ČT za sebou verbální útoky ze strany prezidenta Miloše Zemana, dnešního premiéra Andreje Babiše či šéfa SPD Tomia Okamury. Poslední jmenovaný třeba vyzval ke zrušení koncesionářských poplatků.
Tlaky na ČT a ČRo jsou podle Smoljaka větší než dříve
Podle Smoljaka se za poslední rok situace v tomto ohledu zklidnila. Tlaky na média veřejné služby však nyní spatřuje v jiných věcech, které pro ně mohou být podle něj ve výsledku nebezpečnější než slovní výpady politiků. „Současná mocenská aliance vysílá do všech mediálních rad cílevědomě zástupce proudu, který chce zpochybnit samu podstatu existence veřejnoprávních médií, zničit je a tyto principy otevřeně vyhlašuje,“ řekl Aktuálně.cz Smoljak.
Nejvýraznějším představitelem tohoto proudu je někdejší tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl, jehož Poslanecká sněmovna posadila do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jakl opakovaně mluvil o ČT a ČRo jako o zbytečných institucích. Další riziko spatřuje Smoljak v tom, že se ve sněmovně hromadí neschválené výroční zprávy o hospodaření a činnosti České televize. Mluví o nich jako o „granátu připraveném k použití“.
V dolní komoře parlamentu čekají na projednání na plénu zprávy o hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 a o činnosti ČT v letech 2016, 2017 a 2018. Podobně poslanci zanedbávají zprávy ČRo o hospodaření za rok 2017 a o činnosti za rok 2018. Ředitel České televize Petr Dvořák o prodlevách ve schválení dokumentů smýšlí identicky jako jeden z autorů petice Smoljak.
„Nevím, zda jde o nástroj, jak Českou televizi držet v napětí tím, že by teoreticky mohlo dojít k neschválení dvou zpráv, tedy k nastartování procesu, který může v důsledku vést až k jejímu ovládnutí politickou mocí. Ale neumím si představit, jaké důvody by k tomu sněmovna našla,“ uvedl před několika dny Dvořák.
Dvě zprávy o ČT ve sněmovně už v květnu
Zda se obavy ředitele Dvořáka vyplní, by se mělo ukázat poměrně brzy. K několika výročním dokumentům ČT se mají poslanci vyslovit už v květnu. „Zprávy o činnosti a hospodaření ČT za roky 2016 a 2017 jsou zařazeny na program aktuální schůze Poslanecké sněmovny, konkrétně na pátek 10. května,“ sdělila Aktuálně.cz Martina Lustigová z tiskového odboru sněmovny.
Je tak otázka, v jaké situaci by plénum Senátu v červnu zasedlo k projednání zmíněné petice. V případě odmítnutí zpráv sněmovnou by senátní schůze získala úplně nový náboj. Také zatím není jasné, jestli se podaří domluvit účast hostů navržených petičním výborem. Jeho členové by na plénu rádi viděli šéfa ČT Dvořáka, ředitele ČRo Reného Zavorala, předsedu velké mediální rady Ivana Krejčího či ministra kultury Antonína Staňka.
„Byl bych spokojený, kdyby z jednání Senátu jednoznačně zaznělo, že bude dělat vše pro to, aby se tu neopakoval model z Polska či Maďarska, kde se vláda médií veřejné služby zmocnila, ovládla je a vyloučila z nich kritický postoj vůči sobě,“ přeje si Smoljak, který sám po dubnových doplňovacích volbách usedne v Senátu. Podle něj by nezávislosti ČT a ČRo prospěla především změna mechanismu volby mediálních rad, kdy by se upozadila role politiků a posílila pozice občanských a profesních spolků.
